V dnešním dílu se ponoříme do detailů a podíváme se na to, co je důležité zvážit při výběru hardwaru – tedy jednotlivých fyzických součástek, ze kterých se bude skládat náš NAS server.

Nejsem odborník na stavbu NAS nebo počítačů, takže tento článek je spíše shrnutím mých postřehů než odborným doporučením. Pokud ale budete mít nějaké otázky nebo potřebujete něco upřesnit, neváhejte a napište to do komentářů.

Pojďme si nejprve udělat sumář, čemu všemu je dobré se věnovat:

1. skříň (case) – velikost a formát
2. procesor (CPU)
3. zdroj
4. základní deska
5. operační paměť
6. disky
7. potřeba GPU (grafické karty)

Jelikož by byl článek se všemi částmi najednou extrémně dlouhý bude tentokráte rozdělený ještě na dvě části. Dnes si řekneme něco o výběru skříně, CPU a zdroji.

Největší výzvou při stavbě jakéhokoliv počítače je najít takovou kombinaci součástek, které si budou vzájemně rozumět a stále budou pokrytu ideálně všechny naše požadavky.

Je proto dobré vážit výběr v určitém pořadí, kdy se nám postupně odfiltrují některé možnosti a rozhodování na konci tak často nemusí být až tak složité.

A dost obecných frází a pojďme se na to vrhnout – začneme s velikostí NASky.

1. skříň (case) – velikost a formát

Výběr správné skříně nám může zásadním způsobem zredukovat varianty použitých komponent uvnitř počítače.

Obecně můžeme skříně rozdělit do 5-ti kategorií dle velikosti:

• Big Tower – největší
• Midi Tower
• Mini Tower
• Mini ITX – nejmenší

Není ani úplně neobvyklé, že výrobci skříní vyrábějí jeden design skříně ve více velikostech. Příkladem může být například skříň od Fractal Design s názvem Torrent, která je k dostání hned ve všech třech verzích pro ATX – big, midi, mini tower.

První tři můžeme označit také form faktorem ATX, který nám pak určí správný typ zdroje a základní desky. Poslední kategorie je pak pro form faktor ITX, který je výrazně menší.

Fractal Design Torrent – Nano

Počítačová skříň – mITX (Mini ITX) a mDTX (Mini DTX), 2× 2,5″, 1× 2.5″/3.5″, USB 3.2 Gen 1, usb-c, sluchátka, mikrofon a USB 3.2 Gen 2, 1x180mm, max. výška chladiče 165 mm, max. délka grafické karty 335 mm, bez zdroje, bočnice ocelová

3tis. Kč

Platí, že čím menší a nebo nestandardnější skříň tím větší omezení. Na druhou stranu počítačová skříň může být často jediný komponent, který půjde vidět a zejména pokud plánujeme NAS umístit někde do pokoje může být její vzhled ale i velikost poměrně zásadní.

V případě skříně pro NAS bude možná většina zvažovat spíše menší skříně a v mém případě jsem zvažoval pouze velikost nejmenší Mini ITX.

Bohužel výběr na českých eshopech, nebo alespoň na Alza.cz je v této kategorii doslova tragický a tak jsem začal hledat i na Amazon.de a AliExpressu.

Já jsem si nakonec vybral poněkud speciální skříň od čínské firmy Jonsbo s označením N1 určenou přímo pro stavbu NAS serveru – má pozici až na 5 SATA disků – je v celohliníkovém provedení a může jak ležet tak stát.

Bohužel Jonsbo nemá v české republice žádné oficiální zastoupení a tak může být problém tuhle skříň koupit přímo v ČR tak aby nestále ranec. Mě se ji nakonec podařilo sehnat na Amazon.de za nějakých 3.5tis. Kč

2.procesor (CPU)

Možná jste vybírali skříň spíše z estetických důvodů, ale výběr procesoru má přímý vliv na dvě zásadní vlastnosti – výkon a spotřebu. Volba procesoru de facto určuje i typ základní desky a paměťových modulů, které lze použít.

Z tohoto důvodu byl výběr procesoru pro mě určitě nejtěžší ze všech částí a zároveň si stále ani nejsem jistý zda jsem skutečně vybral dobře.

Vzhledem k tomu, že předpokládám použití NAS serveru s poměrně malým zatížením – maximálně 2-3 současně přistupující uživatelé – byl výkon pro mě až na druhém místě a snažil jsem se zaměřit hlavně na spotřebu.

Zatím se vyhýbám procesorům AMD, protože s nimi nemám praktické zkušenosti.

Mobilní procesory Intel

Přiznám se, že stále přesně nevím jak se ve všech procesorech zorientovat a proto jsem si to trochu zjednodušil. Řekl jsem si, že mobilní procesory musí být obecně mnohem úspornější než ty desktopové. Určitá nevýhoda je, že mobilní procesory jsou povětšinou přímo na desce, takže je potřeba koupit rovnou kombinaci desky a CPU a takových je opravdu pomálu.

Takto vypadá například mobilní procesor na mé desce s poměrně extrémním množství teplovodivé pasty od výroby.

Právě i proto jsem si nakonec vybral na AliExpressu desku s procesorem N6005.

Topton NAS Motherboard N6005

Základní deska formátu ITX, procesor Intel Pentium Silver N6005 2GHz, 4x Intel i226-V 2.5G, 2x M.2 Slot, 6x SATA, 2x DDR4, HDMI + DisplayPort

cca 5,5tis Kč (bez RAM a HDD)

Jedná se o poměrně levnou kombinaci rozumného CPU, spousty ethernetových 2.5G přípojek, hned dvou slotů pro SSD a až 6 SATA disků. Je možné použít až dva DIMM moduly notebookového provedení do velikosti 64GB – tohle jsem četl, mám potvrzeno u mě, že 32GB funguje.

