Navíc mě už poměrně dlouho dráždila červená hláška v supervisoru, že mé Ubuntu není v seznamu podporovaných instalací (i když zrovna Ubuntu má k Debianu velmi blízko) a tak jsem se rozhodl, že je čas na upgrade.

V dnešním článku si tak ukážeme jak postupovat pokud chceme na stejném počítači rozchodit HomeAssistant ne jiném operačním systému tak, abychom na konci nic nepoznali a měli úplně stejné prostředí jen na Debianu.

Celý proces nakonec nebude až tak složitý jak by se možná mohl zdát, ale připravte si na něj alespoň jedno dopoledne.

Budou nás čekat následující kroky:

1. Vytvoření aktuální plné zálohy HomeAssistanta
2. Záloha vše ostatního co máme na Ubuntu (nebo jiné distribuci)
3. Stažení image Armbianu založeného na Debianu
4. Nahrání image na SD kartu a nabootování
5. Přesun systému z SD karty na eMMC nebo NVME SSD
6. Instalace Dockeru
7. Instalace HomeAssistanta
8. Obnova ze zálohy

NanoPC-T4 – můj HW jako ukázka migrace

Ještě než se do jednotlivých kroků pustíme rád bych vám představil minipočítač na kterém to vše provedeme. Jedná se stroj s označením NanoPC-T4 pod značkou FriendlyElec s 6-ti jádry čipu Rockchip RK3399, 4GB operační paměti a integrovaných eMMC úložištěm o velikosti 16GB. Kromě interního úložiště můžete navíc připojit i NVME SSD, což jsem u využil.

FriendlyElec NanoPC-T4

ARMový minipočítač s čipem RK3399, 4GB RAM, 16GB eMMC a možnosti připojení NVME SSD.

$136 (cca. 3tis. Kč)

Já používám tenhle stroj momentálně téměř 2 roky a jsem velmi spokojený. Je zároveň fér říct, že v té době nebyl dostupný Raspberry PI 4 (AliExpress, Alza) a určitě bych mezi těmito dvěmi váhal. Do budoucna bude zajímavé sledovat i Odroid N2+ v HomeAssistant variantě, který je teď ale už poměrně dlouho vyprodaný.

Jediným problémem, které je společný pro všechny desky používající čip RK3399 je chlazení, jelikož topí opravdu hodně. Pokud použijete dodávaný pasivní chladič, tak je vše víceméně vpořádku dokud nezavřete desku do krabičky a stroj nezatížíte. Pak teploty velice často atakují 80°C nicméně nestalo se mi, že mi se někdy systém zasekl.

To jsem chtěl vyřešit zakoupením chladiče s větrákem, který se měl automaticky spouštět podle teploty CPU nicméně v předešlém Armbianu na Ubuntu to nefungovalo. O to více mě potěšilo, že nyní už vše jede jak má a chladič se sám zapíná a navíc reguluje i otáčky, takže ho často neuslyšíte i když poběží – další důvod k upgradu.

Aktivní chladič NanoPC-T4

Aktivní chladič pro desku NanoPC-T4 s regulací otáček.

$10 (cca. 213 Kč)

A nyní už se pojďme vrhnout do migrace. Podotýkám, že postup by měl být velice podobný i pro jiné desky a bude potřeba zřejmě jen pokud máte jinou Linux distribuci než Debian.

1. Vytvoření aktuální plné zálohy HomeAssistanta

Přihlásíme se do HomeAssistanta a v menu Supervisor klikneme na záložku Snapshots, vyplníme název zálohy – víceméně cokoliv a je důležité zvolit volbu Full snapshot. Nakonec klikneme na volbu Create a čekáme.

Bohužel neuvidíme žádný rozumný indikátor procesu tvorby zálohy a záloha může trvat opravdu dlouho – klidně i půl hodiny – hodně záleží na množství používaných Addonů a rychlosti disku.

Mě se osvědčilo koukat do záložky System v Supervisoru a v dolní sekci logu uvidíme něco jako:

21-02-21 09:38:37 INFO (MainThread) [supervisor.snapshots] Creating new full-snapshot with slug 2e0efd54
21-02-21 09:38:37 INFO (MainThread) [supervisor.snapshots] Snapshotting 2e0efd54 store Add-ons
21-02-21 09:38:37 INFO (MainThread) [supervisor.addons.addon] Building snapshot for add-on a0d7b954_ide
21-02-21 09:38:37 INFO (MainThread) [supervisor.addons.addon] Finish snapshot for addon a0d7b954_ide
21-02-21 09:38:37 INFO (MainThread) [supervisor.addons.addon] Building snapshot for add-on a0d7b954_grafana
21-02-21 09:38:37 INFO (MainThread) [supervisor.addons.addon] Finish snapshot for addon a0d7b954_grafana

