🎙 Poslední aktualizace článku 14.9.2020. Pokud najdete nějaké rozdíly v aktuálním stavu, dejte vědět v komentářích, díky.
Už bych se potřetí opakoval a proto pokud si potřebujete nejprve vyjasnit, proč se vůbec do vytvoření vlastní Zigbee brány pouštět doporučuji kouknout na článek o ConBee II a nebo CC2531, kde na začátku všechny základní důvody najdete.
V tomto článku se tak pojďme rovnou na RaspBee II podívat, tak trochu si ho i srovnat s ostatními možnostmi a v neposlední řadě ukázat jak ho zprovoznit v kombinaci s Home Assistantem.
První pohled
Podobně jako u produktu ConBee německá firma dresden elektronic letos připravila už druhou generaci Zigbee komunikační brány (koordinátor) také pro Raspberry verzi s označením RaspBee II.
Úkolem tohoto produktu je jednak zprostředkovávání komunikace mezi zařízeními v Zigbee síti tak i s okolním světem mimo Zigbee. Zároveň je tento produkt určitým středobodem celé Zigbee sítě a stará se o registraci (párování) a ověřování zařízení.
Jedinečné na tomto produktu je fakt, že se jedná o kombinaci jak samotného hardware v podobě speciálního modulu pro Raspberry tak i kompletního Zigbee software s podporou Zigbee zařízení mnoha výrobců – např. Xiaomi, Phillips, IKEA a další – kompletní seznam zde.
Provedení produktu
RaspBee II jak už tak trochu název napovídá je specialitou určenou pro minipočítače Raspberry – kompatibilní je s verzemi Pi 1, 2B, 3B, 3B+ and 4B a operačním systémem Raspbian Jessie, Stretch a Buster.
Narozdíl od USB sticku je možné tento modul přímo zasunout do GPIO konektoru a díky tomu pokud máme samotné Raspberry v krabičce tak nám nebude nic z něj trčet.
Zajímavé je se podívat i na srovnání s předchozí generací RaspBee, která byla v porovnání s touto druhou téměř 2x delší.
Technické parametry
Samotné parametry ConBee II si ukážeme rovnou v porovnání s čínskou alternativou v podobě USB sticku CC2531.
| Název | RaspBee II | CC2531 |
|---|---|---|
| Použitý čip | ARSAMR21B18 ARM Cortex-M0+ | Texas Instrument CC2531 |
| Napájení | DC 5.0 V | DC 5.0 V |
| Spotřeba | max. 10 mW | max. 25 mW |
| Rozsah signálu | 200 metrů při přímé viditelnosti | 30 metrů při přímé viditelnosti (bez externí antény) |
| Rádiová frekvence | 2,4 GHz (IEEE 820.15.4 Zigbee) | 2,4 GHz (IEEE 820.15.4 Zigbee) |
| Max. počet zařízení | 200 | 20 (pro Z-Stack 1.2) |
| Velikost flash paměti | 256 kByte | 256 kByte |
| Provozní teploty | -20 °C až 55 °C | -40 °C až 125 °C |
| Rozměry | 30x18x10mm | 41x16x7mm |
Při srovnání RaspBee II a CC2531 bez externí antény tak můžeme vidět, že ConBee vyhrává zásadně jak v maximálním počtu připojených zařízení tak i dosahem – ten je zřetelně větší, což je ale vykoupeno i cenou.
Při srovnání s USB variantou ConBee II je jediným rozdílem rozměr v případě USB je délka dvojnásobná – 60mm a jiný je způsob zapojení do počítače.
Skutečný dosah
Z principu technologie Zigbee, kterou tenhle USB stick zprostředkovává se signál šíří jak ze samotného kontroleru tak i mezi Zigbee zařízeními, které jsou pod trvalým napájením – tzv. routery.
Teoretický dosah samotného modulu je 200 m ve volném prostoru, ale v případě použití uvnitř budov se hodnota sníží na 30 m, což by ve většině případů mělo být stále dostatek na pokrytí malého domu nebo standardního bytu.