Výhodou použitého procesoru je i přítomnost základní grafické karty Intel UHD s 32 EU (výpočetními jednotkami), která zvládne až 4096x2160px při 60Hz.

Nicméně, použití mobilního procesoru přináší někdy kompromisy v podobě nižší rychlosti, což platí zejména pro M.2 sloty a SATA, kde procesor nemá dostatek linek a ty jsou tak sdíleny. Pokud jsou všechny sloty využity na maximum, praktická rychlost bude nižší než teoreticky možná.

Desktopové procesory Intel

Zastavím se proto i u varianty nad kterou jsem také uvažoval, ale nakonec zatím zavrhl zejména díky kombinaci ceny a spotřeby a to použití klasických desktopových procesorů – nicméně neměl by problém být časem udělat upgrade.

U procesorů Intel je situace označení poměrně jasná – máme čtyři kategorie dle výkonu (popis je oficiální od Intelu):

• i3 – cenově dostupné procesory poskytují výkon, který potřebujete pro každodenní hraní her, multitasking a produktivitu.
• i5 – vytvářejte, upravujte, sdílejte obsah ve 4K kvalitě a užívejte si pohlcující zážitky zábavy s těmito procesory
• i7 – tyto procesory napájejí počítače s vysokým výkonem CPU pro grafiku na diskrétní úrovni a akceleraci umělé inteligence
• i9 – tyto procesory mají hybridní architekturu výkonu navrženou pro inteligentní výkon, optimalizované vytváření a vylepšené ladění, což umožňuje hráčům hrát s rychlostí až 5,8 GHz.

Problémem desktopových procesorů je, že dokážou být poměrně zásadně energeticky hladové a zejména vyšší řady nejsou zrovna nejlevnější.

Význam speciálních vlastností CPU

• „K“ označuje procesor s odemčeným násobičem, což umožňuje jeho přetaktování v kombinaci se správnou základní deskou.
• „F“ procesory neobsahují integrovaný grafický čip
• „T“ je označení pro úspornou variantu CPU s nižším taktem a TDP na úrovni 35 W.
• „H“ procesory jsou napájeny přímo ze základní desky.

CPU C-states a spotřeba

Z hlediska energetické spotřeby jsou pro nás důležité tzv. C-States procesoru, což jsou různé úrovně snížení spotřeby energie nebo úplného vypnutí procesoru. Tyto úrovně umožňují procesoru ukládat energii tím, že zpomaluje nebo dokonce zastavuje některé jeho části. Čím vyšší úroveň C-state, tím větší úspora energie, ale také delší doba, po kterou procesor trvá na to, aby se vrátil do plného provozu. To může mít negativní dopad na výkon.

Přepnutí na vyšší úroveň C-States nám umožní ušetřit více energie, ale současně se zvyšuje doba, kterou procesor potřebuje k obnovení plného provozu, což může ovlivnit výkon. Nastavení C-States se obvykle provádí v BIOSu základní desky počítače. V BIOSu můžeme povolit nebo zakázat konkrétní úrovně C-States.

V případě, že používáme operační systém Linux pro náš NAS, může být užitečná utilita powertop, která nám umožní zobrazit všechny povolené C-States a také hodnotu % využití procesoru v jednotlivých částech, buď v souhrnu nebo pro každé vlákno procesoru zvlášť.

Jak vidíme na mém příkladu, Procesor Pentium Silver N6005 má tři stavy reprezentující nečinnost, tedy situaci, kdy procesor nemá žádnou zátěž. Tyto stavy se liší v následujících aspektech:

Pokud NAS server nebude využíván na plný výkon po celou dobu, doporučuji kouknout do BIOSu na nastavení C-states a případě tuto funkcionalitu povolit – v mém případě byly vyplé.

Jaké CPU vybrat?

V případě, že řešíte cenu a spotřebu, pak bych stále zvážil výběr řešení postavené na mobilních procesorech.

Pokud je pro vás naopak výkon na prvním místě pak bych šel do desktopové verze zřejmě ve variantě i5.

Intel Core i5-13500

Procesor 14 jádrový, 20 vláken, 1,8GHz (TDP 154W), Boost 4,8 GHz, 24MB L3 cache, Intel UHD Graphics 770, socket Intel LGA1700

6,4tis. Kč (vč. zákl. chladiče)

3. zdroj

U zdroje začneme s velikostí. Ten jak jsme si už uvedli v popisu skříní zjistíme podle její velikosti. Mě osobně se velmi líbí zdroje SFX-L, který jsou velmi malé, ale stále mají v sobě poměrně veliký větrák, takže dokážou být velmi tiché.

Pro představu reálné srovnání SFX a ATX zdroje od téže značky:

Druhým parametrem, který nás u zdroje bude zajímat je výkon ve Wattech. Největšími žrouty jsou obvykle CPU a grafická karta, čili můžeme zvolit podle nich.

Poslední parametr, který úzce souvisejí s předchozím je účinnost zdroje. Jedná se o údaj jak ektivně přeměňuje elektrickou energii ze sítě na energii použitelnou pro počítačové komponenty.

Vyšší účinnost znamená, že zdroj dokáže dodat více energie pro počítač s menší ztrátou energie na teplo.

Jak můžeme vidět níže, účinnost může být závislá i na zatížení zdroje, přičemž platí, že nejlepších hodnot zdroje obvykle dosahují při 50% vytížení. % účinnost nám pomáhá odlišovat cerfifikace a na téměř všech zdrojích bychom měli najit jednu z následujících:

Při výběru zdroje může být důležitým faktorem i způsob provedení kabeláže. Zdroje mohou mít buď kabely pevně napojené, nebo nabízet konektory pro připojení pouze těch kabelů, které skutečně potřebujete. Tento způsob šetří hlavně místo v případě menších počítačových skříní.

Jaký zdroj vybrat?

Nutně bych asi nekupoval SFX zdroj, jelikož je obvykle dražší než ATX. Nicméně pokud už SFX potřebujete sáhl bych po větší variantě SFX-L pokud je to možné.