… což nám dává alespoň nějakou představu jak daleko záloha, resp. co už bylo dokončeno. Konec pak poznáte podle tohoto logu:

21-02-21 09:54:18 INFO (SyncWorker_0) [supervisor.snapshots.snapshot] Snapshot folder media
21-02-21 09:54:18 INFO (SyncWorker_0) [supervisor.snapshots.snapshot] Snapshot folder media done
21-02-21 09:54:23 INFO (MainThread) [supervisor.snapshots] Creating full-snapshot with slug 2e0efd54 completed

A teď to nejdůležitější – jakmile je záloha hotová stáhneme si ji k sobě na disk pomocí volby Download snapshot po kliknutí na příslušnou zálohu.

Pokud byste si chtěli o zálohách přečíst více pak jsem nedávno napsal poměrně podrobný článek na toto téma.

2. Záloha vše ostatního co máme na Ubuntu (nebo jiné distribuci)

Tuhle část zde zmiňuju pro jistotu, abyste se zamysleli, zda nepotřebujete zálohovat ještě něco dalšího – obecně pokud pouze využíváte addony HomeAssistantu tak vše najdete v záloze HomeAssistanta. Pokud jste si však např. v Dockeru zprovozňovali cokoliv dalšího mimo Supervisor pak je nyní čas si to zálohovat také.

Pokud nic mimo Supervisor nemáte můžete směle pokračovat rovnou dalším krokem.

3. Stažení image Armbianu založeného na Debianu

Já už dlouhodobě používám modifikace Linuxových systémů pro ARMy s označením Armbian.

Pokud však máte například Raspberry Pi pak je postup velice podobný, jen je potřeba si stáhnout image Raspbianu a s největší pravděpodobností už tento systém máte.

Na webu Armbianu si najdeme naší desku – v mém případě NanoPC-T4 a jelikož základní nabízené verze jsou desktopové klikneme na volbu Check other download options.

V seznamu bohužel není zřejmé co je Ubuntu a co Debian, takže si musíme nejprve najít správné označení. V době psaní tohoto článku nese poslední verze Debianu označení Buster a my si tak stáhneme tu na třetím řádku – jedná se o nedesktopovou verzi s 5tkovým Linux kernelem.

4. Nahrání image na SD kartu a nabootování

Do počítače si zasunume SD kartu a spustíme aplikaci balenaEtcher, která slouží pro nahrávání image na SD karty.

Použití aplikace je poměrně jednoduché – najdeme stáhnutou image, vybereme jako cíl SD kartu a klikneme na Flash!

Kartu vložíme do minipočítače a nabootujeme z ní.

Pokud už ale operační systém na minipočítači na jiném disku máte pak bude potřeba velmi pravděpodobně vynutit boot z SD karty, což bude velmi rozdílná v závilosti na konkrétním modelu desky.

V případě NanoPC-T4 je potřeba držet tlačítko Boot při zapnutí a to najdeme na pravé straně.

Po prvotním startu budeme potřebovat ještě nastavit root heslo a můžeme pokračovat dalším krokem.

 _   _                   ____   ____   _____ _  _
| \ | | __ _ _ __   ___ |  _ \ / ___| |_   _| || |
|  \| |/ _` | '_ \ / _ \| |_) | |       | | | || |_
| |\  | (_| | | | | (_) |  __/| |___    | | |__   _|
|_| \_|\__,_|_| |_|\___/|_|    \____|   |_|    |_|

Welcome to Armbian 21.02.1 Buster with Linux 5.10.12-rockchip64

System load:   3%           	Up time:       6 days 16:56
Memory usage:  40% of 3.71G  	Zram usage:    14% of 1.85G  	IP:            10.2.1.2
CPU temp:      58°C           	Usage of /:    4% of 458G

5. Přesun systému z SD karty na eMMC nebo NVME SSD

Tenhle krok je opět nepovinný a záleží na konkrétní desce zda má kromě SD uložiště i nějakou další možnost.

Pokud máte k dispozici eMMC tak určitě doporučuji systém přesunout z SD karty tam, pokud navíc máte možnost připojení NVME SSD a nebo i klasických disků s nějakou rozumnou rychlostí přenosu pak to udělejte také.

V případě Armbianu se situace zjednoduší díky příkazu nand-sata-install a nebo si ji najdeme v armbian-config aplikaci v sekci System -> Install.