Výrobce dresden elektronik
Dovolím si zastavit na chvíli i u výrobce tohoto produktu – německé firmy dresden elektronic, jelikož po představení prodlužovačky od české firmy Netio je tohle teprve druhá firma na mém blogu, vyrábějící IoT produkty doslova za humny.
Firma dresden elektronic vznikla v roce 1990 zabývá se jak vývojem, testováním tak i finální výrobou elektronických produktů s označením – 100% vyrobeno v Německu.
Množina vyráběných produktů je poměrně různorodá – no ostatně koukněte sami – přičemž z mého pohledu jsou právě ConBee a RaspBee nejzajímavější zejména svou unikátností na trhu.
která se od té přechozí liší zejména použitým čipem a poměrně zásadní změnou velikosti – nový modul je mnohem menší
Zapojení RaspBee II do Raspberry
Jelikož narozdíl od USB sticku není zapojení jen o zastrčení je potřeba se podívat nejprve na to jak RaspBee vůbec do Raspberry zapojit.
Po otevření krabičky modul RaspBee zapojíme do dlouhého GPIO konektoru na piny úplně v rohu – nesmíme žádný vynechat, jinak můžeme RaspBee II poškodit.
🥁 V případě Raspberry Pi 4 existují i verze s aktivním chladičem a pak je možné, že prostor pod RaspBee modulem nemusí stačit a co více jsou zakryté i oba 5V piny. Je tak možné použít pouze 3.3V větráček napojený do pinu 17. Doporučuji před koupí raději ověřit.
Zároveň si pořádně zkontrolujte, zda máte modul skutečně zapojený až na konec pinů – jde to zejména poprvé poměrně ztuha a je potřeba dost zatlačit – musí si skutečně sednout.
Pokud se podíváme co se u Raspberry pod těmito piny skrývá zjistíme, že je to následujících 12 pinů:
K provozu však RaspBee II podle všeho všechny nepoužívá. K nové verzi jsem konkrétní informace nenašel, ale pokud budeme vycházet z předchozí generace RaspBee tak by měly být použity piny:
- Napájení
- 02 – 5V
- 06 – Ground (zem)
- Sériová komunikace
- 08 – UART TX
- 10 – UART RX
- 11 – Reset
- 12 – SW1, PWM0 – mělo by sloužit k plynulé regulaci signálu – používá se např. u větráků, ale k čemu a jestli je použit na RaspBee II úplně netuším
Kromě fyzického zapojení modulu bude potřeba ještě pár změn i v samotném operačním systému. Já se rovnou přiznám, že se mě modul nepodařilo napoprvé rozjet – přiložený papírový manuál je opravdu stručný – ale uvedu jak to mám nastaveno nyní a jak si myslím, že by to mělo vést k úspěšné instalaci – dejte pak vědět v komentářích zda je tomu tak.
Po nabootování jsem spustil konfigurační utilitu Raspbianu
sudo raspi-config
a v menu zvolíme Interfacing Options ▶︎ Serial
- Would you like a login shell accessible over serial? ▶︎ zvolíme No
- Would you like the serial port hardware to be enabled ▶︎zvolíme Yes
a Raspberry restartujeme.
V případě, že máme Raspberry Pi 3B bude potřeba ještě přidat do konfigurace souboru config.txt následující řádky:
enable_uart=1
dtoverlay=pi3-disable-btpokud máme Raspberry Pi 3B+ pak:
enable_uart=1
dtoverlay=pi3-miniuart-btPro novější Raspberry by nemělo být potřeba nic přidávat.
K souboru config.txt se nejjednodušeji dostaneme tak, že SD kartu se systémem vložíme do počítače s operačním systémem Windows a měli bychom vidět nový disk s názvem hassos-boot:
Smarthome Integrace
Narozdíl od jiných komerčních Zigbee koordinátorů RaspBee (potažmo deCONZ) běží pouze v naší síti – nepoužívá a nepotřebuje žádné cloudové služby.
Pro ovládání Zigbee zařízení se přímo nabízí integrovat RaspBee s některým ze systémů pro domácí automatizaci.
