Tenhle článek je opravdu dlouhý, ale snažil jsem se přidal všechny detaily, které jsem potřeboval v mé instalaci.

Na začátek ale považuju stejně jako minule nutné zmínit, že pokud chcete MacOS používat na seriózní práci tak doporučuji si spíše zakoupit originální iMac (pro stolní verzi) a nebo některý z řady MacBooků – Air/Pro. Jen tak dostanete vždy 100% možností, které macOS nabízí bez námahy a bezstarostný upgrade na novější verze.

Zároveň je do budoucna velmi reálná možnost ukončení MacOS pro architekturu X86, jelikož Apple začíná postupně přecházet na vlastní procesory založené na architektuře ARM. Tím se ale minimálně pár let podle mě ještě trápit nemusíme.

Celý článek bude jakýmsi průvodcem v mé konkrétní konfiguraci HW a příkladem jak použít velmi detailně rozpracovaný návod Dortania’s OpenCore Install Guide, který rozhodně doporučuji si otevřít také. Nicméně díky možnostem se v návodu můžete ztratit a myslím, že můj konkrétní příklad by vám v orientaci mohl pomoct.

Hardware přehled

Počítač na kterém mi aktuální macOS běží není z nejnovějších. Nejstarší komponenty jsou z roku 2015 – deska, procesor a paměti. Zbytek komponent jsem postupně obměňoval a dokupoval až do současnosti.

Počítač je však i přes stáří některých komponent velice svižný a ve většině případů se s ním i lépe pracuje než s mým MacBookem Pro (2017), zejména si myslím díky silné grafické kartě (v porovnání s interní Intel Iris Plus Graphics 650 MacBooku).

U těch aktuálních najdete link na Alzu, kde je detailnější popis a nebo si můžete komponentu rovnou koupit, čímž mě i drobně podpoříte – navíc já sám tam nakupuju

• základní deska: GIGABYTE GA-Z97X-UD3H-BK
• procesor: Intel Core i5-4690K (3.5GHz)
• chladič: NOCTUA NH-U12S (Alza)
• RAM paměti:
  • Kingston 16GB KIT DDR3 1600MHz CL9 HyperX Savage Series
  • Patriot 8GB KIT DDR3 1600MHz CL8 Viper Xtreme Series
• pevné disky:
  • Samsung 970 EVO 1TB NVME (Alza) – primární disk pro MacOS
  • Samsung 860 EVO 500GB (Alza) – primární disk pro Windows
  • Samsung 850 EVO 256GB – záložní disk pro MacOS
• grafická karty:
  • GIGABYTE RX 580 AORUS 8GB (Alza)
  • Intel HD Graphics 460 (interní z CPU)
• skříň Fractal Design Define R5 Black (Alza)
• zdroj: EVGA Power Supply 500W (Alza)
• klávesnice: Logitech MX Keys (Alza)
• myš: Logitech MX Master 3 Graphite (Alza)
• monitory:
  • 27″ Dell U2718Q UltraSharp (Alza)
  • 27″ Dell U2713H UltraSharp
• WiFi + bluetooth – Abwb 802.11 (viz. článek)

V minulém článku jsem psal, že uvažuji o větším upgrade, ale po výměně grafické karty vlastně nevidím důvod. Vše i na tak starém CPU běží náramně rychle a nová grafická karta tomu hodně pomohla.

Jediné komponenty, které jsem tak v nedávné době ještě vyměnil byly myš + klávesnice za kombo od Logitechu – tyhle oba produkty mohu určitě doporučit i když cena je dost vysoká – a větší disk v podobě 1TB NVME SSD disku od Samsungu. Ten jsem přikoupil zejména kvůli větší bezpečnosti aktualizací a snažím se mít na starším 250GB záložní systém v provozním stavu.

Boot loader OpenCore

V předchozím článku o instalaci MacOS na PC jsem vám představil boot loader (zavaděč systému) Clover a dnes si ukážeme OpenCore.

Nejprve se pojďme podívat proč zvolit právě OpenCore:

• OpenCore podporuje více verzí MacOS bez nutnosti složitých hacků Cloveru – od verze 10.4 Tiger po poslední 11 Big Sur (v době psaní článku)
• v průměru rychlejší start systému s menší nutnosti patchování – při výběru správné konfigurace
• lepší stabilitu
• větší bezpečnost – není potřeba vypínat System Integrity Protection (SIP), podpora FileVault 2 šifrování a podporu True secure-boot (UEFI a nebo Apple)
• BootCamp přepínání a výběr systému pro bootování čtením z NVRAM stejně jako reálný Mac
• podpora softwaru
  • některé Kexts jsou momentálně testovány vůči OpenCore ale ne vůči Cloveru
  • některé firmware ovladače jsou nyní zakomponovány přímo do OpenCore – např. APFS a FileVault
  • lepší podpora AMD patchů

Zároveň ale stále existují některé situace, které zatím podporuje pouze Clover:

• startování MBR-based operačních systémů
• UEFI-based VBIOS patchování
• automatické vkládání DeviceProperty pro některé starší grafické karty, např. InjectIntel, InjectNvidia a InjectAti – může být ale uděláno manuálně pomocí GPU patchování
• patchování IRQ konfilktů – můžeme být vyřešeno pomocí SSDTTime
• podpora P and C generování stavů pro starší procesory
• hardware UUID injection
• podpora auto-detekce for mnoho Linux bootloaderů
• Clover XCPM patche
• skrývání konkrétních disků

Za mě musím přidat ještě jednu nevýhodu OpenCore, kterou zatím vidím a to poněkud složitá aktualizace na novější verzi OpenCore. Je potřeba ručně zkopírovat soubory podobně jako to budeme dělat níže v případě nové instalace a co je ještě šílenější porovnávat config.plist (hlavní konfigurační soubor) a ručně přidávat změny. Tohle bylo v Cloveru opravdu výrazně jednodušší. Pokud někdo tušíte nějaký jednodušší způsob, dejte prosím vědět do komentářů.

