blog.vyoralek.cz

Migrace HomeAssistanta z Ubuntu na Debian v modifikaci Armbian

Dnes se podíváme jak zmigrovat HomeAssistant z Ubuntu na Debian v osmi krocích.

🎙 Poslední aktualizace článku 21.2.2021. Pokud najdete nějaké rozdíly v aktuálním stavu, dejte vědět v komentářích, díky.

V květnu loňského roku je rozproudila velká debata ohledně plánováno ukončení obecné podpory platformy Linux, která nakonec vyústila až v pozastavení tohoto kroku. Jedinou podporovanou distribucí by měl být Debian. Otázka jak dlouho bude trvat než tento krok bude opět na stole.

Navíc mě už poměrně dlouho dráždila červená hláška v supervisoru, že mé Ubuntu není v seznamu podporovaných instalací (i když zrovna Ubuntu má k Debianu velmi blízko) a tak jsem se rozhodl, že je čas na upgrade.

V dnešním článku si tak ukážeme jak postupovat pokud chceme na stejném počítači rozchodit HomeAssistant ne jiném operačním systému tak, abychom na konci nic nepoznali a měli úplně stejné prostředí jen na Debianu.

Celý proces nakonec nebude až tak složitý jak by se možná mohl zdát, ale připravte si na něj alespoň jedno dopoledne.

Budou nás čekat následující kroky:

  1. Vytvoření aktuální plné zálohy HomeAssistanta
  2. Záloha vše ostatního co máme na Ubuntu (nebo jiné distribuci)
  3. Stažení image Armbianu založeného na Debianu
  4. Nahrání image na SD kartu a nabootování
  5. Přesun systému z SD karty na eMMC nebo NVME SSD
  6. Instalace Dockeru
  7. Instalace HomeAssistanta
  8. Obnova ze zálohy

NanoPC-T4 – můj HW jako ukázka migrace

Ještě než se do jednotlivých kroků pustíme rád bych vám představil minipočítač na kterém to vše provedeme. Jedná se stroj s označením NanoPC-T4 pod značkou FriendlyElec s 6-ti jádry čipu Rockchip RK3399, 4GB operační paměti a integrovaných eMMC úložištěm o velikosti 16GB. Kromě interního úložiště můžete navíc připojit i NVME SSD, což jsem u využil.

FriendlyElec NanoPC-T4

ARMový minipočítač s čipem RK3399, 4GB RAM, 16GB eMMC a možnosti připojení NVME SSD.

$136 (cca. 3tis. Kč)

Já používám tenhle stroj momentálně téměř 2 roky a jsem velmi spokojený. Je zároveň fér říct, že v té době nebyl dostupný Raspberry PI 4 (AliExpress, Alza) a určitě bych mezi těmito dvěmi váhal. Do budoucna bude zajímavé sledovat i Odroid N2+ v HomeAssistant variantě, který je teď ale už poměrně dlouho vyprodaný.

Jediným problémem, které je společný pro všechny desky používající čip RK3399 je chlazení, jelikož topí opravdu hodně. Pokud použijete dodávaný pasivní chladič, tak je vše víceméně vpořádku dokud nezavřete desku do krabičky a stroj nezatížíte. Pak teploty velice často atakují 80°C nicméně nestalo se mi, že mi se někdy systém zasekl.

To jsem chtěl vyřešit zakoupením chladiče s větrákem, který se měl automaticky spouštět podle teploty CPU nicméně v předešlém Armbianu na Ubuntu to nefungovalo. O to více mě potěšilo, že nyní už vše jede jak má a chladič se sám zapíná a navíc reguluje i otáčky, takže ho často neuslyšíte i když poběží – další důvod k upgradu.

Aktivní chladič NanoPC-T4

Aktivní chladič pro desku NanoPC-T4 s regulací otáček.