Můžeme si zvolit z následujícího seznamu:
- Homebridge-hue – integrace na Apple HomeKiit
- Home Assistant – jelikož tohle je náš starý známý podíváme se na postup detailněji
- openHAB
- Domoticz
- Node-RED
- Mozilla IoT
- iOBroker
- Symcon
- HOOBS
Na základě zvolené platformy se pak může lišit instalace samotného software pro ConBee, který obsahuje dvě části – Phoscon App a deCONZ – které si pojďme lehce představit.
Phoscon App
Používá se zejména pro párování a ovládání. Aplikace je k dispozici formou webového rozhraní. Phoscon App je obrovským pomocníkem zejména při párování produktů a podrobněji se na něj podíváme v sekci nastavení.
deCONZ
deConz je softwarové centrum komunikace se zařízeními v Zigbee síti. Obsahuje zároveň otevřené API, díky kterému je možné zprostředkovat ovládání zařízení do systémů domácí automatizace.
Díky deCONZ se můžeme podívat na celou Zigbee síť v grafickém rozhraní se všemi propojeními mezi jednotlivými zařízeními.
deCONZ Hass.io addon – Home Assistant
Pokud používáte Home Assistant jako centrum vaší chytré domácnosti pak je deCONZ Hass.io addon tou nejlepší volbou. Instalace je jednoduchá a ničím příliš nevybočuje od instalace jakéhokoliv jiného Hass.io addonu.
V menu HomeAssistanta si najdeme v levém menu volbu s domečkem Supervisor ▶︎ Add-on store a najdeme deCONZ, který nainstalujeme.
Než add-on spustíme je potřeba v jeho nastavení změnit portu – pokud jsme modul správně zapojili a nastavili tak by to mělo být /dev/ttyAMA0, nicméně pokud si to chcete ověřit klikněte na volbu System hned vedle Add-onStore a na tlačítko Hardware.
Port zadáme do volby device konfigurace a rovnou si můžeme nastavit i vnc_password, který je potřeba pro připojení ke grafickému rozhraní deCONZ.
device: /dev/ttyAMA0 # port vnc_password: '<nejake_heslo>'
Nyní už můžeme add-on spustit a pokud nastartuje jsme připravení na další část v podobě nastavení.
Rovnou si ještě zatrhneme volbu Show in sidebar, abychom měli rychlý přístup k aplikaci Phoscon z levého menu Home Assistanta.
Nastavení a použití
Jakmile máme RaspBee II připojený k Raspberry a nastartovaný deCONZ můžeme se vrhnout na prvotní nastavení kliknutí na ikonku Zigbee.
Prvotní nastavení
Po kliknutí na ikonku Zigbee, která reprezentuje rozhraní Phoscon v HomeAssistantovi bychom měli vidět jedno zařízení, který by mělo mít obrázek připomínající Raspberry a na něj klikneme.
V dalším kroku je potřeba nastavit jméno brány (Gateway name) a přihlašovací heslo (Login password). Zvolte dle libosti a klikněte na Next.
Z nějakého pro mě ne úplně pochopitelného důvodu je další obrazovka rovnou k párování světel, kterou můžeme přeskočit pomocí Proceed without lights (Pokračovat bez nastavení světel).
Pokud chceme párovat jiný produkt – tlačítko nebo senzor – pak klikneme na „hamburger“ menu vlevo nahoře a v sekci Devices si vybereme příslušný typ.
deCONZ používá tři základní typy zařízení – switches (tlačítka), lights (světla) a sensors (senzory).
Párování Zigbee zařízení
Jak párování probíhá si ukážeme na Aqara senzoru pohybu (AliExpress $13, Banggood $16, Gearbest $13, Amazon €14) od firmy Xiaomi.
Na začátku párování je potřeba si říct, jaký typ zařízení chceme spárovat. V případě senzoru pohybu se jedná o typ senzor – pochopitelně, tj. klikneme v Devices na Sensors a úplně dole na tlačítko Add new sensor.
V dalším kroku bychom měli vybrat výrobce, ale jelikož Xiaomi v seznamu není tak klikneme na Other (ostatní).