6. Instalace Dockeru

Nejprve si nainstaluje balíčky, které je potřeba mít ještě před instalací Dockeru:

sudo apt-get install \
    apt-transport-https \
    ca-certificates \
    curl \
    gnupg-agent \
    software-properties-common

.. stáhneme si APT klíč pro repozitář dockeru:

curl -fsSL https://download.docker.com/linux/debian/gpg | sudo apt-key add -

… přidáme si nový repozitář:

sudo add-apt-repository \
   "deb [arch=arm64] https://download.docker.com/linux/debian \
   $(lsb_release -cs) \
   stable"

… provedeme refresh seznamu balíčků

sudo apt-get update

… a konečně nainstalujeme samotný docker:

sudo apt-get install docker-ce docker-ce-cli containerd.io

Funkční instalaci si můžeme ověřit pomocí příkazu docker version:

Client: Docker Engine - Community
 Version:           20.10.3
 API version:       1.41
 Go version:        go1.13.15
 Git commit:        48d30b5
 Built:             Fri Jan 29 14:33:52 2021
 OS/Arch:           linux/arm64
 Context:           default
 Experimental:      true

Server: Docker Engine - Community
 Engine:
  Version:          20.10.3
  API version:      1.41 (minimum version 1.12)
  Go version:       go1.13.15
  Git commit:       46229ca
  Built:            Fri Jan 29 14:32:07 2021
  OS/Arch:          linux/arm64
  Experimental:     false
 containerd:
  Version:          1.4.3
  GitCommit:        269548fa27e0089a8b8278fc4fc781d7f65a939b
 runc:
  Version:          1.0.0-rc92
  GitCommit:        ff819c7e9184c13b7c2607fe6c30ae19403a7aff
 docker-init:
  Version:          0.19.0
  GitCommit:        de40ad0

7. Instalace HomeAssistanta

Ještě než se vrhneme na instalační skript HomeAssistanta bude potřeba doinstalovat jeden balíček:

sudo apt-get install apparmor

Nyní by již mělo být vše připraveno ale pro jistotu ještě uvedenu seznam všeho potřebného:

• Docker CE >= 19.03
• Systemd >= 239
• NetworkManager >= 1.14.6
• AppArmor == 2.13.x (built into the kernel)
• Debian Linux Debian 10 aka Buster (no derivatives)

Nejprve si stáhneme instalační skript (více info najdete v Git repozitáři):

curl -Lo installer.sh https://raw.githubusercontent.com/home-assistant/supervised-installer/master/installer.sh

… a instalátor spustíme pomocí:

bash installer.sh -m <TYP_DESKY>

Za <TYP_DESKY> je potřeba dosadit správnou hodnotu v závislosti na vaší desce. V našem případě máme obecný ARM 64bit takže použijeme volbu qemuarm-64

tj. příkaz pak bude vypadat takto:

bash installer.sh -m qemuarm-64

Seznam všech možných hodnot je aktuálně:

• intel-nuc
• odroid-c2
• odroid-n2
• odroid-xu
• qemuarm
• qemuarm-64
• qemux86
• qemux86-64
• raspberrypi
• raspberrypi2
• raspberrypi3
• raspberrypi4
• raspberrypi3-64
• raspberrypi4-64
• tinker

Po spuštění skriptu je potřeba nejprve 10 sekund počkat a pak se ještě instalátor zeptá zda chceme přepsat síťové interfaces – já dávám ano, ale vlastně si nejsem jistý zda je to nutné.

[warn]
[warn] If you want more control over your own system, run
[warn] Home Assistant as a VM or run Home Assistant Core
[warn] via a Docker container.
[warn]
[warn] If you want to abort, hit ctrl+c within 10 seconds...
[warn]
[info] Creating NetworkManager configuration
[warn] Changes are needed to the /etc/network/interfaces file
[info] If you have modified the network on the host manualy, those can now be overwritten
[info] If you do not overwrite this now you need to manually adjust it later
[info] Do you want to proceed with overwriting the /etc/network/interfaces file? [N/y]
[info] Replacing /etc/network/interfaces
[info] Restarting NetworkManager
...

Instalátor pak skončí

[info] Start Home Assistant Supervised
[info] Installing the 'ha' cli
[info]
[info] Home Assistant supervised is now installed
[info] First setup will take some time, when it's ready you can reach it here:
[info] http://10.2.1.2:8123
[info]

… čím nám dává najevo, že ještě rozhodně není hotovo a měli bychom ještě čekat.

Po pár minutách doporučuji se už kouknout na uvedenou adresu, kde byste měli vidět něco jako:

Je potřeba vydržet a brzy byste měli vidět obrazovku s možnosti vytvoření účtu do HomeAssistanta a nebo obnovením ze zálohy a to je to co potřebujeme.