$10 (cca. 213 Kč)

A nyní už se pojďme vrhnout do migrace. Podotýkám, že postup by měl být velice podobný i pro jiné desky a bude potřeba zřejmě jen pokud máte jinou Linux distribuci než Debian.

1. Vytvoření aktuální plné zálohy HomeAssistanta

Přihlásíme se do HomeAssistanta a v menu Supervisor klikneme na záložku Snapshots, vyplníme název zálohy – víceméně cokoliv a je důležité zvolit volbu Full snapshot. Nakonec klikneme na volbu Create a čekáme.

Bohužel neuvidíme žádný rozumný indikátor procesu tvorby zálohy a záloha může trvat opravdu dlouho – klidně i půl hodiny – hodně záleží na množství používaných Addonů a rychlosti disku.

Mě se osvědčilo koukat do záložky System v Supervisoru a v dolní sekci logu uvidíme něco jako:

21-02-21 09:38:37 INFO (MainThread) [supervisor.snapshots] Creating new full-snapshot with slug 2e0efd54
21-02-21 09:38:37 INFO (MainThread) [supervisor.snapshots] Snapshotting 2e0efd54 store Add-ons
21-02-21 09:38:37 INFO (MainThread) [supervisor.addons.addon] Building snapshot for add-on a0d7b954_ide
21-02-21 09:38:37 INFO (MainThread) [supervisor.addons.addon] Finish snapshot for addon a0d7b954_ide
21-02-21 09:38:37 INFO (MainThread) [supervisor.addons.addon] Building snapshot for add-on a0d7b954_grafana
21-02-21 09:38:37 INFO (MainThread) [supervisor.addons.addon] Finish snapshot for addon a0d7b954_grafana

… což nám dává alespoň nějakou představu jak daleko záloha, resp. co už bylo dokončeno. Konec pak poznáte podle tohoto logu:

21-02-21 09:54:18 INFO (SyncWorker_0) [supervisor.snapshots.snapshot] Snapshot folder media
21-02-21 09:54:18 INFO (SyncWorker_0) [supervisor.snapshots.snapshot] Snapshot folder media done
21-02-21 09:54:23 INFO (MainThread) [supervisor.snapshots] Creating full-snapshot with slug 2e0efd54 completed

A teď to nejdůležitější – jakmile je záloha hotová stáhneme si ji k sobě na disk 🚨 pomocí volby Download snapshot po kliknutí na příslušnou zálohu.

Pokud byste si chtěli o zálohách přečíst více pak jsem nedávno napsal poměrně podrobný článek na toto téma.

2. Záloha vše ostatního co máme na Ubuntu (nebo jiné distribuci)

Tuhle část zde zmiňuju pro jistotu, abyste se zamysleli, zda nepotřebujete zálohovat ještě něco dalšího – obecně pokud pouze využíváte addony HomeAssistantu tak vše najdete v záloze HomeAssistanta. Pokud jste si však např. v Dockeru zprovozňovali cokoliv dalšího mimo Supervisor pak je nyní čas si to zálohovat také.

Pokud nic mimo Supervisor nemáte můžete směle pokračovat rovnou dalším krokem.

3. Stažení image Armbianu založeného na Debianu

Já už dlouhodobě používám modifikace Linuxových systémů pro ARMy s označením Armbian.

Pokud však máte například Raspberry Pi pak je postup velice podobný, jen je potřeba si stáhnout image Raspbianu a s největší pravděpodobností už tento systém máte.

Na webu Armbianu si najdeme naší desku – v mém případě NanoPC-T4 a jelikož základní nabízené verze jsou desktopové klikneme na volbu Check other download options.

V seznamu bohužel není zřejmé co je Ubuntu a co Debian, takže si musíme nejprve najít správné označení. V době psaní tohoto článku nese poslední verze Debianu označení Buster a my si tak stáhneme tu na třetím řádku – jedná se o nedesktopovou verzi s 5tkovým Linux kernelem.