Nevýhoda volby Other je pouze v tom, že nám Phoscon neposkytne hezký návod jak zařízení zpárovat – tj. obvykle nějaký obrázek s popisem co zmáčknout a na jak dlouho.
Zobrazí se nám informace o tom, že bychom měli aktivovat na zařízení párovací mód a že hledání nového zařízení bude aktivní po dobu 3 minut. Jakmile je zařízení nalezeno zobrazí se dole zelený box s informací Sensor ready a můžeme kliknout na Ready.
Btw. párování senzoru pohybu provedeme podržením tlačítka z boku sensoru po dobu 3 sekund – senzor začne modře blikat.
Jakmile je párování hotovo objeví se senzor v seznamu připojených senzorů společně s hodnotami dostupných sensorů – v našem případě senzor pohybu, množství světla a teploty.
Teplota je nějaká zřejmě vnitřní teplota, jelikož vůbec neodpovídá realitě – 28 °C doma skutečně nemám – a při použití oficiální aplikace Xiaomi Mi home není vůbec k dispozici.
Po kliknutí na položku pak můžeme vidět detailnější informace o výrobci, typu, stavu baterie a datum posledního měření. Zároveň můžeme senzor přejmenovat a nebo odpárovat.
Integrace HomeAssistant
Nastavení integrace deCONZ do Home Assistanta lze nyní kompletně provést prostřednictvím webového rozhraní – není potřeba cokoliv nastavovat v souborech.
V Home Assistantovi se přepneme do menu Nastavení ▶︎ Integrace, klikneme na oranžové tlačítko přidat v pravém dolním rohu a najdeme položku deCONZ.
Vybereme jedinou položku s IP adresou ze seznamu
… a další dialog nám říká, že budeme muset do nastavení deCONZ, abychom povolili bránu pro připojení aplikace třetí strany.
To uděláme pomocí webového rozhraní Phoscon, kde v Settings klikneme na Gateway a dole ještě změníme zobrazení na Advanced. Díky tomu máme nyní přístupnou položku Authenticate app na kterou klikneme.
Přepneme se zpět do okna s přidáváním Integrace deCONZ a klikneme na Odeslat. A hurá, vše je hotovo 🙂
Zhodnocení
Po velmi dobrých zkušenostech s ConBee II netrvalo dlouho a rozhodl jsem se zkusit i tuto speciální verzi pro Raspberry, jelikož představa, že můžete celý modul schovat dovnitř krabičky Raspberry je opravdu lákavá.
Stále ptatí, že deCONZ systém je opravdu na jiné úrovni lehkosti použití a konfigurace a rozhodně se vyplatí do něj investovat zejména lidem, kteří nepotřebují až tak moc zabředávat do detailů jak co funguje a už vůbec se pouštět to nějaké flashování firmware 😱
Líbí se mi styl párování, zejména pro některé produkty, které obsahují i průvodce párováním se detailním postupem co kde zmáčknout a jak dlouho a nemusíte tak hledat manuál a nebo lovit tyhle informace na internetu. Škoda, že to není zatím u většiny podporovaných produktů.
Na druhou stranu je potřeba říct, že to je vykoupeno poměrně menším množstvím podporovaných produktů než například u Zigbee2MQTT.
Narazíte zřejmě i občas na problém s párováním bateriových zařízení, který je ale stejný i pro jiné systémy a spočívá v tom, že je občas potřeba uměle udržet zařízení „vzhůru“ mačkáním párovacího tlačítka či popř. jiných tlačítek.
Pokud se však budete držet těch nejrozšířenějších značek, pak RaspBee může být skvělým prostředkem jak propojit všechny tyhle značky dohoromady.
Pokud Raspberry máte můžete stát před otázkou zda zvolit raději univerzálnější ConBee a nebo RaspBee – záleží hlavně na tom, zda do blízké budoucnosti plánujete opustit Raspberry. Pokud nikoliv tak pak RaspBee elegantnější variantou i přes drobně složitější instalaci.
V dalším článku se pokosím srovnat sílu signálu ConBee II vs. RaspBee II vs. CC2531. Zatím mohu bez důkazů a jen pocitově říct, že ConBee II a RaspBee II poskytují totožný dosah a CC2531 je na tom o dost hůře. Nicméně na přesné závěry si ještě musíme počkat.