Dále bych zvolil jednu z prověřených značek – já mám např. v oblibě zdroje EVGA. Neměli byste ale šlápnout vedle ani například s následujícími značkami: Seasonic, Corsair, Be Quiet!, Thermaltake nebo Cooler Master.

EVGA SuperNOVA 650 GM SFX+ATX

Počítačový zdroj 650W, SFX, 80 PLUS Gold, účinnost 92%, 4 ks PCIe (8-pin / 6+2-pin), 6 × SATA, odpojitelné kabely, aktivní PFC, tepelná regulace otáček a síťový vypínač, 92 mm ventilátor, plně modulární, hloubka 124 mm

2,7tis. Kč

Ano zdroj 650W je poměrně zásadně naddimenzovaný a v kombinaci mobilního procesoru bez extérní grafické karty je to overkil. Já se na to ale snažil dívat i z pohledu možných upgradů, kdy nabídka i ceny zdrojů jsou poměrně dlouhodobě stabilní a použitý zdroj mi umožňuje upgrade na jakýkoliv desktopový procesor i při použití všech 5 disků a jednoslotové extérní grafické karty. A nakonec se mi ho podařilo zrovna sehnat i ve slevě.

A u výběru zdroje pro tento článek skončíme a na zbytek se podíváme v další části. Už nyní ale můžete přidávat vaše názory na tyto první 3 komponenty, jelikož možnosti jsou obrovské a věřím, že se to může projevit i v názorech na to co použít.

The post Stavíme vlastní NAS server – část 2 – vybíráme hardware – skříň, CPU, zdroj appeared first on blog.vyoralek.cz.

Hlavní funkce NAS serveru

První funkce, kterou definuje NAS server, je souborové úložiště. Jedná se o místo v lokální síti, nebo dokonce s přístupem zvenčí, kam můžeme uložit všechny své soubory, včetně dokumentů, fotek a videí. Tyto soubory můžeme poté sdílet mezi více počítači a uživateli.

Věděli jste, že zrovna na dnešní den 31.3. připadá den zálohování? O důvod více přemýšlet o NASce a pokud ji již máte zkuste se zamyslet zda máte všechno dostatečně zálohováno.

Druhou velmi častou funkcí je zálohování dat. NAS server nám umožňuje zálohovat data z našich zařízení na bezpečné místo, často díky využití více disků a tzv. RAID konfigurací. Tímto způsobem můžeme zálohovat jednotlivé soubory, nebo dokonce celé počítače. Některé operační systémy, jako například MacOs od firmy Apple prostřednictvím aplikace Time Machine, nabízejí funkci pravidelného vytváření kopií systému a možnost vrátit se v čase nebo obnovit původní systém na jiném (novém) zařízení.

Třetí funkcí je streamování médií z NAS serveru, díky němuž přehrávat soubory na různých zařízeních, jako jsou notebooky, tablety, smartphony, televize nebo herní konzole, aniž bychom museli tyto soubory kopírovat na každé zařízení zvlášť. Místo toho můžeme připojit zařízení k NAS serveru a přehrávat soubory přímo z něj.

Výhodou streamování médií z NAS serveru je také možnost sdílet naše sbírky s ostatními uživateli v síti, kteří si mohou přehrávat stejné soubory. To může být užitečné pro rodiny nebo spolubydlící, kteří chtějí sdílet své filmy nebo hudbu bez nutnosti kopírovat soubory na více zařízení.

Čtvrtou funkcí, která však vyžaduje obvykle výkonnější NAS server, je hostování vlastních aplikací a vytvoření vlastního domácího cloudu, který je přístupný i zvenčí. Příkladem mohou být aplikace jako HomeAssistant pro chytrou domácnost nebo Pi-Hole pro blokování reklam a webových stránek.

Jak získat NAS server

Nyní už víme co NAS server může umět, ale co ještě nevíme jak jej fyzicky získat a máme defakto dvě možnosti.

Můžete si koupit hotové řešení od společností jako jsou Synology, QNAP nebo jiných výrobců, nebo si můžete postavit vlastní NAS server z jednotlivých komponent počítače. Každá z těchto možností má své výhody a nevýhody a je důležité zvážit.

Hotové řešení NAS serverů

Příkladem hotových řešení vhodných do domácnosti jsou například NAS servery od firmy Synology.

Např. model DS220+ je výbornou kombinaci výkonu za rozumnou cenu na kterém se v omezené míře dají provozovat všechny výše uvedené věci.

Synology DS220+

NAS pro dva disky, CPU Intel Celeron 2 GHz, 2 GB paměti RAM DDR4, 2 × USB 3.2 Gen 1

8700 Kč (bez disků)

Pokud se rozhodnete šetřit a vybere si „bílou“ řadu Synology, která už začíná s 2 diskovými NAS okolo 5tis. Kč mějte na paměti, že jsou vhodné skutečně jen na první tři body uvedené výše – uložiště, zálohování a částečně streamování. Provozování vlastních aplikací půjde z tuha a nebo nebude vůbec možné.

Synology D220j

NAS pro dva disky, CPU Realtek RTD1296 1,4 GHz, 0,5 GB paměti RAM DDR4, 2 × USB 3.2 Gen 1

4900 Kč (bez disků)

Vlastní NAS server z jednotlivých komponent počítače – DIY

Jak je vidět z výše uvedeného – vlastní NAS server rozhodně není pro každého – a doporučoval bych se do něj vrhnout opravdu jen kutilům, které samotná stavba HW a konfigurace systému baví.

Pokud do této kategorie patříte pak se můžete těšit na seriál ze stavby jednoho takového řešení vlastního NAS serveru a zatím alespoň s malou ochutnávkou:

The post Stavíme vlastní NAS server – část 1 – proč se do toho pustit appeared first on blog.vyoralek.cz.