4. Nahrání image na SD kartu a nabootování

Do počítače si zasunume SD kartu a spustíme aplikaci balenaEtcher, která slouží pro nahrávání image na SD karty.

Použití aplikace je poměrně jednoduché – najdeme stáhnutou image, vybereme jako cíl SD kartu a klikneme na Flash!

Kartu vložíme do minipočítače a nabootujeme z ní.

Pokud už ale operační systém na minipočítači na jiném disku máte pak bude potřeba velmi pravděpodobně vynutit boot z SD karty, což bude velmi rozdílná v závilosti na konkrétním modelu desky.

V případě NanoPC-T4 je potřeba držet tlačítko Boot při zapnutí a to najdeme na pravé straně.

Po prvotním startu budeme potřebovat ještě nastavit root heslo a můžeme pokračovat dalším krokem.

 _   _                   ____   ____   _____ _  _
| \ | | __ _ _ __   ___ |  _ \ / ___| |_   _| || |
|  \| |/ _` | '_ \ / _ \| |_) | |       | | | || |_
| |\  | (_| | | | | (_) |  __/| |___    | | |__   _|
|_| \_|\__,_|_| |_|\___/|_|    \____|   |_|    |_|

Welcome to Armbian 21.02.1 Buster with Linux 5.10.12-rockchip64

System load:   3%           	Up time:       6 days 16:56
Memory usage:  40% of 3.71G  	Zram usage:    14% of 1.85G  	IP:            10.2.1.2
CPU temp:      58°C           	Usage of /:    4% of 458G

5. Přesun systému z SD karty na eMMC nebo NVME SSD

Tenhle krok je opět nepovinný a záleží na konkrétní desce zda má kromě SD uložiště i nějakou další možnost.

Pokud máte k dispozici eMMC tak určitě doporučuji systém přesunout z SD karty tam, pokud navíc máte možnost připojení NVME SSD a nebo i klasických disků s nějakou rozumnou rychlostí přenosu pak to udělejte také.

V případě Armbianu se situace zjednoduší díky příkazu nand-sata-install a nebo si ji najdeme v armbian-config aplikaci v sekci System -> Install.

6. Instalace Dockeru

Nejprve si nainstaluje balíčky, které je potřeba mít ještě před instalací Dockeru:

sudo apt-get install \
    apt-transport-https \
    ca-certificates \
    curl \
    gnupg-agent \
    software-properties-common

.. stáhneme si APT klíč pro repozitář dockeru:

curl -fsSL https://download.docker.com/linux/debian/gpg | sudo apt-key add -

… přidáme si nový repozitář:

sudo add-apt-repository \
   "deb [arch=arm64] https://download.docker.com/linux/debian \
   $(lsb_release -cs) \
   stable"

… provedeme refresh seznamu balíčků

sudo apt-get update

… a konečně nainstalujeme samotný docker:

sudo apt-get install docker-ce docker-ce-cli containerd.io

Funkční instalaci si můžeme ověřit pomocí příkazu docker version:

Client: Docker Engine - Community
 Version:           20.10.3
 API version:       1.41
 Go version:        go1.13.15
 Git commit:        48d30b5
 Built:             Fri Jan 29 14:33:52 2021
 OS/Arch:           linux/arm64
 Context:           default
 Experimental:      true

Server: Docker Engine - Community
 Engine:
  Version:          20.10.3
  API version:      1.41 (minimum version 1.12)
  Go version:       go1.13.15
  Git commit:       46229ca
  Built:            Fri Jan 29 14:32:07 2021
  OS/Arch:          linux/arm64
  Experimental:     false
 containerd:
  Version:          1.4.3
  GitCommit:        269548fa27e0089a8b8278fc4fc781d7f65a939b
 runc:
  Version:          1.0.0-rc92
  GitCommit:        ff819c7e9184c13b7c2607fe6c30ae19403a7aff
 docker-init:
  Version:          0.19.0
  GitCommit:        de40ad0