8. Obnova ze zálohy

Vybereme proto volbu restore from a previous snaphost a podstrčíme zálohu, kterou máme na disku:

Tak jako samotná tvorba zálohy byla poměrně pomalá tak obnova bude zřejmě ještě pomalejší. Je potřeba být proto trpěliví, ale já mám vyzkoušeno, že nakonec se systém obnoví skutečně do stavu v jakém jsme ho měli dříve.

Hotovo!

Do HomeAssistanta byste měli být schopní se nyní přihlásit stejným uživatelem jako dříve a pokud se podíváme do informací o supervisoru tak vidíme, že ona otravná červená hláška je konečně pryč

Já musím říct, že až na pomalost tvorby a obnovy záloh se podařilo systém na jiné distribuci poměrně jednoduše rozchodit.

Je to příslibem poměrně jednoduchého obnovení v případě kolabsu systému – tedy za předpokladu, že budete mít zálohu a budete schopní se k ní dostat. Dokonce i celá Zigbee síť se chytla hned napoprvé bez nutnosti cokoliv přepárovat.

A jakou distribuci Linuxu / Windows používáte vy pro HomeAssistant a proč?

The post Migrace HomeAssistanta z Ubuntu na Debian v modifikaci Armbian appeared first on blog.vyoralek.cz.

Pokud jste minulý článek o představení produktu Mi Flora nečetli a netušíte co to vlastně umí, doporučuji se na něj nejprve kouknout.

Budu předpokládat, že používáte HomeAssistent jako Hass.io instalaci, kde je již podpora bluetooth integrována. Pokud by někdo měl s tímhle problémy, dejte mi vědět a článek v případě potřeby rozšířím.

Pokud to pro vás není problém doporučuji než přímou integraci z HomeAssistenta pomocí postupu níže použít ESPHome nahrané do ESP32 mikrokontroleru – ten používá narozdíl od HomeAssistent addonu pasivní komunikaci, což má pozitivní vliv na živostnost baterie – více v tomto článku.

Bluetooth příjímač

Jelikož Mi Flora používá ke komunikaci protokol Bluetooth budeme potřebovat na straně HomeAssistenta nějaký Bluetooth přijímač.

Pokud používáte desku s integrovaným Bluetooth a ten je funkční v operačním systému pak máte o jednu starost méně.

Pokud však bluetooth na desce nemáte a nebo není v operačním systému funkční – což je případ například mého NanoPi PC T4 v kombinaci s Armbianem – není potřeba zoufat. Řešení je poměrně jednoduché – stačí si dokoupit malý USB dongle.

Mě se odvědčil již několikrát tento za cca. 2USD – funguje bez problémů ve všech operačních systémech – testováno s Windows 10, macOS Mojave a Armbianu (Ubuntu Disco).

Pokud používáte operační systém Armbian pak bude zřejmě ještě nutné aktivovat podporu Bluetoot pomocí utility Armbian-config. Položka v menu Network -> Bluetooth support.

Zda je bluetoot přijímač funkční otestujeme pomocí příkazu hcitool dev. Měli bychom vidět minimálně jedno rozhraní s označením hci0.

root@nanopct4:~ # hcitool dev
Devices:
	hci0	00:1A:7D:DA:71:13

Zjištění adresy Mi Flora

Jakmile už víme, že Bluetooth přijímač je funkční můžeme se pustit do skenování okolí. K tomu použijeme aplikaci bluetoothctl, ve které je potřeba po spuštění zadat příkaz scan on.

root@nanopct4:~ # bluetoothctl
Agent registered
[bluetooth]# scan on
Discovery started
[CHG] Controller 00:1A:7D:DA:71:13 Discovering: yes
[NEW] Device 65:B6:8C:24:20:F0 65-B6-8C-24-20-F0
[NEW] Device 46:76:07:91:83:96 46-76-07-91-83-96
[NEW] Device C4:7C:8D:6A:9C:FF Flower care

Jak můžete vidět v mém případě byla Mi Flora nalezena hned jako třetí položka. Adresu si poznačíme a skenování ukončíme pomocí scan off a příkazu quit.

[bluetooth]# scan off
Discovery stopped
[CHG] Controller 00:1A:7D:DA:71:13 Discovering: no
[CHG] Device C4:7C:8D:6A:9C:FF RSSI is nil
[CHG] Device 65:B6:8C:24:20:F0 TxPower is nil
[CHG] Device 65:B6:8C:24:20:F0 RSSI is nil
[CHG] Device 46:76:07:91:83:96 TxPower is nil
[CHG] Device 46:76:07:91:83:96 RSSI is nil
[bluetooth]# quit

Konfigurace v HomeAssistant

Jakmile máme Bluetooth adresu je konfigurace pro HomeAssistant triviální. Do souboru configuration.yaml přídáme:

sensor:
  - platform: miflora
    mac: 'C4:7C:8D:6A:9C:FF'

Mac adresu nahradíme tou co jsme našli v přechodzím kroku.