This add-on is no longer available.

It has been used quite a lot for unsupported porposes, causing many issues, support questions and other problems.
If you run Home Assistant, please be aware that running additional containers is not a supported use-case and will trigger your system to be flagged as unsupported as well.

Pokud chceme Portainer i nadále používat, jeví se jako nejlepší možné řešení rozloučit se s formou HA addonu a zprovoznit si vlastní docker kontejner s vlastní URL adresou.

Záloha aktuální konfigurace Portaineru

Než se pustíme do instalace nové instance Portaineru uděláme si zálohu té stávající, tak abychom měli novou instanci se stejným nastavením – tj. včetně např. přihlašování.

Možnost zálohy najdeme v menu Settings a v sekci Backup Portainer stačí jen kliknout na Download backup.

Zálohu si uložíme někam k sobě na disk a můžeme se vrhnout na samotnou instalaci.

Instalace nové verze Portaineru

K instalaci zbrusu nové instance Portaineru s aktuální (poslední, latest) verzí se budeme potřebovat připojit do konzoly terminálu, kde nám běží Docker služba a spustit následující příkaz:

docker run -d -p 8000:8000 -p 9443:9443 --name portainer \
    --restart=always \
    -v /var/run/docker.sock:/var/run/docker.sock \
    -v portainer_data:/data \
    portainer/portainer-ce:latest

Měli bychom na obrazovce vidět přibližně následující:

Unable to find image 'portainer/portainer-ce:latest' locally
latest: Pulling from portainer/portainer-ce
772227786281: Pull complete
96fd13befc87: Pull complete
c4ae3071bd43: Pull complete
09555252dba0: Pull complete
Digest: sha256:444ade51d69d7fca889c7aa14525c459dba313a0e7ca79aee985e6c0749427de
Status: Downloaded newer image for portainer/portainer-ce:latest
a089ff288c6bda3bdb3ce1b544567bfc85161371e924c5180e7633378f5af0f8

Z logu je zřejmé, že poslední verze docker image Portaineru byla stažená na lokální disk a nakonci nový kontejner byl nastartován.

Konfigurace a obnova ze zálohy

Nyní už bychom měli být schopní do prohlížeče zadat IP adresu serveru na který jsme image nainstalovali s portem 9443, tj. http://<IP_ADRESA>:9443 a v prohlížeči bychom měli vidět následující screen.

Uvidíme dvě možnosti – buď si můžeme nakonfigurovat zbrusu novou instanci včetně přihlašování a nebo můžeme použít nastavení z předchozího Portaineru (ze zálohy).

Já už jsem si vybral možnost druhou a proto bychom už nyní měli mít připravou zálohu.

Klikneme na Restore Portainer from backup, vybereme soubor se zálohou (Select file) z lokálního disku, vyplníme heslo zálohy pokud jsme ho použili a dáme Restore Portainer.

Pokud budeme mít příliš velkou časovou prodleva mezi spuštěním Portaineru a kliknutím na Restore Portainer může se stát, že se backup z bezpečnostního důvodu nepovede. Je potřeba pak jen novou instanci Portaineru restartovat (což můžete udělat např. z předchozí verze Portaineru).

Prvotní přihlášení

Pokud jsme provedli obnovení ze zálohy pak můžeme použít stejné přihlašování jako jsme měli v předchozí verzi Portaineru. V opačném případě zadáme přihlašovací údaje nové.

A máme hotovo – tedy téměř. Máme novou instalaci Portaineru, která bude mít zřejmě novější rozhraní, ale ještě nám přeci jen jeden krok zbývá – Portainer je nyní přístupný pouze interně, ale ne zvenčí.

Přístup do Portaineru zvenčí

Způsob jak zpřístupnit Portainer zvenčí je defakto totožný s tím, jak zpřístupnit z venčí samotný HomeAssistant.

A zde se může ukázat nevýhoda tohoto řešení. Pokud nemáte veřejnou IP adresu pak je možné že používáte Home Assistant Cloud, který umí zpřístupnit HA a i Portainer běžící jako addon zvenčí. Pokud však budeme mít Portainer mimo dopňky HA pak nám v tomto Home Assistant Cloud moc nepomůže.

Nicméně pojďme zpět ke scénaři, kdy veřejnou IP adresu máme a pak je velká pravděpodobnost, že máme i HA Addon Nginx Proxy Manager, který nám s tímto velice pomůže.

Stačí když si zaregistrujeme nové doménové jméno a spárujeme ho s veřejnou IP adresou (popř. nastavíme správné přesměrování na routeru).

V Nginx Proxy Manageru toto nové jméno přidáme, změníme scheme na https, zadáme IP adresu v lokální síti, kde nám Portainer běží, do portu dáme hodnotu 9443, povolíme Websockets support a můžeme uložit.

Odstranění addonu Portainer

Jako úplně poslední krok je odstranění předchozího Portaineru, který jsme měli jako HA Addon. To je velmi jednoduché a stačí si Portainer najít v seznamu Addonů, kliknout na Odinstalovat a je hotovo.

Řešení pomocí instance Portaineru vytvořeného přímo námi má výhodu zejména v možnosti udržovat je v aktuálních verzích a s pohledu systému je jedná i o lepší řešení, než nutnosti vypínání Ochraného režimu v HomeAssitantovi.

A co vy používáte pro správu docker kontajnerů a image Portainer a nebo máte jiný nástroj?

The post Migrace HA Addonu Portainer pro správu docker kontejnerů appeared first on blog.vyoralek.cz.

První pohled

Zjednodušeně si tak můžeme představit, že si uděláme „prodlužku“ HDMI kabelu a USB prostřednictvím síťových rozvodů – Ethernetu. Kromě obrazu je tak možné přemístit i samotné ovládání, tj. myš a klávesnici.

Co je navíc benefit konkrétně u těhle chytřejších IP krabiček je fakt, že můžeme mít více příjímačů na jeden vysílač, tj. jsme schopni obraz z DVR přesunout na více televizí a to vše až do vzdálenosti 120m (myšleno maximální délka Etnernet kabelů po cestě).

Další výhodou IP krabiček je fakt, že je možné je použít i v složitější struktuře lokální sítě, tj. není potřeba vysílač a příjímač napřímo připojovat kabelem, ale po cestě mohou být i Ethernetové switche – můžeme tak použít již stávající Ethernet síť.

V případě, že máme na lokální Ethernetové síti už větší provoz a nebo stále používáme pouze 100Mbit rychlost, pak doporučuji spíše samostatný kabel od vysílače do příjímače, jelikož HDMI provoz přes IP bez komprese (což je tato varianta) potřebuje 60-80Mbit, což není vůbec málo, a mohli bychom si tak síť zahltit.

Technické parametry

Konfigurace v případě Ethernet switchů

V případě switchů po cestě mi navíc HDMI nefungovalo do té doby než jsem ji přesunul na speciální VLAN.

Pokud používáte síťové prvky Unifi je možné vytvořit pouze speciální VLAN bez nutnosti konfigurace IP

Budeme ještě potřebovat vytvořit i nový Switch profil:

a poté ještě nastavit tento profil na příslušné zásuvky:

V statistikách portů pak jde vidět TX provoz téměř 60Mbit od vysílače

… a velmi podobný RX provoz na straně příjimače.

Jak vidíte dokáže toto zařízení generovat opravdu velký provoz v řádech TB a je potřeba si být jistí, že po cestě nemáme žádné úzké hrdlo.

V mém případě jde provoz přes 3 switche na poměrně velkou vzdálost (3 pater), ale při 1Gbit síti je kapacita stále více než dostatečná.

Samotné zapojení

Nejrpve můžeme začít na straně vysílače. Vezmeme si proto krabičku s nápisem TX a zapojíme do ní HDMI kabel a prodlužovací USB kabel (pozor není součástí balení) spojený s DVR (nebo jiným zařízením).

Nezapomeňte, že budete potřebovat 2 Ethernet zásuvky – jednu stále pro DVR zařízení a druhou pro TX krabičku.

Dále do TX krabičky zapojíme Ethernet kabel a jako poslední můžeme zapojit napájení.

Tím máme hotovu stranu vysílače a velmi podobně zapojíme i RX. Tj. do USB konektorů zastrkáme myš a klávesnici (volitelně), připojíme HDMI televize, Ethernet kabel a nakonec opět napájení.

Obraz by měl naskočit víceméně hned a je bez viditelného zpoždění.

Zhodnocení

Pokud chcete přemístit své DVR někam do kumbálu a zároveň mít stále výstup na TV a máte po bytě/domě rozvedený Ethernet pak jsou tyto zařízení skvělým pomocníkem. Je potřeba si ale dát pozor na rychlost stávajícího rozvodu – při 100Mbit bude síť poměrně dost zatížená.

Navceker 2020 HDMI KVM over IP

Přenos HDMI signálu a USB prostřednictvím Ethernetu na vzdálenost až 120 metrů.

$86 (cca. 1,8tis. Kč) příjímač/vysílač, $43 (cca. 900 Kč) další vysílač/přijímač

Pokud potřebuje provoz snížit doporučuji se raději poohlédnout po HDMI KVI s kompresí H.264, které je ale dražší – např. tento:

Navceker 2020 H.264 HDMI KVM over IP

Přenos HDMI signálu a USB prostřednictvím Ethernetu na vzdálenost až 120 metrů.

$106 (cca. 2,3tis. Kč) příjímač/vysílač, $43 (cca. 1,1tis. Kč) další vysílač/přijímač

Různých HDMI over IP produktů je na internetu hromady a alespoň pro mě bylo poměrně složité najít nějaký, který by pokryl jak možnost KVM (tedy připojení myši a klávesnice) tak i varianty možnosti mít více RX příjimačů a to celé i přes Ethernetovou síť se switchi. Pokud proto narazíte na nějaký jiný zajímavý produkt dejte nám vědět do komentářů.

The post Navceker HDMI KVM přes Ethernet appeared first on blog.vyoralek.cz.

Pokud jste ještě o VPN neslyšeli a nebo není vám úplně jasné jak to funguje a čemu je to dobré, doporučuji nejprve mkrnout na můj starší článek o VPN.

Co se skrývá za NordLynx

NordLynx používá VPN protokol WireGuard, který se vyznačuje rychlostí a svým moderním pojetí (kód samotného protokolu je údajně 1tis. x menší než jinak velmi populární OpenVPN.

WireGuard

Určitým problémem WireGuard může ale být, že na straně VPN serveru jsou uloženy informace o tom, která IP adresa patří kterému uživateli. Na serveru tak nevystupujete jako anonymní uživatel i když z pohledu Internetu jím jste.

NordLynx

To se v NordVPN rozhodli vyřešit přidáním dvojitého NAT (síťového překladu adres). První část je stejná jako v případě originálního WireGuard, tj. všichni uživatelé dostanou stejnou lokální IP adresu.

Jakmile je tunel vytvořen nastupuje druhá nová část, která každému tunelu přiřadí unikátní IP adresu. Dvojitý systém NAT tak umožňuje navázat zabezpečené připojení VPN bez uložení jakýchkoli identifikovatelných dat na server. Dynamické místní adresy IP zůstávají přiřazeny pouze v době, kdy je relace aktivní. Mezitím se ověřování uživatelů provádí pomocí zabezpečené externí databáze.

Testování rychlosti

Samotný NordVPN udělal za poslední měsíc 8200 testů denně a pro nás bude nejzajímavější část testovaná přes britské servery:

Na jedné ose můžete vidět rychlost internetu v porování s tím kolikrát test rychlosti skončil s toto rychlostí. Jak je vidět v případě NordLynx je mnohem více testů vpravo, což značí vyšší rychlosti.