7. Instalace HomeAssistanta

Ještě než se vrhneme na instalační skript HomeAssistanta bude potřeba doinstalovat jeden balíček:

sudo apt-get install apparmor

Nyní by již mělo být vše připraveno ale pro jistotu ještě uvedenu seznam všeho potřebného:

  • Docker CE >= 19.03
  • Systemd >= 239
  • NetworkManager >= 1.14.6
  • AppArmor == 2.13.x (built into the kernel)
  • Debian Linux Debian 10 aka Buster (no derivatives)

Nejprve si stáhneme instalační skript (více info najdete v Git repozitáři):

curl -Lo installer.sh https://raw.githubusercontent.com/home-assistant/supervised-installer/master/installer.sh

… a instalátor spustíme pomocí:

bash installer.sh -m <TYP_DESKY>

Za <TYP_DESKY> je potřeba dosadit správnou hodnotu v závislosti na vaší desce. V našem případě máme obecný ARM 64bit takže použijeme volbu qemuarm-64

tj. příkaz pak bude vypadat takto:

bash installer.sh -m qemuarm-64

Seznam všech možných hodnot je aktuálně:

  • intel-nuc
  • odroid-c2
  • odroid-n2
  • odroid-xu
  • qemuarm
  • qemuarm-64
  • qemux86
  • qemux86-64
  • raspberrypi
  • raspberrypi2
  • raspberrypi3
  • raspberrypi4
  • raspberrypi3-64
  • raspberrypi4-64
  • tinker

Po spuštění skriptu je potřeba nejprve 10 sekund počkat a pak se ještě instalátor zeptá zda chceme přepsat síťové interfaces – já dávám ano, ale vlastně si nejsem jistý zda je to nutné.

[warn]
[warn] If you want more control over your own system, run
[warn] Home Assistant as a VM or run Home Assistant Core
[warn] via a Docker container.
[warn]
[warn] If you want to abort, hit ctrl+c within 10 seconds...
[warn]
[info] Creating NetworkManager configuration
[warn] Changes are needed to the /etc/network/interfaces file
[info] If you have modified the network on the host manualy, those can now be overwritten
[info] If you do not overwrite this now you need to manually adjust it later
[info] Do you want to proceed with overwriting the /etc/network/interfaces file? [N/y]
[info] Replacing /etc/network/interfaces
[info] Restarting NetworkManager
...

Instalátor pak skončí

[info] Start Home Assistant Supervised
[info] Installing the 'ha' cli
[info]
[info] Home Assistant supervised is now installed
[info] First setup will take some time, when it's ready you can reach it here:
[info] http://10.2.1.2:8123
[info]

… čím nám dává najevo, že ještě rozhodně není hotovo a měli bychom ještě čekat.

Po pár minutách doporučuji se už kouknout na uvedenou adresu, kde byste měli vidět něco jako:

Je potřeba vydržet a brzy byste měli vidět obrazovku s možnosti vytvoření účtu do HomeAssistanta a nebo obnovením ze zálohy a to je to co potřebujeme.

8. Obnova ze zálohy

Vybereme proto volbu restore from a previous snaphost a podstrčíme zálohu, kterou máme na disku:

Tak jako samotná tvorba zálohy byla poměrně pomalá tak obnova bude zřejmě ještě pomalejší. Je potřeba být proto trpěliví, ale já mám vyzkoušeno, že nakonec se systém obnoví skutečně do stavu v jakém jsme ho měli dříve.

Hotovo!

Do HomeAssistanta byste měli být schopní se nyní přihlásit stejným uživatelem jako dříve a pokud se podíváme do informací o supervisoru tak vidíme, že ona otravná červená hláška je konečně pryč 🙂

Já musím říct, že až na pomalost tvorby a obnovy záloh se podařilo systém na jiné distribuci poměrně jednoduše rozchodit.