👍 plusy
- provedení pro Raspberry – modul lze schovat do krabičky
- hezké uživatelské rozhraní
- párování včetně postupu pro některé produkty
- jednoduchá integrace do HA
- vysoký počet max. počtu zařízení v Zigbee síti
- velmi silná vnitřní anténa s výborným dosahem
- podpora zařízení mnoha různých značek
- není potřeba flashovat
👎 mínusy
- pro mnohé cena, i když vzhledem k SW i HW není až tak neopodstatněná
- nepříliš detailní možnosti nastavení
- menší seznam podporovaných produktů
- chybějící čeština ve webovém rozhraní
- drobně složitější prvotní instalace
- lze přímo zapojit (zřejmě) jen do Raspberry
- u verze s aktivním chlazením nemusí být dostatek prostoru (je potřeba si ověřit)
🛒 Zigbee koordinátor RaspBee II je k dispozici k zakoupení s dopravou zdarma do ČR na německém Amazonu s cenou okolo €40, tedy cca. 1tis Kč.. Alternativní ConBee II tamtéž se stejnou cenou.
Pokud má někdo další praktické zkušenosti s RaspBee II nebo i předchozí generací budu rád, když se o ně podělíte v komentářích. Minule u ConBee II se objevili nějaké i špatné zkušenosti, které se mě ale zatím u obou různých provedeních vyhnuli. Budu mít teď minimálně několik týdnů v provozu všechny tři možnosti – ConBee II, RaspBee II a CC2351 – a dám vědět pokud se nějaký problém objeví.
Protože ve svém Raspberry PI4 mám nainstalovaný větráček, myslím, že mi tam tento kousek už nevejde. Jestli to tak je, přidal bych to do mínusu v hodnocení.
To je dobrý postřeh. Já mám ještě PI3 a tam je jen ten pasivní, na který to sedne úplně akorát a krabička jde bez problémů zavřít. Dopíšu do článku, že je potřeba na to dát pozor. Díky
No a tam asi nebude problém jen s místem, ale větráček mám připojený na piny 1 a 6, takže to nebude ani kompatibilní i kdyby místo bylo …
Pokud je to Pin 1 – tedy 3.3V tak by to problém být nemusel. Měl by jít použít i Pin 17 pro 3.3V a např. 14 pro zem (těch je tam volných více). Pokud by to byl větráček na 5V, pak by to bylo mnohem horší 🙁 Oba 5V jsou pak zakryté RaspBee.
Ahoj, je potreba delat to nastaveni os kdyz to cele bezi na hassberianu? Pripadne jak?
Ahoj, myslíš asi HassOS? Podle všeho není sice k dispozici ona utilita, ale měl by být stále soubor config.txt, který by snad mohl být dostupný přes /mnt/boot/config.txt. Tak se zkus pls. podívat jestli tam něco takového máš.
Taky by mne zajímalo, zda to pojede přímo v HASS.IO na RPi3+. Čili bez raspbianu.
ok, pokud někdo nebude s praktickou zkušeností rychlejší tak to odzkouším :), ale nebude to úplně hned.
Tak dorazilo a chtel jsem vyzkouset, ale bohuzel jsem narazil na chladic. Mam ten vetsi a nevleze se to tam. Jsem vyslovene zklamany.
:(, tak to je blbé. To je asi bohužel nevýhoda Raspberry a jeho velikosti, kde je všechno hrozně namačkané na sobě a bohužel ty piny jsou tam kde jsou. Jinde ta sériová linka není. Napadá mě zkusit jestli by to Raspbee nešlo někde šikovně do krabičky položit a spojit dráty s potřebnými porty na Raspberry PIN konektoru. Ale je to takové už mnohem méně elegantní řešení. A nebo vyměnit chladič. Btw. u toho Raspberry 4 už je opravdu potřeba nějaký větší?
Zkousel jsem to dupon pinama ale v krabicce uz je neohnu takze any tak. Chladic je rozpaleny ze na nem tezko prst udrzet a cela krabicka je dost tepla, takze se mi to moc bez chladice testovat nechce i kdyz by to asi melo vydrzet.
Trochu jsem pohledal a kombinaci RaspBee II + Raspberry 4 někteří řeší například speciální krabičkou, která má dva chladiče – jeden pasivní malý a jeden větší, který je ale přimontovaný ke krabičce – https://amzn.to/2yKBBKb. Teplota je prý 50 st. Ale je to stále aktivní chladič, což se asi nehodí všude, jelikož to bude dost hučet.
Zkuste pasivní chladič od ColiPi.cz, má vyvedené piny na stranu, takže nic nezavadzí.
Zdravím,
mam zprovozněné hass.io v kontejneru nad raspbianem. V konfiguraci rpi4 a RaspBee II. Na Bee je napárovaný Aqara motion senzor, který pomocí vestavěné hassio automatizace ovládá Sonoff s Tasmotou.
Vše funguje až na jednu „chybku“. První sepnutí i vypnutí (nastavený 10s delay v automatizaci) zafunguje. Poté automatizace přestane dočasně fungovat na několik sekund možná i minut.
Mam osobní tip, že háček zřejmě bude někde v automatizaci. Při pohledu na detail senzoru v deCONZ →Sensor je každý pohyb detekován. Ruční přepínání Sonoffu v HA je okamžité.
Nevíte zda existuje na straně hassio automatizace nějaká prodleva/ochrana, či něco podobného která by to mohla způsobovat?
Díky
Aqara motion senzor mám také a Sonoff s Tasmotou také a tak jsem zkusil stejnou konfiguraci a vše funguje jak má – automatizace v HA.
Tuším, že zakopaný pes bude v tom, že základní prodleva u Aqary je nastavený na nějaký počet sekund – podle všeho na 90s. Nicméně našel jsem tenhle příspěvek, kde se popisuje možnost jak to změnit. Kdybyste našel čas to vyzkoušet a dál vědět bylo by to supr!
Nakonec mi to nedalo a vyzkoušel jsem to a s úspěchem. Čili jedna z cest je nastavení před deCONZ API. Jediné co je potřeba je poslat PUT request s tělem
{"duration": 5}na adresuhttp://[deconz]:[port]/api/[vygenerovanyApiKey]/sensors/[idSensoru]/configa nyní už sensor reaguje co 5 sekund.A pozor, zatím není finálně vyřešeno to, že se hodnota nastaví zpět na 90 po restartu deCONZ, což se zatím dá vyřešit např. automatizací v HA, která každých X minut tuto hodnotu navrátí zpět.
Díky moc za dotaz, o tomhle určitě napíšu ještě článek.
Byl jste rychlejší 🙂 Včera jsem celý den procházel fóra a nakonec jsem našel podobné informace jako Vy.
Jak jsem to pochopil interval 5s je nastaven jen v době párování a pak ještě nějakou dobu (není spojené s restartem deCONZ), poté se automaticky přepne zřejmě na 90s (Když jsem testoval pohyb přišlo mi, že interval není vždy 90s, ale je možné že jsem udělal chybu).
Domnívám se, že ten interval není vlastností deCONZ, ale spíše čidla. Pokud se podíváte na stav čidla po detekci pohybu, tak čidlo stále hlásí aktivitu oněch 90s. Stejné chování je prý i v nativní app od Xiaomi. Zřejmě je délka intervalu nastavena z důvodu šetrnosti baterie v čidle.
Myslíte, že by bylo řešení a je možné udělat API call po každé detekci pohybu? Něco jako: Zaznamenaný pohyb, rozsvícení světel, reset intervalu detekce, zhasnutí světel.
Ještě přidávám diskuzi na kterou jsem narazil a kde zkrácení intervalu řeší pomocí HW úpravy https://community.smartthings.com/t/making-xiaomi-motion-sensor-a-super-motion-sensor/139806
Eda
Hmm.. já tedy pokud zavolám nejprve ten config a pak znovu dotaz na stav tak tam vidím těch 5s už snad po celou dobu než se restartne deCONZ:
"config": {
"battery": 100,
"duration": 5,
"on": true,
"reachable": true,
"temperature": 2800
},
Vám to po čase zmizí? Netuším jak to funguje úplně interně, ale připadá mi to jako by to deCONZ poslal přímo do sensoru a tam to nastavil.
Bohužel jsem ještě neměl možnost otestovat. Nevím zda musím REST API manuálně zprovoznit, doinstalovat nebo je součástí nějakého HA plug-inu? Mam HA celkem čerstvě a Bee provozuji cca týden.
Dále mi je záhadou, zda se firmware RaspBee upgraduje sám přes HA, ani jak zprovoznit gui app deCONZ.
Možná bych vás mohl poprosit o další díl článku k RaspBee II. Tuším že nebudu sám 😉
Díky,
Eda
Na konec jsem API prokousal a nastavil jsem duration na 5s.
V homekitu (iOS app), který je přes HA se změna projevila. Ikona u pohybového čidla se deaktivuje po 5s po detekci (před úpravou to bylo zřejmě kolem 90s).
V automatizaci to bohužel nezafungovalo :/ Ta se provede znova opět až po uplynutí 60s od první detetekce.
Vám to po úpravě duration dovolí spínat světlo okamžitě (po 5s) za sebou?
Díky,
Eda
Ano, reaguje to na nastavenou hodnotu jak změnou samotného stavu senzoru v deCONZ, tak přepnutím Sonoffu běžícího na Tasmotě. A vám tedy funguje správně ta první část? Senzor se přepíná do stavu aktivní / neaktivní i po 5 sekundách a nebo to celé funguje jen v tom režimu 60s.
K ostatním dotazům chápu, že je to ideálně na článek. Co se týče API je standardní součástí a aktualizace deCONZ se provádí aktualizací HA addonu.
Oh, tak beru zpět. Nevím jak jsem to v pátek zkoušel, ale teď to vidím také. Ono mě asi zmátlo to, že se stav po 5 sekundách na senzoru změní, ale pravda, že pak ještě hodně dlouho nereaguje. Tak to je skutečně škoda a nejnižší interval jestli to dobře chápu je tedy 60 sekund.
Po úpravě duration v deCONZ to funguje jak píšete.
HA sice po 5s hlásí, že sensor je bez pohybu (neaktivní), ale zároveň zafunguje interní timeout přímo v sensoru (60s), kdy nevím jestli nedetekuje, možná jen neposílá hodnotu o pohybu či aktivitě. Možná by šlo vysledovat z komunikace?
V každém případě, Já jsem dnes neodolal a vrhl jsem se do HW úpravy čidla. A funguje to skvěle!
Dál už jsme nelaboroval s hodnotou duration v deCONZ, takže čidlo dokáži aktivovat po každých 5s. Což už považuji za dostačující. Teď ještě nastudovat automatizaci a konečně se nestane, že někdo zůstane na chodbě nebo ve sprše 60s po tmě 😀
Ja jsem teda presvedcen, ze je to 1000% HW zalezitost. Jednak kvuli baterce a druhak proto, ze castejsi zmeny nejsou vetsinou u rozinani svetel potreba. Mam doma Aquara motion a Ikea motion a oba maji presne 90s od posledni zmeny stavu. Porad jedu pres zigbee2mqtt. Vite nekdo jak ten interval snizit pres z2m? V principu mi to nevadi, ale na nekterych mistech by svetlo nemuselo svitit tak dlouho treba chodba.
Po přečtení X diskuzí a použití API callu na úpravu duration už jsem si také téměř jist, že se jedná o nastavení v čidle samotném (jak píšeš tv HW).
deCONZ plugin měl duration na 90s (to lze zmenšit), ale Aquara motion má default 60s a v té době je nečinný.
Ahoj,
malinko jsem se s tim trapil, tak sem radsi pripisu moje postrehy kdyby to nekdo nekdy potreboval. Jedu na HassOS, nepodarilo se mi pripojit pres roota do rasp-config a tudiz nevim jestli mam nebo nemam zapnuty seriovy port.. Asi mam, ale jak jsem toho docilil nevim (pravdepodobne nekdy driv nebo je to nejakej default), kazdopadne do config.txt stacilo pripsat ty dva radky a zacalo mi to fungovat. K souboru jsem se dostal tak, ze jsem vyndal SD kartu a pripojil do winu, tam je config.txt hned v rootu.
Ahoj Jirko, nastal čas, kdy se posouvám k dalším zařízením a chci pořizovat hlavice k radiátorům. Společně se posouváme se sousedem (ano, s tím, co máme dohromady tu 3D tiskárnu – frčí skoro každý den). On si už jednu hlavici koupil – TUYA, já zas nechci tolik pospíchat. Teď ale ještě dokupuje bránu a má vyhlídnutou zase TUYA. Ta jede na Zigbee2mqtt.
Já spíše uvažuji o Conbee donglu. Jsem začátečník, a tak prosím o vysvětlení rozdílu mezi zigbee2mqtt a deCONZ. Jsou to“řeči“ kterými brána mluví se zařízeními? Jaká je kompatibilita? Snažil jsem se načíst články u Tebe i jinde, ale nějak nejsem moudřejší.
Díky
Ahoj,
chtěl bych se zeptat zda je možné Raspbee II společně s Raspberry Pi4B umístit do hliníkové krabičky? Nebude krabička rušit zigbee přijímač?
Případně máte na nějakou konkrétní doporučení?
Díky
Ahoj, konkrétní doporučení nebo zkušenosti nemám. Já měl zatím vždy tu originální plastovou a tam by ten vliv na signál měl být zanedbatelný. U kovové/hliníkové vliv nějaký bude, ale asi bych se toho úplně nebál, resp. díky Mash topologii sítě se to dá vyřešit umístěním zařízení pod trvalým napětím v blízkosti Raspberry.
Docela velké portfolio ZigBee zařízení různých výrobců umí do HA propojit i Immax NEO nebo Tuya ZigBee. Tak nevím, kterou cestou se dát.
Škoda, že u otevřeného protokolu, jakým ZigBee je není mimo home-made řešení s použitím
CC2531 nebo CC2652 a zigbee2mqtt způsob, jak připojit libovolné příslušenství. (U WiFi je taky jedno, kdo vyrobil router a čí zařízení ho chce použít.)
Všechno se to točí kolem zjednodušení „instalace“ Zigbee zařízeních oproti WiFi, kde je potřeba obvykle nastavovat WiFi připojení. Tady jen zapnete párování a po zapnutí je zařízení hotovo – ale jak píšete jen pokud je podporováno. A právě tady je kámen úrazu, jelikož jsou sice nějaké obecné recepty, ale i tak jsou stále zařízení v určitých věcech specifická. Proto existují tyto řešení jako deCONZ nebo Zigbee2MQTT ale souhlasím, že to má stále daleko k stavu zapoj a používej, který je většinou u těch hotových Zigbee bran pro konkrétní produkty. Uvidíme čeho se časem dočkáme.
Ahoj, chtěl bych se zeptat zda si řešil i instalaci RTC podle https://phoscon.de/en/raspbee2/install
Mě se to bohužel zatím nepovedlo, jakmile kompiluji a instaluji RTC kernel modul tak mi to vypisuje errory.
Díky
Ahoj,
mě se instalace dle odkazu povedla na poprvé (RPi4). Máš nainstalované závislosti a aktuální systém?
hodiny reálného času (RTC) zálohované baterkou jsou další výhodou použití RASPBEE II oproti jiným variantám – tedy pro systém, kde potřebujeme přesný čas i např. po výpadku napájení, než se připojí internet.
Měl jsem problém rozjet Raspbee II na Raspberry Pi 4B. Do Phoscon aplikace jsem se dostal, ale u brány se nezobrazoval Firmware a tedy ji to nenalezlo, nefungovala a nešel přidat žádný senzor. Pro ostatní, kteří by se trápili – pomohlo do config.txt přidat
enable_uart=1
dtoverlay=pi3-miniuart-bt
A k tomu Device v deConz nastavit na /dev/ttyS0, což jsem zjistil na nějakém fóru a očividně toto nastavení fungovalo pro více lidí s RPi 4