Nicméně toto je jen nějaký obecný test a mě zajímalo jak to dopadne v mém případě. Porovnal jsem tedy hned čtyři varianty – OpenVPN, IKEv2, NordLynx a připojení bez VPN.

OpenVPN

IKEv2

NordLynx

Bez VPN

I v mém případě se tedy potvrdilo co se očekávalo, tj. OpenVPN je nejpomalejší. Druhý v pořadí je pak protokol IKEv2, který byl cca. o 10% rychlejší než OpenVPN. Třetí skončil NordLynx s dalším cca. 10% nárůstem a konečně logicky nejrychlejší je připojení bez VPN.

Je vidět, že stále je rozdíl mezi připojením bez VPN a s VPN cca. 10%, nicméně je už to velice blízko a rozdíl oproti OpenVPN už je poměrně značný.

Je potřeba si uvědomit, že konečné rychlosti hodně závisí na umístění VPN serveru a rychlosti se tak mohou lišit.

Nastavení protokolu pro VPN

Samotná změna protokolu na novější není automatická a pokud již NordVPN používáte je potřeba jít do nastavení v protokol změnit.

Na počítači

Na mobilu

Já používám NordVPN cca. 2 roky na všech zařízeních a pokud hledáte stabilní a rychle VPN připojení s velkým důrazem na bezpečí tak ho mohu stále doporučit.

Ceny aktuálně začínají na nějakých $3 při 3 ročním kontraktu:

The post NordLynx – rychlejší VPN od NordVPN appeared first on blog.vyoralek.cz.

Propojovat bezdrátově mezi sebou můžeme nejen produkty UniFi AP-AC-Mesh, které to už mají jaksik v názvu, ale také kulaté „talíře“ AP-AC-Lite, AP-AC-LR, AP-AC-PRO.

Ukážeme si příklad, kdy máme UniFi AP-AC-Lite, připojení do naší lokální sítě pomocí Ethernetu a ten budeme chtít propojit s UniFi AP-AC-Mesh bezdrátově.

Unifi AP-AC-Lite

Přístupový bod/hotspot UniFi AC-Lite s přenosovou rychlostí až 1167 Mbps, podporuje standard 802.11a/b/g/n/ac, frekvence 2,4 GHz a 5 GHz. Anténní systém MIMO 2×2.

K zakoupení na Alza.cz , cca. 2,2tis. Kč

Unifi AP-AC-Mesh

Kompaktní přístupový bod, technologie 802.11a/b/g/n/ac, přenosová rychlost až 1167 Mbps, dvoupásmový, antény 2×2 MIMO, dosah až 183 metrů, pro vnitřní i vnější použití.

K zakoupení na Alza.cz, cca. 2,5tis. Kč

Mezi jednotlivými sekcemi bychom měli najít Bezdrátové Uplinky, kde bude potřeba zapnout volbu Allow meshing to another access point (z nějakého důvodu tento text není zatím přeložený, pokud máte rozhraní přepnuté do češtiny).

Nejprve bude potřeba si zařízení UniFi AP-AC-Mesh aktivovat a nastavit a tak ho do sítě připojíme přes Ethernetový kabel. Po úspěšné aktivaci si zařízení najdeme v UniFi Controlleru v sekci Zařízení a klikneme na nastavení.

Ethernetový kabel můžeme nyní odpojit a zařízení UniFi AP-AC-Mesh restartujeme. Po restartu bychom ho měli vidět jako Připojeno (bezdrátově) a v sekci Bezdrátové Uplinky můžeme najít s kterým AP je připojeno – v našem příkladu AP Venku Pod schody, což je UniFi AP-AC-Lite.

Když se nyní podíváme do nastavení UniFi AP-AC-Lite, ke kterému je UniFi AP-AC-Mesh připojený tak naopak v sekci Uplink vidíme připojení přes Ethernet, ale v sekci Downlinky je možné vidět připojené AP-AC-Mesh.

Jak je vidět celý proces není až tak složitý, pokud člověk ví co zapnout

Je možné připojit kabelem další zařízení přes download AP?

V komentářích se objevil tento dotaz, u kterého jsem si nebyl jistý odpovědí a tak nastal čas na ověření. Do AP zapojeného k zbývající síti bezdrátově jsem kabelem připojil laptop a vše funguje . Odpověď je tedy ANO, je to možné.

The post Ubiquiti UniFi – bezdrátové propojení AP (mesh) appeared first on blog.vyoralek.cz.

Dnes mě však napadlo se dívat přes Playstation 4, který má v sobě aplikaci Netflixu a který je připojený bez VPN. K mému údivu jsem mezi mými sledovanými seriály najednou nebyl schopen vůbec najít The Office a tak jsem pátral dál.

Připojeno přes NordVPN

Pokud se tedy připojím přes NordVPN pak mi služba www.whatismyip.com ukazuje, že jsem v Praze a můj poskytovatel připojení je firma UK Web…

Když se pak přihlásím na Netflix a dám hledat seriál The Office tak mám v seznamu jak americkou verzi (první), tak i tu starší britskou variantu (druhá v seznamu).

Přímé připojení bez VPN

Pokud se však z VPN odhlásím, tak má lokace zůstává stále v Praze, nicméně poskytovatel připojení k internetu se změní na UPC.

Po aktualizaci stránky tak oba seriály ze seznamu zmizí.

Vypadá to skoro jako by kromě lokace měl na obsah Netflixu vliv i poskytovatel připojení. A nebo je to specialita připojení přes NordVPN? Má někdo informace, který by toto potvrdili?

Pokud se tedy chcete kouknout na The Office a možná i mnoho dalších seriálů, doporučuji si službu NordVPN zřídit – aktuálně je stále s velkými slevami při dlouhodobějším závazku – 3 roky -75%, 2roky -66% a rok zaplacený najednou -41%.

Já ji momentálně používám sedmý měsíc a jsem spokojen.

The post Netflix – různá nabídka filmů a seriálů přes VPN appeared first on blog.vyoralek.cz.

Projev se drobně liší u novější generace „AC“ UniFi řady produktů Ubiquity. Zatímto u starší při inicializaci bliká oranžová dioda u novější generace bliká dioda bílou barvou.

Problém u jednoho z mých AP byl v tom, že AP v tomhle stavu inicializace zůstávalo, tj. inicializace se nedokončila a AP tak nefungoval.

Zjištění více detailů

Problém zaseknutí v procesu inicializace je v tom, že zařízení není přístupné na síti a tímpádem se na něj nemůžete připojit přes SSH.

Naneštěstí už mám poměrně hodně zkušeností se sériovou linkou z různých IoT zařízení a jakmile jsem AP rozebral a viděl 4 známé porty bylo jasné, že bych se mohl dozvědět více.

Na mé konkrétní desce pro Unifi AP Long Range jsou porty sériové linky v pravé části – popis zhora:

1. 3.3V
2. SIN – RX
3. SOUT – TX
4. GND

Sériová linka do AP

Pro účely propojení s počítačem budeme potřebovat už z mnoha předchozích článků znamý USB UART – pokud ho ještě nemáte tak já mohu doporučit Aluminum shell CP2102 USB 2.0 to TTL UART – za nějakých aktuálně ani ne $2 perfektní věc. Detaily ohledně ovladačů najdete v článku o nahrávání Sonoff-Tasmota firmware.

Na desce AP připojení všechny piny kromě 3.3V, tj. zapojíme GND, TX a RX. USB UART strčíme do počítače a spustíme klienta sériové linky.

Klient pro MacOS / Linux

MacOS i Linux obsahují konzolovou aplikací screen, která je nejrychlejší a nejjednodušším způsobem připojení.

Pomocí příkazu

ls /dev/tty.*

si nejprve najdeme název USB, kam máme zapojený UART. Při použití výše uvedeného by to mělo být něco jako /dev/tty.SLAB_USBtoUART.

A nyní už můžeme spustit screen

screen /dev/tty.SLAB_USBtoUART 115200 -L

Btw. ukončení aplikace screen je poněkud netradiční. Je potřeba zmáčknout kombinaci Ctrl+A+\ a měla by se objevit hláška:

Really quit and kill all your windows [y/n]

kterou jen potvrdíme.

Klient pro Windows

Ve Windows je hodně rozšířená a oblíbená aplikace Putty, která se umí připojit i na sériovou linku.

V Connection type vybereme Serial a do pole Serial line dáme COM port kde máme zapojení USB UART a Speed změníme na 115200.

Univerzální klient pro Mac/Linux/Windows

Pro ty kteří mají raději GUI a univerzální aplikace je zde například CoolTerm.

Výstup sériové linky

Po připojení jedním z klientů výše jsem v mém případě viděl následující obrazovku:

U-Boot unifi-v1.6.15.278-g4ebbbcff (Mar  5 2018 - 23:40:55)

DRAM:  64 MB
Base:0x80000000, Top:0x84000000, Res logbuf:0xa3ffb000, log_magic:0xffffffff kseg: 0xa0000000
Flash:  8 MB
PCIe WLAN Module found (tries: 1). 
Net:   eth0, eth1
Board: Copyright Ubiquiti Networks Inc. 2014
Hit any key to stop autoboot:  1 ... 0 
Board: Ubiquiti Networks AR7241 board (e512-6.0101.002e)
 0. Name = u-boot, offset = 0, start_addr=9f000000, size=262144,start_sector=0, end_sector=3 
 1. Name = u-boot-env, offset = 40000, start_addr=9f040000, size=65536,start_sector=4, end_sector=4 
 2. Name = kernel, offset = 50000, start_addr=9f050000, size=1048576,start_sector=5, end_sector=20 
 3. Name = rootfs, offset = 150000, start_addr=9f150000, size=6684672,start_sector=21, end_sector=122 
 4. Name = cfg, offset = 7b0000, start_addr=9f7b0000, size=262144,start_sector=123, end_sector=126 
 5. Name = EEPROM, offset = 7f0000, start_addr=9f7f0000, size=65536,start_sector=127, end_sector=127 
UBNT application initialized 
## Booting image at 9f050000 ...
   Image Name:   MIPS Ubiquiti Linux-2.6.32.33
   Created:      2018-09-14   6:22:36 UTC
   Image Type:   MIPS Linux Kernel Image (lzma compressed)
   Data Size:    924962 Bytes = 903.3 kB
   Load Address: 80002000
   Entry Point:  80002000
   Verifying Checksum at 0x9f050040 ...OK
   Uncompressing Kernel Image ... OK

Starting kernel ...

Booting...

Tenhle výstup nám dává spousty užitečných informací:

1. vidíme datum kompilace aktuální verze firmware – 2018-09-14
2. přesný název desky: Ubiquiti Networks AR7241 board – firmware obsahující tento název potřebujeme
3. poslední krok – v našem případě Booting…

Přepnutí AP do režimu nahrávání firmware

Vedle Ethernet portu má každé AP tlačítko reset. To normálně pouze restartuje AP, ale pokud ho podržíte dostatečně dlouho (cca. 18 sec) začne dioda střídavě blikat zelenou a oranžovou a zařízení je pak přepnuto do režimu nahrávání přes TFTP.

V TFTP režimu AP nepoužívá DHCP, ale je vždy nastaveno na IP adresu 192.168.1.20.

Propojení a nastavení PC

Ethernet port LAN zapojíme přímo do síťové karty počítače. Port POE ponecháme zapojený do AP.

V počítači je pak potřeba nastavit manuální IP adresu z rozsahu sítě 192.168.1.0/24, tj. například 192.168.1.10.

Stažení a nahrání firmware

Na webu Ubiquity je potřeba si najít správný firmware. Pro UniFi AP vidíme dvě možnosti, ale po rozklinutí první vidíme, že je to ta správná, jelikož v názvu souboru je čip desky – AR7240, který jsme si již zjistili výše pomocí sériové linky.

Soubor si stáhneme na disk a spustíme klienta tftp, který nahraje firmware do AP.

➜  Downloads tftp -e 192.168.1.20
tftp> binary
tftp> put BZ.ar720.v4.0.10.9653.181205.1311.bin
Sent 7966439 bytes in 4.2 seconds

Zároveň pokud jsme ještě připojení k sériové lince můžeme sledovat co se děje na AP. Pokud jde všechno správně měli bychom vidět následující:

Firmware Version: ar720.v4.0.10.9653.181205.1311
Will not overwrite u-boot partition! Skipped.
Copying partition 'kernel' to flash memory:

First 0x5 last 0x14 sector size 0x10000
................ done
write addr: 9f050000
Copying partition 'rootfs' to flash memory:

First 0x15 last 0x7a sector size 0x10000
...................................................................................................... done
write addr: 9f150000

Firmware update complete.
Resetting...

Přepojení, restart a adoptace

Ethernet kabely přepojíme tak jak mají být klasicky, tj. LAN do switche a počítač si připojíme také zpět do sítě.

AP restartujeme a po chvíli bychom měli vidět první změnu – dioda přestane blikat a jen svítí oranžově, resp. bílou.

Přes UniFi controller AP adaptujeme a můžeme si užívat návratu AP.

Pokud ještě Ubiquiti produkty nepoužíváte a nebo by se vám hodil další přírustek pak si můžete vybrat z velkého výběru např. na Alze. Já už jsem mnoho let spokojený uživatel

The post Unifi AP – znovuzprovoznění zcihleného AP pomocí tftp – blikající oranžová dioda appeared first on blog.vyoralek.cz.

Nový Dashboard

Dashboard je nyní mnohem kompaktnější a obsahuje i více informací. Původní spojnicové grafy nahradily sloupcové barevné grafy, které vyznačují vytížení linky či latenci i barevně.

Český překlad však bohužel ještě na mnoha místech chybí – o to zvláštnější je, že co není přeloženo na webu má překlad v mobilní apce.

Velmi podobný vzhled je tak nyní i na Dashboardu v mobilní aplikaci.

Přehled pro IPS

IPS (Intrusion Prevention System) je stále ještě Beta funkcionalita, která má za úkol zabránit útokům a nebezpečným operacím z klientských stanic přímo na routeru USG.

Jak můžete vidět na obrázku níže oblastí ve kterých může nyní USG pomoci je opravdu hodně a postupně dále přibývají.

Kromě několika nových typů tak zásadní novinkou ve verzi 5.9 je úplně nová přehledová obrazovka IPS, která by měla zobrazit všechny podezřelé hrozby jak online tak i v historii.

Můj přehled je zatím poměrně nudný – neobsahuje žádnou zaznamenanou hrosbu, ale to je jen dobře. Uvidíme jak se to bude vyvyjet v čase.

Kompletní přehled novinek

Jelikož si nejsem jistý českým překladem všech termínů uvádím v původní anglické verzi:

• New Dashboard
• IPS Dashboard
• IPS Signature Suppression.
• Add support IPS signature categories control.
• Add per radio uplink control.
• Add speed and duplex config for USG interfaces.
• Add Fallback VLAN support for USW when using 802.1X.
• Add local SSO login.
• Add Controller HD and Micro SD free space monitoring to admin notification settings.
• Analytic Reporting.
• New Cloud Access integration.

Mě se změna Dashboardu hodně libí a určitě doporučuji upgradovat. Určitě si ale před aktualizací udělejte ještě zálohu, kdyby se něco nepodařilo.

Na mém Raspberry PI 3 byl po reinstalaci problém s MongoDB, který se vyřešil instalací všech aktualizací a reinstalací Unifi balíčku.

The post Unifi Controller v novém kabátě appeared first on blog.vyoralek.cz.

Prvotní záloha

Jakmile máme vše nastaveno doporučuji ihned udělat pro všechny případy prvotní zálohu. To provedeme v části „Nastavení -> Údržba -> Zálohování“.

Můžete nastavit i počet dnů, které se do zálohy uloží – pokud však máme novou instalaci tak můžeme nechat výchozí nastavení.

Soubor si uložíme někam, kde víme že je v bezpečí a budeme schopni se k němu jednoduše dostat v případě potřeby.

Automatické zálohy

Kromě jednorázové zálohy doporučuji taky nastavit automatické zálohy – menu: „Nastavení -> Automatická záloha“.

Čistá instalace Unifi

Unifi controller provozuji na Raspberry Pi, leč bohužel v případku energie se občas stane, že se zřejmě „rozbije“ databáze na MongoDB a do controlleru se pak nedá přihlásit. Řešením je pak čistá instalace UniFi s obnovením ze zálohy.

Nejprve je potřeba UniFi odstranit, včetně kompletního nastavení:

apt purge unifi

Poté nainstalujeme UniFi znovu:

apt install unifi

Obnova ze zálohy

Po úspěšné instalaci bychom měli v prohlížeči vidět „Průvodce nastavením UniFi“. Zde vybereme volbu úplně dole „obnovit z předchozí zálohy“

… nahrajeme záložní soubor z disku a potvrdíme:

Po pár minutách bychom měli vidět zpět přihlašovácí dialog do UniFi controlleru.

Alternativou k provozování UniFi controlleru na Raspberry je použití originálního Ubiquiti UniFi controlleru, ale neměl jsem zatím možnost vyzkoušet, zda by k problému při výpadku elektřiny nedocházelo.

The post Ubiquiti Unifi – záloha a obnova konfigurace appeared first on blog.vyoralek.cz.