Příprava instalační flešky

Do jiného počítače s macOS vložíme jakoukoliv USB flešku – já si teď oblíbil od SanDisku (Alza, AliExpress), která má hned dva typy konektorů USB a hezké provedení.

Spustíme diskovou utilitu a zmáčkneme Cmd+2, abychom viděli i samotné disky a nejen diskové jednotky. Klikneme na externí disk naší flešky a nahoře klikneme na Erase/Smazat do názvu dáme např. USB a jako formát vybereme Mac OS Extended (Journaled) a schéma vybereme GUID Partition Map.

Stažení macOS

První možností je stažení přímo z App Storu. To uděláme jednoduše spuštěním App Storu a vyhledáním Big Sur (popř. jiné verze) a kliknutí na Get/Získat.

Druhou možností je stažení pomocí Python skriptu, která nabízí i výběr konkrétní verze MacOS. Pro spuštění skriptu zadáme do příkazové řádky:

mkdir ~/macOS-installer && cd ~/macOS-installer && curl -O https://raw.githubusercontent.com/munki/macadmin-scripts/main/installinstallmacos.py && sudo python installinstallmacos.py

Pokud se vám objeví chyba ModuleNotFoundError: No module named 'xattr' je potřeba ještě nainstalovat příslušný python balíček pomocí příkazu:

 pip install xattr

… a spustit python skript znovu – tedy jen část sudo python installinstallmacos.py a měli bychom vidět seznam dostupných verzí:

Vytvoření instalační flešky

K vtvoření bootovatelné flešky s instalací např. Big Sur použijeme přímo utilitu createinstallmedia od Applu, která je součástí oficiální instalace.

V příkazové řádce spustíme následující kód, kdy parametr volume nastavíme podle toho jak jsme flešku pojmenovali – v našem příkladu USB a parameter volume bude proto /Volumes/USB.

sudo /Applications/Install\ macOS\ Big\ Sur.app/Contents/Resources/createinstallmedia --volume /Volumes/USB

Přidání OpenCore na instalační flešku

Jakmile máme flešku s instalátorem pro MacOS bude potřeba ještě dohrát OpenCore, který konkrétně bude na svazku s názvem EFI. Ten standardně není vidět a tak si ho budeme muset připojit. To můžeme udělat například utilitou MountEFI.

Utilitu si stáhneme pomocí naklonování Git repozitáře:

git clone https://github.com/corpnewt/MountEFI.git

… a po spuštění příkazem MountEFI.command bychom měli vidět následující nabídku:

  #######################################################
 #                      MountEFI                       #
#######################################################

1. Macintosh HD (disk1s5s1)
2. USB (disk2s1)

S. Switch to Full Output
L. Set As Default Layout (Current: Slim)
B. Mount the Boot Drive's EFI

D. Pick Default Disk (None Set)
M. After Mounting: Return to Menu
Q. Quit

(* denotes the booted EFI (Clover/OC))
Pick the drive containing your EFI:

Jakmile máme EFI jednotku připojenou můžeme se vrhnout na stažení poslední verze OpenCore.

K dispozici jsou dvě verze – DEBUG a RELEASE. DEBUG verze obsahuje mnohem více informací při startování, což může být velmi užitečné v případě problémů při bootu, ale nese to sebou zdržení 3-5 sekund. Jakmile máme vše vyladěno určitě doporučuji přepnout na RELEASE verzi.

Archív si rozbalíme a budeme potřebovat vše co je v adresáři X64 zkopírovat na připojenou EFI jednotku.

Dejte se pozor, že jste zkopírovali adresářovou strukturu včetně adresáře EFI, který musí být umístěn v kořenovém adresáři jednotky EFI.

Čištění nepotřebných souborů

Přepneme se na flash disk do adresáře EFI/OC a začneme s adresářem Drivers. Z toho bychom obecně měli potřebovat vždy pouze dva soubory:

• OpenHfsPlus.efi – je potřeba pro HFS jednotky jako například macOS instalátor.
  
  U tohoto se hned zastavím, jelikož tady je určitá nekonzistence v návodu s tím co je v archivu posledního souboru. Původně byl zde soubor HfsPlus.efi, který však nějak zmizel a máme nyní verzi s prefixem Open. Pátral jsem po tomto v release notes a našel tam jednu poznámku: Replaced VBoxHfs driver with OpenHfsPlus. Proč se tohle stalo však netuším, každopádně pokud jste měli starší verzi OpenCore tak to vypadá, že z původním HfsPlus už nová verze OpenCore nanabootuje.
  
  V případě pokud máte procesor architektury CPU Sandy Bridge a starší budete potřebovat zřejmě OpenHfsPlus nahradit za HfsPlusLegacy.efi
  
• OpenRuntime.efi – rozšíření pro OpenCore, který pomáhá s patchováním boot.efi pro NVRAM opravy a lepší management paměti

V mém případě jsem přidal ještě následující soubory:

• NvmExpressDxe.efi – pomáhá s podporou bootování z NVMe disků – je potřeba pro architekturu CPU Haswell a starší
  
• OpenCanopy.efi – grafický přehled s možností výběru do kterého systému bootovat při startu. Kromě tohoto souboru je ještě potřeba zkopírovat složku Resources a upravit config.plist, ke kterému se dostaneme později.

V adresáři EFI/OC/Tools pak můžeme ponechat pouze OpenShell.efi, který nám může pomoci s laděním.