Je to příslibem poměrně jednoduchého obnovení v případě kolabsu systému – tedy za předpokladu, že budete mít zálohu a budete schopní se k ní dostat. Dokonce i celá Zigbee síť se chytla hned napoprvé bez nutnosti cokoliv přepárovat.

A jakou distribuci Linuxu / Windows používáte vy pro HomeAssistant a proč?

19 comments

Leave a Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  • Pro me zajimavy clanek hlavne kvuli popisu HW. Ja mam RPI4 bohuzel nejsem moc spokojen. Jak asi vis, HA predstavil podporu vyvojove desky ODROID a vyhodou je nekolikanasobne rychlejsi I/O, ktere prave na PRI je extreme pomale. Proto operace typu zaloha nebo i obycejny restart systemu trvaji radove minuty. Jak je to s I/O u NanoPC?

    • Máte nějaký tip jak to otestovat? Pokud použiju utilitu dd, tak rychlost zápisu je 507 MB/s což je podle mě parádní.

      2432+0 records in
      2431+0 records out
      1991782400 bytes (2.0 GB, 1.9 GiB) copied, 3.93212 s, 507 MB/s

      Jinak ten ODROID mě taky zajímá. Chtěl jsem si ho i na zkoušku koupit jakmile o tom HA začal mluvit, ale bylo to vyprodané a teď jsem to pravda nějakou dobu už nekontroloval. Mohl by to být takový hezký kompromis pro řešení, které člověk rychle nainstaluje a ono to jede a nemusí moc řešit místo a rychlost.

      • Ten Odroid se dá v podstatě koupit i “na drobno” u nás. eMMC nebue sice 128 GB, ale když se vybere pouze 32 GB, což pro HA stačí, tak je ta cena myslím dokonce nižší než ta sada. Ještě odpadá poštovné ze zahraničí. Plus další výhoda – záruka u nás.
        A krabička se dá vytisknout, poskytují k tomu data.
        Už jsem na to taky koukal, ale zatím jedu na mini PC na kterém běží Ubuntu Server, v něm VB a do něj Home assistant OS a naprostá spokojenost, takže nemám důvod.

      • Asi nejvic znatelne pri restartu systemu. Me to restartuje tak 1min a videl jsem videa lidi na YT kde to maji na NUC a restart za 2s.

    • Nedá mi to abych se nepodělil o své zkušenosti 🙂

      1) Na jedné instanci používám RPi4/4GB RAM + 120GB SSD zapojené přes USB3.0 (zbyl mi v šuplíku) a maximální spokojenost za ty peníze. Vše běhá krásně a plynule, výkonově RPi4 neví že něco dělá. Předtím jsem používal RPi3 ale tam jsem často narážel na limit 1GB RAM a často to swapovalo=bylo to celé pomalé. u RPi4/4GB vše jede krásně plynule. V průměru si celý systém + několik Add-On vezme 1,2-1,3GB RAM. Takže by stačila asi i 2GB varianta, ale však to znáte RAM není nikdy dost 🙂

      2) Podpora různých OS ze strany HassIo je poměrně komplikovaná, protože pro svůj chod vyžadují Docker + Network-Manager a souborový systém EXT4. + V Dockeru mají pár nestandartních nastavení, které mi docela doma pijí krev!!!. Pokud používáte jen HassIO tak je to OK, a v okamžiku, kdy tam máte více kontejnerů a nedej bože ke všemu ještě k tomu používáte síť typu macvlan tak se musíte hodně drbat pravou rukou za levým uchem a by to vše chodilo a vzájemně komunikovalo. Chápu, že že pro HassIO je pohodlnější omezit podporované OS a ulehčit si tím práci, ale někdy je to už přes čáru.