Pozor pokud už máte sekci sensor tak ji znovu nepište, ale přidejte konfiguraci do již existující sekce.

Volitelně si pak můžeme ještě pomocí volby monitored_conditions zapnout sledování je některých veličin, což mi ale přijde zbytečné.

Co můžeme měřit?

Mi Flora nám bude do HomeAssistenta posílat hned 5 údajů:

1. moisture – vlhkost půdy
2. light – množství světla dopadající na sensor v Mi Flore
3. temperature – aktuální teplotu v okolí sensoru
4. conductivity – množství živit v půdě
5. battery – stav nabití baterie v Mi Flore

Zobrazení v HomeAssistentovi

Pokud jsme si zařízení nepřejmenovali pomocí atributu name v konfiguraci, pak bychom můžeme pro lovalace použít například něco následujícího:

  - type: entities
    entities:
      - entity: sensor.mi_flora_battery
      - entity: sensor.mi_flora_conductivity
      - entity: sensor.mi_flora_light_intensity
      - entity: sensor.mi_flora_moisture
      - entity: sensor.mi_flora_temperature
    title: Rostlina - Fikus
    show_header_toggle: false  

… což se nám vyrobí následující sekci:

Já zatím používám Mi Floru necelé tři týdny a líbí se mě, jak už člověk nemusí mít obavy, že rostlinu přelije nebo naopak utrápí suchem

V nějakém dalším článku o automatizaci si ukážeme jak si poslat notifikaci v případě potřeby zalití květiny.

Kompletní série o HomeAsistantovi obsahuje následující články:

• 1. část – Instalace HomeAsisstent
• 2. část – Integrace Sonoff s firmware Sonoff-Tasmota
• 3. část – Integrace Homekit
• 4. část – Integrace Sonoff s firmware Sonoff-Tasmota – 2 část
• 5. část – Integrace s Wemos D1 a senzory teploty
• 6. část – Integrace Sonoff s firmware ESPHome
• 7. část – Integrace Sonoff POW s firmware ESPHome
• 8. část – Integrace LED Magic Home s firmware ESPHome
• 9. část – Integrace Xiaomi Mijia a Aqara
• 10. část – Integrace vlastní Zigbee gateway
• 11. část – Vzdálený přístup do Hass.io z Internetu
• 12. část – zobrazení senzorových data pomocí InfluxDB a Grafany
• 13. část – Hass.io Add-ony, které používám
• 14. část – Integrace Xiaomi Mi Flora
• 15. část – Integrace Withings (Nokia)
• 16. část – náhrada SQLite databází MySQL
• 17. část – HACS Add-ony – instalace a konfigurace
• 18. část – Integrace Sonoff s firmware eWeLink
• 19. část – nová integrace Sonoff pro HA
• 20. část – měření spotřeby
• 21. část – automatické zálohy a obnovení ze zálohy
• 22. část – napojení hlasového asistenta Amazon Alexa
• 23. část – automatické zálohy na síťový sdílení disk (Samba)
• 24. část – Bluetooth zařízení a ESPHome proxy
• 25. část – nefunkční aktualizace HomeAssistanta
• 26. část – integrace SwitchBot produktů
• 27. část – integrace fotovoltaiky Growatt

The post Centrum chytré domácnosti – HomeAssistant (Hass.io) – 14 část – Integrace Mi Flora appeared first on blog.vyoralek.cz.

Výběr disku

Patrně nejsložitější část z celého článku. Poradit obecně jak se rozhodnout není úplně jednoduché, jelikož se jednotlivé výběry mohou významně lišit na základě desky – přesto se o to pokusím, resp. popíšu jak jsem uvažoval já při výběru pro NanoPi T4.

Co zvážit?

1. velikost disku – nikde jsem nenašel fyzické limity, které nás však zřejmě nebudou trápit, díky finančnímu limitu, jelikož cena roste s velikostí velmi rychle. Já jsem si zvolil z mého pohledu aktuálně nejvýhodnější kompromis – 500GB – který poskytuje dostatek prostoru jak dnes, tak i na poměrně dlouhou dobu do budoucna. Ve srovnání se standardní interní eMMC pamětí 16GB v případě NanoPi T4 je to opravdu masivní skok.
2. životnost – další důležitý parametr disku je vyjádřen zkratkou TBW – terabytes written – a udává kolik terabajtů dat je teoreticky možné na disk zapsat. Logicky tak čím je toto číslo větší, tím déle disk pravděpodobně vydrží. Pro aktuální SSD NVMe disky jsou čísla v rozmezí mezi 150-600TBW (výjmečně pak až 1200TBW). Doporučuji si tedy porovnat disky, která se vám líbí, jelikož často za stejnou cenu můžeme mít i dvojnásobnou TBW.
3. rychlost zápisu/čtení – vzhledem k omezením ARMových minipočítačů můžete víceméně tento údaj ignorovat – maxima disků na nich rozhodně nedostáhnete.
4. fyzická velikost disku – dejte si pozor, že pro ARMové počítače budete potřebovat disk s délkou 80mm. K dispozici jsou však i disky menší či větší.
5. rozhraní disku – aby toho nebylo málo na první pohled stejně vypadají M.2 SATA a M.2 NVMe disky – zásadní rozdíl je jen v konektoru – SATA mají dvě mezery, NVMe disky pouze jednu.

Já jsem si nakonec vybral disk od firmy WD v kapacitě 500GB a 300TBW – k zakoupení např. na Alza.cz

Co naopak nedoporučuji je disk značky ADATA XPG SX6000 Lite, který v NanoPi T4 nešel vůbec vidět – nakonec jsem ho vrátil a musím se přiznat, že až poté jsem si nastudoval pořádněji všechny možnosti

Instalace disku

Jak výběr disku není úplně jednoduchý, tak instalace jako taková pak jednoduchá je. Stačí disk opatrně zasunou do PCI-E M.2 slotu – nelze dát obráceně – a disk na druhé straně uchytit šroubkem.

To je vše! – žádné kabely, či napájení jako v případě SATA disků – paráda.

Inicializace disku

Prvním krokem při inicializaci nového disku bude tzv. partition table nebo-li tabulka rozdělení.

Ještě než začneme je potřeba znát cestu k zařízení. Pro naše účely ARM minipočítačů a operačního systému Ubuntu by to měla být cesta /dev/nvme0n1.

Veškeré operace je potřeba provádět jako administrátor, tj. pod uživatelem root a nebo s příkazem sudo.

Spustíme aplikaci parted příkazem:

parted /dev/nvme0n1

a aplikace by měla naskočit ve vlastní konzoli:

GNU Parted 3.2
Using /dev/nvme0n1
Welcome to GNU Parted! Type 'help' to view a list of commands.
(parted)

Zadáme příkaz mklabel a aplikace se nám zeptat na typ – vyplníme msdos. Pozor maximální velikost disku je 2TB, což ale stále v případě SSD zřejmě nebude problém

(parted) mklabel
New disk label type? msdos

Obecně je možno použít dva typy – gpt, tzv. GUID, který je vhodný na disku větší než 2TB a počítače s UEFI a nebo dos, tzv. Master boot record.

Tím máme připravenou tabulku rozdělení disku a ještě je potřeba do ní přidat nějaký záznam o rozdělení (partition). Pro naše účely si vystačíme s jedním svazkem.

Jelikož budeme chtít svazek typu ext4 musíme opustit apliakci parted a použijeme aplikací jinou – fdisk:

fdisk /dev/nvme0n1
Welcome to fdisk (util-linux 2.31.1).
Changes will remain in memory only, until you decide to write them.
Be careful before using the write command.


Command (m for help):

Opět v aplikací běží vlastní konzole, která očekává příkazy. My stiskneme následující tlačítka:

• n – pro vytvoření nového svazku
• p – pro nastavení svazku jako primárního (primary)
• 1 – pro nastavení pořadového čísla svazku
• 2x Enter pro potvrzení výchozí nastavení začátku a konce – použijeme celý disk
• w – pro zapsání změn na disk

Nyní ještě disk zformátujeme na formát ext4:

mke2fs -t ext4 -L rootfs /dev/nvme0n1p1

Další postup záleží na tom, jak chceme SSD použít, tj:

1. buď jako další disk, na který budeme odkládat data – systém bude stále startovat z aktuální disku, povětšinou SD karty a nebo eMMC.
2. a nebo chceme SSD disk použít rovnou i jako systémový – a právě tento postup si ukážeme detailněji.

Jen dodám, že v případě první varianty bude potřeba disk namapovat pomocí příkazu mount do nějaké složky a pak ideálně i upravit soubor fstab tak, aby se disk po restartu automaticky připojoval.

Přesun systému na nový disk

V případě použití operačního systému Armbian, který mohu vřele už po několika letech zkušeností doporučit, je situace poměrně jednoduchá. Systém obsahuje aplikaci přímo pro tento účel s názvem nand-sata-install.

Tu můžeme spustit buďto přímo zadáním příkazu nand-sata-install a nebo si ji najdeme v armbian-config aplikaci v sekci System -> Install.