Přidání Kexts balíčků

Tuhle část budete znát pokud jste používali Clover a pomůže vyřešit většinu problémů s chybějícími ovladačemi. Všechny balíčky je potřeba umístit do adresáře EFI/OC/Kexts

KExts balíčků je obrovské množství a já zde uvedenu jen ty co používám. Větší přehled můžete najít v dortania návodu.

• AppleALC – univerzální ovladač pro zvukové karty
• AppleIntelE1000e – už poněkud historický ovladač pro mou integrovanou síťovou kartu
• Lilu – velmi důležitý patch, který je následně využívat vícero ovladači a bez tohoto balíčku nebudou fungovat
• NVMEfix – opravuje power management a inicializaci pro ne-Apple NVMe
• VirtualSMC + pluginy SMCProcessor a SMCSuperIO – emulace SMC chipu – nutné pro úspěšné bootování a pluginy přidávájí podporu monitorování teplot, otáček větráků atp.
• USBInjectAll – různé machinace opravující podporu USB – nemělo by být potřeba od architektury Skylake a novějších
• WhateverGreen – vylepšení podpory grafických karet

Zatím jsem nenašel způsob jak tyto balíčky elegantně aktualizovat. V případě Cloveru to šlo poměrně hezky přímo v Clover Configuratoru.

SSDTs – specifické soubory dle CPU

Dalším krokem je nahrání SSDTs souborů do adresáře EFI/OC/ACPI. V případě stolní počítačů si vystačíme s následující tabulkou (najdete zde)

V mém případě architektury Haswell vidím, že budu potřebovat dva soubory. Jeden pro CPU a druhý pro sběrnici (EC). Máme hned několik možností jak získat SSDT soubory, ale já použil ty prebuild (předkompilované) a vše funguje jak má:

• CPU – SSDT-PLUG-DRTNIA
• sběrnice – SSDT-EC-DESKTOP (pro Broadwell a starší)

Konfigurace – config.plist

Veškerá konfigurace OpenCore je uložená v souboru config.plist, který je klíčový. Základní soubor se kterým začneme najdeme v adresáři OpenCore-x.x.x-RELEASE/Docs pod názvem Sample.plist. Ten si zkopírujeme do EFI/OC a přejmenujeme na config.plist.

Jelikož se jedná o poměrně masivní XML, hodí se nějaký příjemnější editor a jedním může být ProperTree, který si zklonujeme z gitu a spustíme pomocí ProperTree.command.

Vzorový soubor Sample.plist obsahuje několik hlavních sekcí ke kterým si níže ukážeme jak je upravit:

ACPI

První věcí kterou je potřeba ve vzorovém souboru změnit je ACPI, kam do oddílu Root/ACPI/Add přidáme námi stažené SSDTs soubory, viz. výše.

V mém případě mám jen dva, takže si upravím první dva klíče s indexem 0 a 1 – vyplním název souboru do polí Comment a Path a změním Enabled = True a ostatní klíče mohu smazat.

Zbytek necháme tak jak je a pokračujeme do sekce Booter.

Booter

Vše necháme tak jak je jdeme na další sekci DeviceProperties.

DeviceProperties

Přidáme si podporu interní grafické karty přidáním nové sekce PciRoot(0x0)/Pci(0x2,0x0) do DeviceProperties/Add. Detaily k této sekci doporučuji nastudovatv sekci Configs dle architektury CPU.

Já uvidím pouze hodnoty pro architekturu Haswell v kombinaci s interní grafickou kartou Intel HD Graphics 4600.

Pokud chceme použít interní grafiku pro zobrazování – výstup na dislej – pak nastavíme platform-id na 0300220D. Pokud ji chceme použít pouze pro výpočty pak nastavíme hodnotu 04001204.

Toto nastavení je potřeba použít v kombinaci s pluginem WhateverGreen.kext, který jsme si už uváděli výše.

Sekce PciRoot(0x0)/Pci(0x1b,0x0) je použitá pro vložení správného určení interní zvukové karty pomocí addonu ApplePLC.kext. My použijeme způsob pomocí boot-arg, takže tuto položku můžeme smazat.

Kernel

Skočíme rovnou do sekce Quirks a zkontrolujeme zda máme nastaveny tuto hodnoty:

Zbytek hodnot můžeme nechat a pokračujeme dál do sekce Misc.

Misc

Zde se podíváme na dvě sekce a začneme s Debug.

.. dále do Security:

NVRAM

Většina hodnot může zůstat tak jak je. Pouze v sekci Add/7C436110-AB2A-4BBB-A880-FE41995C9F82 změníme boot-args na keepsyms=1 alcid=1 shikigva=80.

Hodnota alcid=1 nám pomůže s identifikací interní zvukové karty (pro ApplePLC.kext) a shikigva=80 vyřeší problémy s DRM (WhateverGreen.kext).

PlatformInfo

Blížíme se do finále a čekají nás poslední dvě sekce. První PlatformInfo je o identifikaci HW pro MacOS. Budeme si potřebovat vygenerovat nějaké sériová čísla a k tomu můžeme použít utilitu GenSMBIOS, která nám celý proces velmi zjednoduší.

  #######################################################
 #                     GenSMBIOS                       #
#######################################################

MacSerial v2.1.7
Current plist: None
Plist type:    Unknown

1. Install/Update MacSerial
2. Select config.plist
3. Generate SMBIOS
4. Generate UUID
5. List Current SMBIOS

Q. Quit

Please select an option:

Nejrpve nainstalujeme první volnou seznam sériových čísel z internetu, vybereme Config.plist a zvolíme třetí volbu pro generování SMBIOS:

  #######################################################
 #                  Generate SMBIOS                    #
#######################################################

M. Main Menu
Q. Quit

Please type the SMBIOS to gen and the number
of times to generate [max 20] (i.e. iMac18,3 5):

Do pole budeme potřebovat zadat typ zařízení – v našem případě to bude iMac15,1.

  #######################################################
 #               iMac15,1 SMBIOS Info                  #
#######################################################

Type:         iMac15,1
Serial:       C02NL05WFY10
Board Serial: C02443701GUG2Y7UE
SmUUID:       BE2A356F-437A-45D8-BC39-9B306551E4A0

Flushing SMBIOS entry to /Volumes/EFI/EFI/OC/config.plist

Press [enter] to return...

Stiskneme Enter a máme čeká nás poslední sekce.

UEFI

Přepneme se rovnou se sekce Quirks a nastavíme:

Máme hotovo – tedy co se týče config.plist.

Úprava config.plist souboru je zřejmě nejkritičtější část a je potřeba být velmi opatrný. Pokud si nejsme jistí můžeme pro jistotu použít ještě validátor konfigurace.

Instalace z flašky

Nyní máme kompletně flašku připravenou takže můžeme z ní nabootovat a měl by se nám spustit instalátor MacOS.

Samotná instalace se od této chvíli už ničím neliší od klasické instalace na jakýkoliv Apple počítač a nebo při použití Cloveru, takže zde detaily uvádět nebudu.

Přesun OpenCore na EFI pevného disku

Posledním krokem po úspěšné instalaci bude přesun OpenCore s flešky na pevný disk, tak abychom nemuseli bootovat právě z flašky.

To uděláme poměrně jednoduše:

1. nejprve si připojíme flešku a zkopírujeme obsah EFI (adresáře BOOT a OC) někam na disk (EFI si připojíme opět pomocí MountEFI, který jsme si představili dříve
2. nyní flešku odpojíme a připojíme si naopak EFI s pevného disku
3. tam bychom měli vidět jen adresář Apple a přidáme si BOOT a OC který jsme zkopírovali z flešky
4. hotovo

Pokud se rozhodnete do OpenCore jít přeji pevné nervy a pokud se vám podaří vyřešit nějaký zapeklitý problém bude zajímavé si to přečíst v komentářích

The post Hackintosh aneb MacOS na běžném PC – OpenCore appeared first on blog.vyoralek.cz.

Základní článek o stavbě takového Hackintoshe jsem sepsal již před více než rokem, ale postup je víceméně stále stejný.

Dlouhou dobu jsem neměl potřebu řešit některé nefunkční speciality MacOS, které díky použitému hardware nebyly v mém Hackintoshi dostupné.

Zejména s příchodem iOS 13 se však integrace Apple produktů zase o kus posunula a k finálnímu řešení mě nakonec popostrčil dotaz jednoho z čtenářů, který se ptal jak právě zprovoznit jednu z vlastností Kontinuity, tedy možnosti plynule přecházet mezi Apple zařízeními a využit na maximum propojení těchto zařízení.

Proč Kontinuity na Hackintoshi nefunguje?

Apple se rozhold společně s Broadcom pro tuhle funkci vyvinout speciální hardware. To je pak důvodem, proč i když budete mít v počítači WiFi a/nebo bluetooth tak většina z funkcí Kontinuity dostupná nebude.

Naneštěstí existuje řešení a tím je použití originálního modulu od Broadcom umístěného na speciální PCI-Express adaptér.

Já se ze všech možných řešení nakonec rozhodl pro verzi z německého Amazonu s označením Abwb 802.11 AC Wi-Fi + Bluetooth 4.0 PCI-Express (PCI-E), která obsahuje adaptér s dvěmi anténami a v ceně i modul BCM94360CS2.

Cena na německém Amazonu je cca. 60€ (1500kč), což není zrovna málo – doprava je ale opravdu rychlá a zdarma – 3 pracovní dny – nicméně přínos nových funkcionalit není úplně malý a dále v článku je všechny podrobně popíšu a otestuji.

Systémové požadavky

Budeme potřebovat:

• jeden PCI-Express slot víceméně jakékoliv velikosti – karta zabere pouze nejmenší velikost, tj. vystačíme si i s typem 1X
• 9pinový USB port na základní desce – většinou bývají na desce alespoň dva a jeden už může být obsazený USB konektory ze skříně PC. Tento port je nutný pro správnou funkci BlueTooth.
• MacOS minimálně verze 10.7 (Lion) – testováno na poslední verzi 10.15 (Catalina)

Instalace

1. Odpojíme všechny kabely od počítače a odstraníme (zpravidla) levý bok skříně, abychom se dostali k základní desce
2. V závislosti na naší základní desce bychom měli uvnitř vidět větší či menší množství PCI-Express slotů – jeden si vybereme. V mém případě jsem zvolil ten nejdál od grafické karty tak, aby nová karta nepřekrývala větráky a nebránila přístupu vzduchu ke grafické kartě.
3. Odstraníme / vylomíme plíšek zakrývající vstup k příslušenému PCI-Express slotu.
4. Opatrně kartu vložíme do PCI-Express slotu a přišroubujeme ke skříni
5. Propojíme MicroUSB karty s USB konektorem základní desky – viz. obrázek

6. Vrátíme zpět bok skříně a na kartu přišroubujeme obě antény, které jsme dostali s kartou.
7. Hotovo! – můžeme připojit zpět kabely a počítač spustit – není potřeba instalovat žádné ovladače.

Použití v MacOS

Práce s WiFi a Bluetooth se nijak neliší od jakýchkoliv jiných karet či USB donglů. Může být užitečné se podívat do nastavení hardware, zde jsou obě služby správně nastaveny.

Hardwarové informace o WiFi najdeme když klikneme v horním menu na Jablíčko / O tomto Macu / Systémový profil a klikneme na WiFi v sekci Síť. Měli bychom vidět typ karty AirPortExtreme s čipem Broadcom BCM43xx. Zároveň bychom měli vidět povolenou funkci AirDrop.

O bluetooth se více dozvíme ve stejné aplikaci pouze je potřeba najít sekci Hardware / Bluetooth. Výrobce by měl být opět Broadcom a důležité pro nás jsou informace o zapnuté podpoře Handoff a Instantního Hotspotu.

Použití ve Windows

Nedává moc smysl si tuto kartu kupovat pokud používáte jen Windows, ale pokud stejně jako já přepínáte mezi Windows a MacOS tak se podpora Bluetooth a WiFi určitě hodí i ve Windows.

Nejjednodušší situace je s Bluetooth, které bude fungovat bez nutnosti cokoliv instalovat – Windows si sám doinstaluje ovladače pro Apple Broadcom Blutooth zařízení a vše funguje jak má na první šup.

Bohužel WiFi není stejný případ a pokud se podíváte do správy počítače tak zde uvidíte z vykřičníkem právě Síťový adaptér.

Je potřeba si nejprve stáhnout ovladač. Pro Windows 7/10 si stáhneme verzi pro Broadcom BCM94360CS, přičemž zip soubor obsahuje jak Bluetooth tak WiFi ovladač – nám bude stačit pouze WiFi.

Ve správě počítače si nejdeme onen síťový adaptér s vykřičníkem a zobrazíme si jeho vlastnosti. Tam nejdeme volbu Aktualizovat ovladač na kterou klikneme a zadáme nainstalovat ovladač z lokálního umístění – cesta k rozbalenému archívu.

Doslova za pár minut bychom pak měli vidět informaci o úspěšné instalaci ovladače a můžeme se vesele připojit na WiFi i z Windows

Podpora MacOS Kontinuity – Handoff, AirDrop a další

Funkce Apple produktů označená Kontinuity umožňuje plynule přecházet plynule mezi apple zařízeními. Můžete tak například zvednout a vykonat hovor ze svého iPhonu na desktopovém počítači s MacOS, odemykat počítač pomocí Apple Watch a nebo jenoduše vkládat obrázky, videa a texty mezi iPhonem/iPadem a počítači s MacOS.

Pojďme se podívat na pár detailů k jednotlivým funkcích a ověřit, že fungují.

Handoff

Za mě největší benefit Handoff je aktivace tzv. univerzální schránky, tj. cokoliv zkopírujete do schránky na jednom zařízení je k dispozici na všech ostatních Apple produktech přihlášených pod stejným uživatelem.

Například na mobilu mám nainstalovanou aplikaci Google Authenticator a pro přihlášení mi pak stačí podržet prst na vygenerovaným kódem, který lze na počítači pak jednoduše vložit přímo ze schránky. Není potřeba tak nic opisovat.

U aplikací, které mají podporu Handoff pak můžete začít tvořit dokument na jednom zařízení a plynule pokračovat na jiném. Tuto funkci aktivujeme tak, že bychom měli vidět ikonku aktivní aplikace úplně nalevo a pokud na jí klikneme uvidíme přesně stav který jsme měli na druhém zařízení.

Například na mobilu si procházím nějakou webovou stránku a chci si ji otevřít na velkém PC – stačí kliknout na ikonku a otevře se mi prohlížeč se stejnou stránkou.

AirDrop

AirDrop umožňuje bezdrátově odesílat dokumenty, fotografie, videa, webové stránky, místa na mapě a další věci do Macu, iPhonu nebo iPadu.

Co je navíc skvělé, že ono druhé zařízení kam chcete soubor poslat nemusí být vaše – můžete si tak například velice jednoduše vyměňovat soubory mezi svými přáteli.

Pro mě zatím největší benefit byl v situaci, kdy je více lidí v místě kde není žádná pro ně známá WiFi a potřebují si mezi sebou poslat nějaký větší soubor.

Naopak nevýhodou pak je, že tato funkce funguje jen mezi Apple produkty.

Použití fotoaparátu iPhonu z MacOS

Pokud potřebujete přidat fotku nebo naskenovat dokument můžete to udělat přímo z MacOS s využitím iPhonu – tato funkce je dostupné například ve Finderu, Mailu a poznámkách.

Například pokud píšete email a uvědomíte si, že potřebujete přiložit nějaký dokument, který máte zrovna na stole můžete přímo z aplikace Mail vyvolat funkci skenování přes iPhone a dokument se automaticky vloží do emailu.

Sidecar

Sidecar umožňuje používat iPad jako druhý monitor, který rozšiřuje nebo zrcadlí plochu Macu.

Tuhle funkci bohužel nemohu otestovat, jelikož můj iPad je už příliš starý (je potřeba mít nainstalovaný iPadOS 13).

Automatické odemykání pomocí Apple Watch

Tohle je taková drobnost, která ale opět trochu věci zjednodušuje. Konkrétně se jedná o možnost automatického přihlášení do systému MacOS jakmile budete poblíž počítače s Apple Watch na ruce.

Není potřeba nic hledat v nastavení, ale měli byste automaticky vidět dialog s povolením této funkce jakmile se s hodinkami přiblížíte.

Pokud byste chtěli v budoucnu naopak tuto funkci vypnout najdete tuto možnost v nastavení Zabezpečení a soukromí.

Druhým benefitem pak bude možnost schvalování žádosti o heslo správce systému pomocí Apple Watch.

Tím jsme vyčerpali všechny víceméně užitečné funkce, které mě zaujaly a aktivně používám. Pokud by vás zajímal kompletní výčet koukněte na stránky Applu. Všechny by měly s představovanou kartou fungovat.

Podpora Apple Bluetooth zařízeních

Vyzkoušel jsem rovnou i podporu dvou Bluetooth produktů – bezdrátové klávesnice Apple Magic Keyboard a sluchátek AirPods Pro.

Oba produkty fungují bezproblémů a zobrazují i informace o stavu baterie. U sluchátek pak je možnost i nastavení.

Bluetooth klávesnice mě překvapila tím, že funguje i v bootloadu Cloveru – při výběru zda nastartovat MacOS či Windows, tedy ještě před startem samotného MacOS.

Co je naopak trochu zklamáním je dosah Bluetooth, který je o dost nižší než například z iPhonu a sluchátka tak hrají „jen“ na cca. 10 metrů od počítače. Naštěstí to u stolního počítače až tak moc nevadí.

Průběh signálu sluchátek (modrá) a klávesnice (hnědá) na obrázku níže – je patrný sešup sginálu až k -82 RSSI, kdy už zvuk vypadává a je ve vzdálenosti cca. 10m od počítače.

Rychlost

Použitý modul BCM94360CD obsahuje jak Bluetooth verze 4.0 tak i WiFi a to hned dvou frekvencích – 2.4GHz (802.11a/b/g/n) a 5GHz (802.11ac).

Já jsem využil toho, že mám doma WiFi Unifi AP-Lite od Ubiquiti, který obě tyto pásma umí. Navíc má v sobě dvě antény, což při 80 MHz umožňuje teoretickou rychlost připojení až 867 Mbit/s.

WiFi karta se s počítače skutečně připojila na 5GHz a v informacích o připojení v MacOS i svítilo 867 Mb/s.

Jelikož jsem ale chtěl rychlost i ověřit prakticky nainstaloval jsem si do Ubuntu na NanoPCT4 (kde mi běží všechny SmartHome věci) do utilitu iperf3. Utilitu je možné doinstalovat na Linux distribuce Debian/Ubuntu z výchozích repozitářů:

# apt install iperf3

Tutéž utilitu bylo potřeba nainstalovat ještě na samotný počítač. V případě MacOS je příjemná instalace pomoci repozitáře brew:

➜  ~ brew install iperf3
==> Downloading https://homebrew.bintray.com/bottles/iperf3-3.7_1.catalina.bottle.1.tar.gz
########################################################### 100.0%
==> Pouring iperf3-3.7_1.catalina.bottle.1.tar.gz
🍺  /usr/local/Cellar/iperf3/3.7_1: 11 files, 389.2KB

Skutečně naměřená rychlost pak byla průměrně 488, rsp. 486 Mbit/s, což není vůbec špatné a bude to zřejmě pro většinu z nás stále velmi vysoko na rychlostí připojení k Internetu.

➜  ~ iperf3 -c nanopct4.local -i 1 -t 5
Connecting to host nanopct4.local, port 5201
[  7] local fe80::8a7:3188:e781:8dc5 port 50289 connected to fe80::5d2d:6d47:c684:50f0 port 5201
[ ID] Interval           Transfer     Bitrate
[  7]   0.00-1.00   sec  66.5 MBytes   558 Mbits/sec
[  7]   1.00-2.00   sec  53.8 MBytes   451 Mbits/sec
[  7]   2.00-3.00   sec  47.5 MBytes   399 Mbits/sec
[  7]   3.00-4.00   sec  60.1 MBytes   504 Mbits/sec
[  7]   4.00-5.00   sec  63.1 MBytes   529 Mbits/sec
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
[ ID] Interval           Transfer     Bitrate
[  7]   0.00-5.00   sec   291 MBytes   488 Mbits/sec                  sender
[  7]   0.00-5.01   sec   290 MBytes   486 Mbits/sec                  receiver

The post Podpora Kontinuity pro Hackintosh – nativní Bluetooth a WiFi – Handoff, AirDrop na MacOS appeared first on blog.vyoralek.cz.

Co je nového?

• zvýšení zabezpečení systému a ochrany osobních údajů pomocí Apple ID
• možnost použít iPad jako extérní displej – označováno jako sidecar
• zobrazování času stráveného za počítačem podle aplikací – podobně jako již je k dispozici na iOS
• nová aplikace Najít, která umožňuje sdílet vaší polohu a nebo vyhledat polohu vašich zařízeních
• nová aplikace TV, kterou bude možné již brzy používat pro novou streamovací službu Apple TV+, která bude od 1. listopadu dostupná i v ČR
• stejně jako na iOS nový vzhled a uspořádání fotek v aplikaci Fotky

Jak můžete vidět nejadná se o nějaké převratné změny, ale zejména dotahování funkcionalit do stejného stavu a použití jako už známe z iOS.

Pojďme se nyní podívat na postup aktualizace – výchozím stavem pro nás bude macOS Mojave.

Pokud by vás zajímal postup čisté instalace či o čem obecně Hackintosh je doporučuji kouknout do mého předchozího článku se základy.

1. Aktualizace Clover boot

Prvním předpokladem pro úspěšnou aktualizaci MacOs je nutnost mít nainstalovený Clover boot alespoň ve verzi r4910.

Já používám pro kontrolu a aktualizaci Clover Configuration, díky němuž jsem byl schopný jedním kliknutím nainstalovat poslední aktuální verzi r5097.

2. Aktualizace kexts balíčků

Například opět pomocí Clover Configuratoru si připojíme EFI disk – volba Mount EFI a Mount Partition a pokud jsme to již neudělali v přechozí instalaci / aktualizaci tak přesuneme všechny kexts balíčky do adresáře /EFI/CLOVER/kexts/Other.

Přepneme se v Clover Configuratoru do Kexts installeru a v menu OS Version vybereme Other. Díky tomu můžeme zkontrolovat verze kexts balíčků vůči poslední dostupné verzi.

3. Stáhnutí obrazu instalace macOS Catalina

V menu Předvolby systému klikneme na Aktualizace softwaru a automaticky bychom měli vidět možnost upgradu na novou verzi. Na tu klikneme a budeme muset chvíli čekat – instalace má cca. 8GB – než se instalační balíček stáhne.

4. Instalace

Instalace jako takové už je poměrně přímočará. Je potřeba vybrat jen cílový disk a pak už jen čekat. Instalátor by měl vyžadovat 2 restarty.

5. Hotovo!

Pokud vše šlo vpořádku měli byste nově vidět v přehledu o počítači poslední verzi 10.15.

Aktualizace 10.15.1 – 10.15.5

Po instalaci aktualizace 10.15.1 jsem narazil na problém s černou obrazovkou při startu MacOS. Jak jsem nakonec zjistil nebyl jsem sám a celý problém byl zakopán v předělaných ovladačích pro AMD grafické karty – v mém připadě Radeon RX 580.

Po přečtení mnoha diskusí se mi nakonec podařilo najít řešení, které v mém případě zahrnovalo dva kroky:

Aktualizace kexts balíčků

Jako kritické bylo aktualizovat dva balíčky:

• Lilu.kext – na verzi 1.4.0
• WhateverGreen.kext – na verzi alespoň 1.3.4

A v příkazové řádce provedeme aktualizaci cache kext:

sudo kextcache -i /

Úprava boot argumentů

Zkoušel jsem několik variant, které byly různě po fórech doporučované, ale nakonec pro mou gragickou kartu se ukázalo jako nejlepší vymazat vše navíc a nechat pouze dvě položky:

Po těchto dvou změnách mi verze 10.15.1 konečně spolehlivě nabootovala.

Při aktualizaci na verzi 10.15.2, 10.15.3 a 10.15.4 jsem nezaznamenal žádný problém. Doporučuji však před aktualizací provést aktualizaci Cloveru a zkontrolovat i kexts balíčky.

Pokud narazíte na nějaký problém, doporučuju se buď zeptat pod článkem v komentářích a nebo mkrnout do této diskuse.

The post Hackintosh – aktualizace na macOS Catalina appeared first on blog.vyoralek.cz.

Nicméně pokud se vám doma válí klasické PC a chtěli byste na něm zkusit rozjet macOS, pak tenhle článek bude průvodcem jak na to.

Aktuálně je k dispozici už novější verze Catalina, nicméně postup instalace je stejný jako v Mojave. Pokud hledáte návod jak udělat aktualizaci z Mojave na Catalinu koukněte na tento článek.

Btw. standardnímu počítači na kterém běží macOS se někdy říká Hackintosh. Zní to možná jako magie určená pro lidi, kteří rozumí programování a jak přesně počítač funguje, nicméně naštěstí to ve většině případů až tak žhavé není. Nicméně proúplné laiky instalace není.

Pokud chcete počítač na seriózní práci tak doporučuji si spíše zakoupit originální iMac (pro stolní verzi) a nebo některý z řady MacBooků – Air/Pro. Jen tak dostanete vždy 100% možností, které macOS nabízí bez námahy a bezstarostný upgrade na novější verze.

I když níže najdete všechny potřebné kroky i s detaily, je potřeba hned na začátku zmínit, že to jestli systém poběží je velmi ovlivněno součástkami a vyplatí se nad tím tedy už zamyslet i před koupí nového počítače. Obecně platí, že by se součástky měli co nejvíce blížit těm, které používá Apple ve svých zejména iMacích a nebo počítačích MacPro. Pravidelně aktualizovaný seznam je např. v tomhle průvodci.

Pokud však budete mít šťastnou ruku tak vše poběží jak na drátkách

Hardware přehled

Počítač na kterém mi aktuální macOS běží není z nejnovějších. Nejstarší komponenty jsou z roku 2015 – deska, procesor a paměti. Zbytek komponent jsem postupně obměňoval a dokupoval až do současnosti.

U těch aktuálních najdete link na Alzu, kde je detailnější popis a nebo si můžete komponentu rovnou koupit, čímž mě i drobně podpoříte – navíc já sám tam nakupuju

• základní deska: GIGABYTE GA-Z97X-UD3H-BK
• procesor: Intel Core i5-4690K
• chladič: NOCTUA NH-U12S (Alza)
• RAM paměti:
  • Kingston 16GB KIT DDR3 1600MHz CL9 HyperX Savage Series
  • Patriot 8GB KIT DDR3 1600MHz CL8 Viper Xtreme Series
• pevné disky:
  • Samsung 860 EVO 500GB (Alza)
  • Samsung 850 EVO 256GB
• skříň Fractal Design Define R5 Black (Alza)
• zdroj: EVGA Power Supply 500W (Alza)
• klávesnice: A4tech Bloody B188 (Alza)
• myš: A4tech Bloody V7 V-Track (Alza)
• monitor: 27″ Dell U2713H UltraSharp
• WiFi + bluetooth – Abwb 802.11 (viz. článek)

Možná jste si všimli, že v seznamu chybí grafická karta. Nezapomněl jsem na ni, ale jelikož mám kartu od Nvidie – konkrétně Geforce 760 GTX – mám zatím v Mojave smůlu a zatím není vůbec jisté, zda Apple Nvidia ovladač vůbec schválí. Pokud chcete mít Mojave s pořádnou grafickou kartou tak jediná možnost je pořídit si AMD Radeon RX Vega 64. Tyhle karty však stále vycházejí cenově vůči výkonu hůře než Nvidie.

Zatím si tak vystačím s integrovanou kartou HD 4600 od Intelu.

Někdy na příští rok pak plánuju větší upgrade, zřejmě na osmičkovou řadu Intel procesorů Coffee Lake s kombinací s chipsetem Z370.

Nastavení BIOSu

BIOS je bohužel jedna z věci co je dost různorodá napříč výrobci. Uvedu zde tedy hodnoty, které zkuste najít a nastavit. Pokud hodnotu nemůžete najít tak nezoufejte, nemusí to být nutně špatně.

• VT-d: disabled
• CFG-Lock: disabled
• Secure Boot Mode: disabled
• OS Type: Other OS
• IO Serial Port: disabled
• XHCI Handoff: enabled

Příprava instalační flešky

Naformátování flešky

Do jiného počítače s macOS vložíme jakoukoliv USB flešku (já používám od Kingstonu 16 GB) minimální velikosti 8GB (doporučováno je ale spíše 16GB) a spustíme si aplikaci Disk Utility/Disková utilita.

Vybereme flešku a nahoře klineme na Erase/Smazat do názvu dáme např. USB a jako formát vybereme Mac OS Extended (Journaled).

Flešku pak bezpečně vysuneme a jdemena další krok.

Stažení macOS Mojave

Získání instalačního obrazu Mojave je poměrně jednoduché, ale budeme opět potřebovat jiný počítač s macOS. V mém případě jsem si na MacBooku spustil Apple store a dal vyhledat mojave. Stačí pak kliknout na ZÍSKAT a celý instalační obraz se vám uloží na disk.

UniBeast 9

Za stránek tonymacx86.com si stáhneme utilitku UniBeast (budete se muset zřejmě zaregistrovat), která slouží k vytvoření bootovatelného USB disku (naší flešky). Konkrétně verze 9 je pak plně připravena na Mojave.

Do třetice využijeme jiný počítač s macOS na kterém spustíme UniBeats. Zřejmě ale při spuštění narazíte na chybu, že váš systém není v angličtině.

Je tedy potřeba jít do nastavení a v sekci Jazyk a oblasti přidat English a přetáhnout jej na první místo, tak aby se stal primární.

Restartujeme a spustíme UbiBeast znovu. Vybereme postupně:

• Destination Select: USB
• Installation Type: Mojave
• Bootloader Configuration: UEFI Boot Mode
• Graphics Configuration: Nic

a měli bychom vidět zhruba tento sumář

Soubory se postupně zkopírují na flešku včetně instalačního obrazu Mojave – může to trvat poměrně dlouho – záleží hlavně na rychlosti USB flešky.

Instalace z flešky

Z přechozích kroků bychom měli mít správně nastavený BIOS a připravenou flešku. Tu tedy vložíme konečně do počítače kam chceme macOS dostat a při startu BIOSu zvolíme bootování z této flešky.

Měla by naskočit obrazovka podobná téhle:

Zvolíme Boot OS X Install from Install macOS Mojave.

Po úspěšném nabootování si sputíme naší už známou aplikaci Disk Utility, kterou najdeme v menu Utilities.

Pevný disk v počítači na který budeme chtít macOS nainstalovat musíme nejprve naformátovat na mac formát, tj. podobně jako s USB fleškou vybereme Erase, název dáme např: Mojave a jako formát zvolíme Mac OS Extended (Journaled).

Po zavření Diskové utility by se nám měl instalátor už nabízet nový disk s názvem Mojave, takže klikáme a můžeme si jít uvařit kávu – mezitím se operační systém zkopíruje na disk počítače a automaticky zrestartuje.

Nyní už by se zdálo, že máme hotovo, ale ouha ještě nejsme v cíli. Zatím pevný disk počítače neobsahuje modifikovaný bootloader pro PC, který máme jen na flešce. Budeme tak muset znovu nabootovat z USB, ale v bootovací nabídce už pak zvolíme Mojave (pevný disk počítače). Dáme si ještě jedno kolo restartu a bootování s flešky.

Zavádeč systému na disk PC

Pokud jste se úspěšně prokousali předchozím krokem tak máte minimálně napůl vyhráno – je už jasné, že mac vám na PC bude fungovat, ale ještě je potřeba vytvořit zaváděč systému i na disku PC k čemuž použijeme MultiBeast tool. Aktuálně je k dispozici verze 11.0.1 pro Mojave 10.14.1.

Tool si tedy stáhneme – pokud nám funguje síťová karta. Když máme smůlu, tak použijeme USB flešku a provedeme stažení na jiném PC.

Spustíme MultiBeast a začneme v Quick Start. Tady už máme položky, které jsme viděli v UniBeast, tj. opět si dáme volbu UEFI Boot Mode.

Další v pořadí jsou Drivers – zde začíná ta pravá alchymie, jelikož výběr driverů je přímo závislý na vašich součástkách. Doporučuju si tedy prostudovat specifikace zejména základní desky a zjistit přesný typ zvukové a síťové karty.

Obecně se naštěstí alespoň u mém konfigurace věci zjednoduší a tak pro síťovku žádný další ovladač nepotřebuji – stačí ten co již přibalil Apple. U zvukové karty jeto také poměrně jednoduché – většinu typů pokrývá AppleALC driver, takže ten vybereme.

V části Customize bych v prvním kole nic neměnil a až pokud systém naběhne, tak ho můžeme postupně vylepšovat. Výchozí konfigurace by měla být nejvhodnějším startovním bodem.

Volitelně si můžeme vytisknout nebo uložit konfiguraci a jdeme do poslední sekce Build a klikáme na Install.

Počítač restartujeme, USB flašku vytáhneme a v BIOSu nastavíme bootovací disk na UEFI svazek disku kam jsme systém nainstalovali.

Tím jsme pokryli celou základní instalaci. Často však můžeme narazit na různé problémy a některé věci se dají ještě vyšperkovat. O tom však bude až další článek.

Pokud se do instalace pustíte a narazíte na nějaký problém, pak doporučuju prohledat fórum na tonymacx86 webu a nebo se můžete zkusit zeptat v komentářích. Držím palce! Dejte vědět jak jste dopadli.

The post Hackintosh aneb macOS Mojave na běžném PC appeared first on blog.vyoralek.cz.