      3) Vzhledem k tomu, že doma mám jako server klasické x86_64 + RAID5 z SSD, tak na nedostatek výkonu netrpím 🙂 V práci mi prošla rukama deska UPBoard s klasickým ATOMEM, a velmi mě nadchla. Výkonu na rozdávání, spotřeba v klidu téměř srovnatelná s RPi4 (4-5W), v zátěži cca 10W. Nevýhoda je pevná eMMC paměť a jen USB2.0 Ale jinak opravdu krásná věc. Trochu nevýhoda je cena (tehdy cca 3000,- za variantu 4GB RAM/32GB eMMC), ale zase tohle člověk nekupuje na jeden rok 🙂 V práci jsme ji testovali místo RPi2v1.2 (stejný CPU jako 3), kde už RPi nestíhalo, ale potřebovali jsme použít GPIo z RPi. Dnes už mají i jiné modely, takže by se dalo něco i najít. To jen tak pro inspiraci 🙂

      https://up-board.org/up/specifications/

      • Ještě k add 1) – Schválně jsem si zkusil jak dlouho trvá start. Start OS (ping) cca 13s, celý HassOS (zapnutí do zásuvky po webové rozhraní) celkem cca. 43-45 s. Což je podle mě vcelku OK 🙂

        PS: Jako SSD je použit Samsung 850Evo 120GB + obyč redukce USB3.0/SATA z Aliexpressu za pár $

  • Co se týče ne/podpory konkrétního OS to je dáno spíše tím jak je daný OS a Docker nastavený. Vše je dohledatelné na stránkách HassIO

    viz: https://www.home-assistant.io/more-info/unsupported/docker_configuration – Týká se hlavně nastavení Dockeru
    nebo: https://github.com/home-assistant/architecture/blob/master/adr/0014-home-assistant-supervised.md – Týká se obecných požadavků na hostitelský OS.

    Vzhledem k tomu, že já třeba používám souborový systém BRTFS (a vím proč ho používám), který není podporován, tak mi tam ta hloupá červená hláška bude svítit vždy 🙁

    Dovolím si zde napsat ještě jednu svojí zkušenost s HassIO a virtualizací (dle HassIO jeden z preferovaných způsobu instalace).
    Nevím proč ale z nějakého důvodu v případě použití virtualizace, jedno vCPU v daném vOS jede stále na 100% a hassio_supervisor brání v jeho přechodu do idle stavu. Což má jako vedlejší efekt, že spotřeba daného serveru je pak slušně řečeno nehezká! Je jedno co použijete za virtualizaci nebo OS. Zkoušel jsem vmWare (ESXi), VirtualBox (v6.x) i klasické KVM. Jako OS byl použit Debian 10 + instalace pomocí jejich skriptu, tak přímo jejich Image s jejich OS (jestli se nepletu tak používají Alpine 3.x). Ale vždy jedno jádro jelo na 100% 🙁 Takže jsem skončil u Dockeru kde vše jede jak má.

    Teď ještě řeším jak donutit kontejner “homeassistant” (to je ten který voláte na portu “8123”) aby používal macvlan a svou IP, místo sítě “host”. Management serveru jede v zcela samostatné sítí a to že HassIO používá na výstupu jeho IP mi vcelku komplikuje život. No nic musím zatím pátrat dál 🙂

    • K té podpoře – takže to znamená, že to nebylo úplně relevantní ke konkrétní distribuci, ale k nastavení Dockeru? 🙂 To by znamenalo, že budu muset asi trochu poupravit článek a nakonec je to takové spíše cvičení na migraci.

      A k tomu macvlan, co to konkrétně znamená, nebo co je tam za problém? Tuším, že každý container lze přidat do jakékoliv sítě a může být i ve více sítích zároveň. Ale zatím si v těchto věcech nejsem úplně 100% jistý tak mě to zajímá co tam můžou být za špeky.