Po odkliknutí bychom měli vidět pouze jednu možnost, kterou vybereme, povtrdíme i následující dialog a zanedlouho bychom měli vidět už postup kopírování na cílový nvme disk.

Průvodce nás nakonci vyzve k restartu a tím je hotovo!

Bonus: Informace o disku

Poslední odstavec bude tak trochu bonusový Občas se nám může hodit zjistit si o disku důležité informace. Pro NVMe disky v Ubuntu existuje takováto utilitka nvme-cli, která nám dokáže poměrně dost informací zobrazit.

Nainstalujeme ji pomocí:

apt install nvme-cli

A pro zobrazení informací o disku použijeme následující:

root@nanopct4:~ # nvme smart-log /dev/nvme0
Smart Log for NVME device:nvme0 namespace-id:ffffffff
critical_warning                    : 0
temperature                         : 58 C
available_spare                     : 100%
available_spare_threshold           : 10%
percentage_used                     : 0%
data_units_read                     : 6894
data_units_written                  : 77238
host_read_commands                  : 166617
host_write_commands                 : 1899232
controller_busy_time                : 0
power_cycles                        : 9
power_on_hours                      : 1
unsafe_shutdowns                    : 5
media_errors                        : 0
num_err_log_entries                 : 0
Warning Temperature Time            : 0
Critical Composite Temperature Time : 0
Thermal Management T1 Trans Count   : 0
Thermal Management T2 Trans Count   : 0
Thermal Management T1 Total Time    : 0
Thermal Management T2 Total Time    : 0

Z výše uvedeného jsou pro mě nejzajímavější dvě hodnoty:

• temperature – aktuální teplota disku
• percentage_used – což nemá nic společného s množstvím volného prostoru, ale udává životnost disku, tj. kolik už jste z ní spotřebovali.

The post Jaký vybrat SSD M.2 NVMe disk pro ARM počítače appeared first on blog.vyoralek.cz.

Kromě Orange Pi mám ještě Raspberry Pi 3, kde se však stále ještě neobjevila (a je otázka zda vůbec objeví) verze 4.

Proto jsem si otevřel stránku Armbianu s všemožnými podporovanými deskami a NanoPi M4 my aktuálně vyšel jako nejlepší možnost při stále ještě malé velikosti, ale už úžasném výkonu.

Specifikace

Nejdůležitějšími údaji pro mě byly:

• CPU: Dvoujádrový Cortex-A72 (až 2.0GHz) + Čtyřjádrový Cortex-A53( až 1.5GHz)
• RAM: Dvoukanálové 4GB LPDDR3-1866
• GPU: Mali-T864 GPU, podporující OpenGL ES1.1/2.0/3.0/3.1, OpenVG1.1, OpenCL, DX11, a AFBC
• Síťová konektivita: 1GBit Ethernet, duální WiFi 2,4GHz + 5GHz, BlueTooth 4.1
• (USB: 4x USB3.0
• Ukládací prostor: MicroSD slot a eMMC socket (je potřeba vlastní SD kartu a nebo eMMC modul)

Kompletní specifikaci si můžete přečíst na webu výrobce friendlyARM.

Rozložení součástí desky

GPIO01

GPIO02

Debug UART

3V, 1 500 000bps

Co vše je potřeba

1. Základem je samozřejmě deska NanoPi M4 – k zakoupení na AliExpressu (já jsem zvolil 4GB variantu s přídavným eMMC modulem)
2. USB-C kabel – pro napájení desky je potřeba kabel s USBC konektorem minimálně na jedné straně a schopností přenášet 3A při 5V. Mě funguje suprově od Baseusu.
3. Nabíječku schopnou generovat 3A při 5V – já si vybral tuhle malou nabíječku

Výběr operačního systému

Možnosti máme poměrně hodně:

• image připravené výrobcem
  
  • FriendlyDesktop – založeno na Ubuntu Bionic Desktop 18.04 – link
  • FriendlyCore – založeno na Ubuntu Core s Qt 5.10.0 – link
  • LUbuntu Desktop – link
  • Android 8 – musí být nainstalováno na eMMC – link
• image od Armbianu
  • Armbian Desktop – založeno na Ubuntu Bionic Desktop 18.04 – link
  • Armbian – založeno na Ubuntu Bionic 18.04 bez GUI (nejedná se o verzi Core) – link

Já jsem si vybral Armbian, jelikož ho používám i na OrangePi, ale vzhledem k verzím Ubuntu bych neměl problém zvolit i FriendlyDesktop.

Instalace operačního systému

Nejprve si stáhneme jednu z výše uvedených image – zřejmě bude potřebovat image ještě rozbalit z archívu.

Poté si stáhneme nějakou aplikaci, která umí zapsat na SD kartu. Já používám Etcher ve kterém si zvolíme image, pak SD disk kam zapsat a zapíšeme pomocí Flash!

Tím je instalace víceméně hotovo, resp. stačí SD kartu zasunout do desky a provést první start.

Pro prvotní přihlášení v Armbianu použijeme:

• uživatelské jméno: root
• heslo: 1234

Ihned po prvním přihlášení budete vyzváni pro změnu root hesla a založení standardního uživatele.

Doporučuji rovnou stáhnout a aplikovat všechny aktualizace pomocí dvojice příkazů:

apt update
apt upgrade

Přesun systému na eMMC

Pokud jste si stejně jako já objednali rozšiřující modul eMMC, což rozhodně doporučuju, pak dalším krokem instalace je přesunutí nainstalovaného Armbianu na eMMC.

Nejprve si tedy modul fyzicky zapojíme do eMMC slotu, který najdeme u HDMI konektoru.

Přihlásíme se do Armbianu a v konzoli spustíme aplikaci armbian-config.

Vybereme první volbu – Install to SATA, eMMC, NAND or USB.

A odklikneme instalaci.

Aplikace zkopíruje obsah SD karty do eMMC – bude to trvat několik minut. Poté zařízení vypneme a SD kartu definitivně vytáhneme. Při zapnutí zařízení už proběhne boot z eMMC karty.

Tím je definitivně hotovo a nyní si už můžete doinstalovat další aplikace na základě toho co potřebujete.

Srovnání s Raspberry Pi 3B a Orange Pi Zero +2

Abychom si mohli nakonec dovolit nějaké zhodnocení bude dobré provést testy, které nám dovolí určité srovnání.

Já mám aktuálně k dispozici 3 různé desky 3 výrobců, které by se dalo říct mají podobný účel, ale každá je technicky specifická.

Podíváme se tedy na určitý etalon v podobě Raspberry Pi 3B. Dalším kouskem je velikostně menší Orange Pi Zero +2 a posledním kouskem je deska z tohoto článku, tj. můj nejnovější přírustek v podobě NanoPi M4.

Jak budeme testovat?

Na všech třech deskách běží Debian a nebo Ubuntu v poslední verzi se všemi aktualizacemi. Všechny níže uvedené aplikace jsou tak dostupné v repozitáři systému a pokud byste je náhodou neměli můžete je jednoduše doinstalovat pomocí příkazu apt install <NázevBalíčku>.

Možností jak testovat je povícero a já jsem vybral vždy jen jednu pro tři sledované parametry – rychlost čtení/zápisu na disk a rychlost sítě.

# Rychlost čtení disku
hdparm -t /dev/<NazevZarizeniDisku>

# Rychlost zápisu na disku
dd bs=16k count=102400 oflag=direct if=/dev/zero of=test_data

# Rychlost sítě
iperf3 -c <IpAdresaIperfServeruvLokalniSiti> -t 5

Výsledky testů

Poznámky ke konfiguraci:

• Raspberry PI má SD kartu Class 10 a Ethernet 100Mbit (zapojeno do 1Gbit switche)
• Orange Pi Zero Plus 2 má interní eMMC disk a je připojeno přes WiFi2.4GHz (připojeno k Ubiquiti AP)
• NanoPi M4 má eMMC disk ve slotu a Ethernet 1Gbit (připojeno do 1Gbit switche)

Jak můžete vidět z tabulky výše první dvě desky jsou si parametrově poměrně blízké – kromě sítě kde je rozdíl mezi 2.4GHz sítí a 100Mbit Ethernetem znát.

Naproti tomu poslední deska má hodnoty násobně lepší, což odpovídá i poměrně obrovskému skoku v ceně.

Pro mě byl jedním z nejzásadnějších pametrů velikost RAM paměti. Pokud se totiž rozhodnete mít celou domácí automatizaci na jednom místě pak brzy zjistíte, že 512MB je opravdu málo. Na druhou stranu pro „neprodukční“ prostředí je asi zbytečnost kupovat takto drahou desku.

Může být užitečné ještě zmínit, že Orange Pi Zero +2 a NanoPi M4 vzhledem k použitým procesorům používají architekturu Armv8 (aarch64), kdežto Raspberry Pi 3B je ještě na o jednu generaci starší architektuře Armv7.

Pokud budete mít jakékoliv dotazy k desce nebo nějaké nápady na další užitečné testy, dejte prosím vědět v komentářích.

The post NanoPi M4 – deska pro náročnější uživatele appeared first on blog.vyoralek.cz.