      • Zjednodušeně:
        Standardní síť “host” využívá IP daného serveru, taže pokud máte více služeb používajících port 80, tak je musíte ručně přemapovat třeba na 8180, 8280 atd… Třeba u www nebo databází služeb to není problém, ale služeb, které mají fixní port (například protokol MQTT, DLNA atd…), to může způsobit problémy. Například máte jeden produkční (veřejný) kontejner, druhý soukromý a na třetím provádíte laborování a testovaní. Tak máte problém, nemáte jak dostat data na jednu IP a jeden port na tři kontejnery, v opačném směru to platí stejně.
        Naproti tomu síť typu “macvlan” umožňuje každému kontejneru používat vlastní IP se všemi porty a vlastními pravidly ve Firewallu k dané IP a portu.

        Tak a teď přichází ta zrada! Docker z dobrých/zbytečných/hloupých důvodu (podle názoru zvolte co je podle vás správně) má omezení, že síť typu “host” nemůže komunikovat s kontejnery v síti “bridge” a “macvlan”, v rámci stejného fyzického serveru. Takže pokud máte na macvlan například doménový proxy server, který dále komunikuje s dalšími kontejnery, které taktéž používají macvlan (v mém případě třeba Nexctloud, OnlyOffice, Piwigo atd…), tak ho nedonutíte aby komunikoval s homeassistant, který využívá pro komunikaci s okolím síť typu “host” na portu 8123. Pokud by celý HassIO běžel na samostatném hw se svou IP, tak problém není. Ale proč to dělat, když mám k dispozici dostatečně výkonný server, který vše v klidu utáhne.

  • Taky se podělím o zkušenosti:
    Na začátku jsem provozoval HA na RP2, pak na Banana Pi BPI-M1+ s připojeným SATA diskem (systém přesunut na disk). Bohužel i tak vyžadovala Banana při startu SD kartu. Fungoval bez problémů, ale docela dlouho restartoval a kontrola taky nebyla okamžitá. Rozhodl jsem se přejít na RPi4 (4GB) s tím, že ten už umí boot přímo z USB disku. Rychlostně bylo RPi vyhovující až na ty restarty, ty pořád trvaly délé než se mi líbilo. Navíc s připojeným USB SSD to bylo nestabilní (možná to bylo konkrétním diskem). Jednou to naběhlo, jednou ne.
    Došla mě trpělivost s SBC a šel jsem do Intel NUC a musím, říct, že jsem to měl udělat už dávno (né furt zkoušet další a další SBC).
    Aktuálně na NUCu mám Proxmox a tam HA a ještě další servříky. Zálohuju nejen snapshoty HA, ale jednou za čas i celý HA přímo na NAS (jedním klikem v Proxmoxu).

    • Na kolik vlastně přijde takový NUC se vším všudy? Já nad tím nějakou dobu taky uvažoval, ale dost mě odrazovalo to, že ze menší ceny byly jen opravdu staré generace CPU.

      • No já konkrétně koupil Intel NUC Kit 8i5BEH a do toho 8GB RAM (zatím stačí, pak dokoupím na 16GB) a původně jsem tam chtěl hodit SATA SSD, co mě doma leží, ale nakonec jsem koupil 500GB NVMe a naistaloval na něj. Až budu potřebovat, tak můžu rozšířit o nejakýn 2,5″ disk (pozice na to je volná). Chtěl jsem 4 jádro s 8 vláknama, ať je tam nějaká výkonová rezerva, když rozjedu víc serverů.
        Kupoval jsem ho v lednu za 6350 Kč (aktuálně podražil na 7258) + 8GB paměť za 805 Kč
        Mimochodem, když jsem ho kupoval byla v prodeji už novější generace, ale rozhodl jsem se pro předchozí generaci (BEAN CANYON) protože je cenově zajímavější, procesory jsou de facto stejný a protože starší gen. má v předu 2x standardní USB (nová má 1x standard USB a 1x USB-C). USB-C nevyužiju, ale normální USB jo.
        Jinak tam mám připojen Aeotec Z-Stick Gen5 a ConBee II

    • Dovolím si to shrnout do jedné věty. “Stačí aby to mělo x86_64 procesor.” Jakou to má fyzickou formu už je jedno.

      Dlouhá léta používám jako server desku od Asrocku s CPU Intel Celeron J4105, 2*8GB RAM, přídavný SATA řadič. Server je dlouhodobě vytížen cca 10-20 %, paměť 60 %. po lokální síť bez potíží zvládne 1 Gbit, v případě použití proxy server (Nginx Proxy Manager, od JC21), včetně HTTPS komunikace končím někde cca na 400-500 Mbit. Celé to má dlouhodobou spotřebu 12-13 W. Ano běžné HDD se vypínají, ty dnes už slouží jen pro archivaci dat. “Živá” data už jsou na SSD 🙂

      Teď v práci vyřazujeme pár PC od HP s CPU Intel i5-6500T. Vcelku mě mile překvapila spotřeba v idle režimu (13-15W), při zátěží málo kdy jde přes 30 W. A výkon proti J4105 je v jiné galaxii. Tak uvažuji, že si jeden odkoupím. Přeci jen stávající deska v mém serveru už oslavila 6,5 let v provozu 🙂

      PS: Ten procesor by měl být trochu rozumný, na druhou stranu to nemusí být ani nějaký nejnovější kousek. 🙂

      • Pěkně jsi to shrnul 🙂
        Taky jsem uvažoval o těch malých HP, IBM a Dell počítačích, ale vždycky mě tam něco vadilo. Moc malý (chcí tam mít možnost 2 disků), moc velká spotřeba, moc starý cpu nebo moc hlučné. Pro NUC jsem se rozhodl právě pro možnost 2 disků (m.2 a SATA), malých rozměrech a skvělou výbavou.
        P.S. až po doručení jsem zjistil, že to má dokonce 2 zabudované mikrofony :-O

  • Dobrý večer. Tak já se taky podělím o zkušenosti. Jedu HA na Odroid HC4 s 256 GB SSD na Ubuntu server a 2 TB HDD na data. HA jede slušně a dále mi na tom běží i Nextcloud. Ten už je o poznání větší otesánek a výkonově je to na hraně použitelnosti.
    Ale za tu cenu jsem nic lepšího neobjevil.
    Marek

  • Dobrý den, vždycky když si přečtu Vaše články, tak akorát mám brouka v hlavě, jestli neupgradovat ze stávajícího Rpi4 a USB SSd, se kterým jsem sice spokojený, ale asi rád bych se zase posunul výš :-). Pokud třeba srovnáte Vaše NanoPC-T4 vs. ODROID-N2+ ,máte nějaké srovnání? Já už delší dobu pokukuji po Odroidu-N2+, ale trochu mě mrzí, že nejspíš neumí bootování z USB a SSD disku. Zároveň na tom poběží čistě jen HA, nic jiného dalšího nepotřebuji. Jelikož to běží 24/7 tak chci mít co nejnižší spotřebu. Kvůli tomu jsem zavrhnul Intel NUC. Nebráním se názorů a doporučení ostatních. Děkuji

    • Myslím, že v tomto případě (jen HA + pár rozšíření) rozdíl nepoznáte. Osobně bych zůstal u RPi4.

    • Dobrý den, pokud už máte Rpi4 tak bych se do nějakých větších asi nepouštěl. Já měl situaci trochu jednoduší, jelikož v době kdy jsem kupoval NanoPC-T4 tak Rpi4 ještě nebylo, dnes by to rozhodování už bylo těžší a přímé srovnání s ním nemám. Ale úplně vás chápu 🙂 Já i když mám poměrně solidní NanoPC-T4 tak stejně pokupuju třebas i po tom Odroidu-N2+, zejména v tom modrém HA provedení.

      • Tak děkuji moc za názory. Zůstanu u Rpi 4 🙂

Odebírejte blog emailem

Mějte ihned informaci o novém článku ze světa technologií.

%d bloggers like this: