Ještě než začnu chci popřát vše nejlepší v novém roce 2024

Jak jsem slíbil v předchozím článku budu kromě nového webu jirkovynavody.cz stále psát články na tento blog a zrovna článek o novinkách v Home Assistantovi je super příklad, který se na blog podle mě hodí.

Ještě jedna poznámka – díky jednomu z čtenářů jsem zjistil, že mi zřejmě nějakou dobu nefungovaly komentáře u článku. To by už doufám mělo být vyřešeno a můžete tak opět komentovat. Pokud by to stále někomu nešlo napište mi prosím na email. A nyní už konečně k obsahu článku.

Vylepšení editoru automatizací

Hned z prvního vylepšení mám opravdu radost, jelikož mi to přijde jedna z oblastí, která může zejména začínajícím uživatelům Home Assistanta způsobovat potíže.

Novou změnu která dělá definici automatizace jednodušší a snaží se přímo vysvětlit jednotlivé kroky tak vítám.

Bloky základní stránky automatizace

První částí, která se významně změnila je stránka hned základní stránka automatizace. Z původního rozdělení na bloky – Spouštěče, podmínky a akce – jsme se posunuli na bloky – Když, a pokud , pak udělat – což mi přijde více přirozený způsob jak o automatizaci uvažovat.

Jak můžeme vidět na obrázků nového vzhledu přibyly nám i doplňující texty, které by měli pomoci zejména novým uživatelům pochopit co kde nastavit. Jakmile daný blok nastavíte pomocný text zmizí.

Stavební bloky

Tak trochu novinou v automatizacích jsou stavební bloky. Ty byly i v předchozí verzi, ale byly smíchány dohromady s ostatními kroky automatizace.

Obsah stavebních bloků se dynamicky mění podle toho v které sekci jste. Například v sekci A pokud (dříve podmínka) jsou jen ty stavební bloky, které tam dávají smysl, tj. A, Ne a Nebo.

Vylepšený dialog pro výběr Spouštěče, podmínky a akce

Podobně jako u stavebních bloků máme nyní po kliknutí na výběr Spouštěče, podmínky nebo akce dialog mnohem přehlednější výběr typu i s popisem a v některých případech je tento výběr hierarchický

Dlouhodobějším uživatelům Home Assistanta bude zpočátku možná dělat problém najít kýžený typ, ale věřím že si na to zvykneme a novým uživatelům to naopak pomůže.

Vylepšení definice akcí

Dalším vylepšením týkající se tentokráte sekce Pak udělat (akcí) se týká přidání obecných akcí na základě typu zařízení, tj. například pokud mám zařízení typu světlo pak vybere v dialogu akcí světlo a rovnou vidím co s ním obecně mohu dělat.

Můžeme si i srovnat stejnou akci v přechozí verzi Home Assistanta, kde toto uděláme přes volání služby a v nové verzi přes typ zařízení Světlo. Jak vidíme výsledek je totožný, ale cesta k němu je jednodušší.

Ostatní změny mi nepřijdou tolik zajímavé a nebo pro ně nemám použití, takže bych je nemohl ani vyzkoušet.

Za předchozí rok udělat Home Assistant poměrně velký skok zejména v oblasti UI a doufám, že podobně to bude vypadat i v roce 2024. Už nyní jsem zvědavý jaké změny nás čekají v dalších verzích Home Assistanta.

The post Home Assistant – novinky v 2024.1  appeared first on blog.vyoralek.cz.

V loňském roce se počet publikovaných článků přiblížil k 200 a já jsem si uvědomil, že je pro mě čím dál více náročné až téměř nemožné udržovat blog aktuální. To mě trápilo o to více, že stále byly velmi populární zejména první články o Home Assistantovi.

Uvažoval jsem tedy co s tím dále – zda se na staré články tak trochu vykašlat a vydávat pouze nové, tj. bez aktualizace těch starších. To se mi ale vůbec nelíbilo a tak po dalším zkoumání jaké jsou možnosti jsem se rozhodl výrazně změnit koncept toho jak sdílím informace s ostatními.

Už nějakou dobu jsem dostával tipy, že bych to celé měl sepsat v nějaké knize, na což ale nemám dostatek času a tak jsem se rozhodl o variantu méně náročnou – udělat něco mezi Wikipedií a dokumentací věnující se zejména Home Assistantu.

Tím jsem měl jasnou formu, ale zbývalo vybrat technologii, což byl také pořádný oříšek. Za ty léta jsem už poměrně věděl, co jsou největší úskalí a ty jsem chtěl buď úplně vyřešit a nebo je alespoň výrazně zjednodušit.

Nakonec jsem řešení vybral – snad správně – a nový web používá open-source systém Docusaurus, generující statický web pomocí Node.js a javasriptového frameworku React.

Měl jsem tedy formu, technologii a poslední části, která byla ale zdaleka největší bylo znovu sepsat články na témata okolo Home Assistenta. Díky zastaralosti informací jsem tak musel většinu informací sepsat znovu, což představovalo i tvorbu nových screenshotů.

Aktuálně nemám stále pokryto vše, co bych tam chtěl mít, ale myslím že z těch zásadních věcí se mi podařilo už tak 70-80% sepsat.

Tak tedy – nová adresa je:

http://jirkovynavody.cz

Budu velmi rád za jakýkoliv feedback od Vás.

Neznamená to, že už na blog nebudu dávat žádné články, jen to, že ten už tedy bude fungovat stylem vydávání pouze nových článků. Staré články už aktualizovat nebudu. Naproti tomu nový dokumentační web se budu snažit udržovat aktuální co nejvíce to půjde.

Pokud se mě rozhodnete jakoukoliv formou podpořit, budu velmi rád.

Díky a vše nejlepší v novém roce 2024

The post S novým rokem 2024 nový web appeared first on blog.vyoralek.cz.

Jelikož jsem nebyl součástí výběru konkrétního řešení fotovoltaiky, nebudu se tomuto ani věnovat v článku, jelikož bych neměl moc co přinést. Nicméně, na konkrétním příkladu integrace Growatt si ukážeme, jak by to mohlo vypadat a co všechno můžeme monitorovat po integraci v HomeAssistantovi.

U tohoto článku více než obvykle uvítám komentáře lidí co si tím také prošli a mají zejména nějaké dlouhodobější zkušenosti.

Instalované řešení – Growatt

Předtím, než se podíváme na konkrétní případ integrace Growatt, přejděme k samotné fotovoltaice. Zvolili jsme komplexní řešení od společnosti, která se specializuje na podobné instalace a používá produkty čínské firmy Growatt. Toto volba s sebou sice nese určité problémy a otázky ohledně bezpečnosti a dostupnosti, nicméně zatím se ukazuje, že alespoň kvalitativně produkty vypadají velmi dobře.

Konkrétně máme nainstalovány panely o kapacitě 10kWh a čtyři baterie s dohromady stejnou kapacitou, tedy 10kWh. Samotný solární střídač (zařízení na obrázku nahoře, která převádí stejnosměrný proud z panelů na střídavý do sítě) je zapojený do sítě pomocí WiFi. Na výběr je však i Ethernetový (kabelový) modul.

Samotné zařízení podle všeho nemá žádné lokální rozhraní a pro všechny údaje musíte do cloudu na webu server.growatt.com. Nicméně rozhraní poskytuje poměrně hodně relevantních údajů.

Integrace Growatt do HomeAssistanta

Původní integrace přímo z Home Assistanta přestala fungovat. Naštěstí je zde řešení pomocí HACS integrace.

1. V postranním panelu klikněte na HACS (pokud ho máte již nainstalované), jděte do Integraci a klikněte na tři tečkové menu v pravém horním rohu
2. Vyberte volbu vlastní repozitáře a zadejte nový https://github.com/muppet3000/homeassistant-growatt_server_api s kategorií Integrace.
3. Přidejte integraci pomocí Explore & Download repositories, kde vyberete Growatt Server API.
4. Přepněte se do menu Nastavení -> Zařízení a služby -> Přidat integraci a vyberte Growatt Server API (ne položku jen Growatt Server)
5. Zadejte přihlašovací údaje a já musel změnit server na https://server.growatt.com
   

Integrace obsahuje obrovské množství sensorů – v našem případě se jich přidalo 37! Což je na jednu stranu super, ale na druhou stranu je potřeba strávit nějaký čas a pochopit k čemu je který sensor dobrý.

Jak je vidět z logu jednotlivé sensory jsou aktualizovány co 10minut, tj. není to úplně online.

Nastavení Energie v HA

Celý koncept Energie v HA je založen na uceleném přehledu pokrývající situace, kdy máte vlastní výrobu elektřiny, kterou buďto chcete spotřebovávat spotřebiči, nebo ukládat do baterií a nebo prodávat zpět do energetické sítě. Zároveň jste napojení na veřejnou elektrickou síť z které energii čerpáte pokud žádnou nevyrábíte a nebo jste vyčerpali baterie.

Samotné nastavení spočívá v napojení správných sensorů do správných bloků. Ty budeme nejčastěji potřebovat 2-3. Nastavení najdeme poněkud pro mě nelogicky v Nastavení -> Ovládací panely -> Energie.

Prvním je nastavení rozvodné sítě, tj. veřejné sítě, kdy jednak potřebujete sensor na množství dodané energie ze sítě, ale také v případě pokud máte smlouvu o zpětném odběru tak i senzor pro množství vrácené energie.

U vrácené energie by mě zajímalo jaké možnosti už někteří z vás používají, jelikož my jste tohle ještě neuzavřeli. Možností odprodejů je vypadá to více a některé vypadají alespoň na první pohled velmi nevýhodně – např. velmi nízkými cenami za kWh v době slunečního svitu.

Druhým blokem jsou solární panely. V závilosti na tom jak funguje příslušný sensor potřebujete všechnu vyrobenou energii z panelů.

A konečně poslední panelem, který ale možná nebudou mít všichni je nastavení baterií. U těch je potřeba nastavit hned dva sensory, jelikož baterie můžeme jednak nabíjet – ať už ze soláru a nebo ze sítě – ale také naopak slouží jako energie pro spotřebiče.

Dalšími volitelnými panely jsou pak monitorovací pro spotřebu plynu, vody a nebo jednotlivých zařízení, které ale už z pohledu našeho tématu nejsou zajímavé.

Přehledy Energie v HA

Jelikož je integrace napojená jen pár dnů mám k dispozici jen vzorek dat, z kterého ale už jde vidět co můžeme vidět

Prvním přehledem je přehled spotřeby energie buď po dnech a nebo pak i týdnech, měsících a nebo roční.

Na poměrně jednoduchém grafu je vidět kolik energie jsme vyrobili každý den ze solárů (oranžová barva), kolik šlo do baterií (červená) a kolik se z nich spotřebovalo (zelná) a nakonec množství kWh dodaných z veřejné sítě (modrá) a nebo naopak dodaných zpět do sítě (fialová).

Dalším přehled obsahuje jen množství kWh vyrobených ze solárů. Při denním přehledu tak můžeme vidět, kdy soláry začaly vyrábět a kdy skončily.

A velmi zajímavým je přehled distribuce energie na kterém můžeme vidět sumáře kWh dodaných nebo naopak spotřebovaných v jednotlivých blocích.

Zhodnocení

Za mě je velkým přínosem integrace do HA dostupnost dat i offline a možnosto použití sensorů pro všemožné integrace – např. zapnutí ohřevu vody jen pokud máte vlastní elektřinu atp.

S čím ale bojujeme a to bych rád poprosil opět čtenáře je jak řešit přebytky. Zejména ve slunečných dnech nejsme schopni 10kWh spotřebovat a zároveň baterie jsou často nabité už během rána. Pochopil jsem, že zpětný odkud do sítě nemusí být nejvýhodnější variantou. Máte nějaké řešení tohoto poněkud zvláštního problémů, tj. jak co nejlépe využít vyrobenou energii v průběhu dne?

Kompletní série o HomeAsistantovi obsahuje následující články:

• 1. část – Instalace HomeAsisstent
• 2. část – Integrace Sonoff s firmware Sonoff-Tasmota
• 3. část – Integrace Homekit
• 4. část – Integrace Sonoff s firmware Sonoff-Tasmota – 2 část
• 5. část – Integrace s Wemos D1 a senzory teploty
• 6. část – Integrace Sonoff s firmware ESPHome
• 7. část – Integrace Sonoff POW s firmware ESPHome
• 8. část – Integrace LED Magic Home s firmware ESPHome
• 9. část – Integrace Xiaomi Mijia a Aqara
• 10. část – Integrace vlastní Zigbee gateway
• 11. část – Vzdálený přístup do Hass.io z Internetu
• 12. část – zobrazení senzorových data pomocí InfluxDB a Grafany
• 13. část – Hass.io Add-ony, které používám
• 14. část – Integrace Xiaomi Mi Flora
• 15. část – Integrace Withings (Nokia)
• 16. část – náhrada SQLite databází MySQL
• 17. část – HACS Add-ony – instalace a konfigurace
• 18. část – Integrace Sonoff s firmware eWeLink
• 19. část – nová integrace Sonoff pro HA
• 20. část – měření spotřeby
• 21. část – automatické zálohy a obnovení ze zálohy
• 22. část – napojení hlasového asistenta Amazon Alexa
• 23. část – automatické zálohy na síťový sdílení disk (Samba)
• 24. část – Bluetooth zařízení a ESPHome proxy
• 25. část – nefunkční aktualizace HomeAssistanta
• 26. část – integrace SwitchBot produktů
• 27. část – integrace fotovoltaiky Growatt

The post HomeAssistant #27 – Integrace fotovoltaiky a přehledy v HA appeared first on blog.vyoralek.cz.

V minulém díle jsme se podívali na důvody, proč zvažovat použití NAS serveru obecně a co jsou důvody, proč se pustit do stavby vlastního řešení.

V dnešním dílu se ponoříme do detailů a podíváme se na to, co je důležité zvážit při výběru hardwaru – tedy jednotlivých fyzických součástek, ze kterých se bude skládat náš NAS server.

Nejsem odborník na stavbu NAS nebo počítačů, takže tento článek je spíše shrnutím mých postřehů než odborným doporučením. Pokud ale budete mít nějaké otázky nebo potřebujete něco upřesnit, neváhejte a napište to do komentářů.

Pojďme si nejprve udělat sumář, čemu všemu je dobré se věnovat:

1. skříň (case) – velikost a formát
2. procesor (CPU)
3. zdroj
4. základní deska
5. operační paměť
6. disky
7. potřeba GPU (grafické karty)

Jelikož by byl článek se všemi částmi najednou extrémně dlouhý bude tentokráte rozdělený ještě na dvě části. Dnes si řekneme něco o výběru skříně, CPU a zdroji.

Největší výzvou při stavbě jakéhokoliv počítače je najít takovou kombinaci součástek, které si budou vzájemně rozumět a stále budou pokrytu ideálně všechny naše požadavky.

Je proto dobré vážit výběr v určitém pořadí, kdy se nám postupně odfiltrují některé možnosti a rozhodování na konci tak často nemusí být až tak složité.

A dost obecných frází a pojďme se na to vrhnout – začneme s velikostí NASky.

1. skříň (case) – velikost a formát

Výběr správné skříně nám může zásadním způsobem zredukovat varianty použitých komponent uvnitř počítače.

Obecně můžeme skříně rozdělit do 5-ti kategorií dle velikosti:

• Big Tower – největší
• Midi Tower
• Mini Tower
• Mini ITX – nejmenší

Není ani úplně neobvyklé, že výrobci skříní vyrábějí jeden design skříně ve více velikostech. Příkladem může být například skříň od Fractal Design s názvem Torrent, která je k dostání hned ve všech třech verzích pro ATX – big, midi, mini tower.

První tři můžeme označit také form faktorem ATX, který nám pak určí správný typ zdroje a základní desky. Poslední kategorie je pak pro form faktor ITX, který je výrazně menší.

Fractal Design Torrent – Nano

Počítačová skříň – mITX (Mini ITX) a mDTX (Mini DTX), 2× 2,5″, 1× 2.5″/3.5″, USB 3.2 Gen 1, usb-c, sluchátka, mikrofon a USB 3.2 Gen 2, 1x180mm, max. výška chladiče 165 mm, max. délka grafické karty 335 mm, bez zdroje, bočnice ocelová

3tis. Kč

Platí, že čím menší a nebo nestandardnější skříň tím větší omezení. Na druhou stranu počítačová skříň může být často jediný komponent, který půjde vidět a zejména pokud plánujeme NAS umístit někde do pokoje může být její vzhled ale i velikost poměrně zásadní.

V případě skříně pro NAS bude možná většina zvažovat spíše menší skříně a v mém případě jsem zvažoval pouze velikost nejmenší Mini ITX.

Bohužel výběr na českých eshopech, nebo alespoň na Alza.cz je v této kategorii doslova tragický a tak jsem začal hledat i na Amazon.de a AliExpressu.

Já jsem si nakonec vybral poněkud speciální skříň od čínské firmy Jonsbo s označením N1 určenou přímo pro stavbu NAS serveru – má pozici až na 5 SATA disků – je v celohliníkovém provedení a může jak ležet tak stát.

Bohužel Jonsbo nemá v české republice žádné oficiální zastoupení a tak může být problém tuhle skříň koupit přímo v ČR tak aby nestále ranec. Mě se ji nakonec podařilo sehnat na Amazon.de za nějakých 3.5tis. Kč

2.procesor (CPU)

Možná jste vybírali skříň spíše z estetických důvodů, ale výběr procesoru má přímý vliv na dvě zásadní vlastnosti – výkon a spotřebu. Volba procesoru de facto určuje i typ základní desky a paměťových modulů, které lze použít.

Z tohoto důvodu byl výběr procesoru pro mě určitě nejtěžší ze všech částí a zároveň si stále ani nejsem jistý zda jsem skutečně vybral dobře.

Vzhledem k tomu, že předpokládám použití NAS serveru s poměrně malým zatížením – maximálně 2-3 současně přistupující uživatelé – byl výkon pro mě až na druhém místě a snažil jsem se zaměřit hlavně na spotřebu.

Zatím se vyhýbám procesorům AMD, protože s nimi nemám praktické zkušenosti.

Mobilní procesory Intel

Přiznám se, že stále přesně nevím jak se ve všech procesorech zorientovat a proto jsem si to trochu zjednodušil. Řekl jsem si, že mobilní procesory musí být obecně mnohem úspornější než ty desktopové. Určitá nevýhoda je, že mobilní procesory jsou povětšinou přímo na desce, takže je potřeba koupit rovnou kombinaci desky a CPU a takových je opravdu pomálu.

Takto vypadá například mobilní procesor na mé desce s poměrně extrémním množství teplovodivé pasty od výroby.

Právě i proto jsem si nakonec vybral na AliExpressu desku s procesorem N6005.

Topton NAS Motherboard N6005

Základní deska formátu ITX, procesor Intel Pentium Silver N6005 2GHz, 4x Intel i226-V 2.5G, 2x M.2 Slot, 6x SATA, 2x DDR4, HDMI + DisplayPort

cca 5,5tis Kč (bez RAM a HDD)

Jedná se o poměrně levnou kombinaci rozumného CPU, spousty ethernetových 2.5G přípojek, hned dvou slotů pro SSD a až 6 SATA disků. Je možné použít až dva DIMM moduly notebookového provedení do velikosti 64GB – tohle jsem četl, mám potvrzeno u mě, že 32GB funguje.

Výhodou použitého procesoru je i přítomnost základní grafické karty Intel UHD s 32 EU (výpočetními jednotkami), která zvládne až 4096x2160px při 60Hz.

Nicméně, použití mobilního procesoru přináší někdy kompromisy v podobě nižší rychlosti, což platí zejména pro M.2 sloty a SATA, kde procesor nemá dostatek linek a ty jsou tak sdíleny. Pokud jsou všechny sloty využity na maximum, praktická rychlost bude nižší než teoreticky možná.

Desktopové procesory Intel

Zastavím se proto i u varianty nad kterou jsem také uvažoval, ale nakonec zatím zavrhl zejména díky kombinaci ceny a spotřeby a to použití klasických desktopových procesorů – nicméně neměl by problém být časem udělat upgrade.

U procesorů Intel je situace označení poměrně jasná – máme čtyři kategorie dle výkonu (popis je oficiální od Intelu):

• i3 – cenově dostupné procesory poskytují výkon, který potřebujete pro každodenní hraní her, multitasking a produktivitu.
• i5 – vytvářejte, upravujte, sdílejte obsah ve 4K kvalitě a užívejte si pohlcující zážitky zábavy s těmito procesory
• i7 – tyto procesory napájejí počítače s vysokým výkonem CPU pro grafiku na diskrétní úrovni a akceleraci umělé inteligence
• i9 – tyto procesory mají hybridní architekturu výkonu navrženou pro inteligentní výkon, optimalizované vytváření a vylepšené ladění, což umožňuje hráčům hrát s rychlostí až 5,8 GHz.

Problémem desktopových procesorů je, že dokážou být poměrně zásadně energeticky hladové a zejména vyšší řady nejsou zrovna nejlevnější.

Význam speciálních vlastností CPU

• „K“ označuje procesor s odemčeným násobičem, což umožňuje jeho přetaktování v kombinaci se správnou základní deskou.
• „F“ procesory neobsahují integrovaný grafický čip
• „T“ je označení pro úspornou variantu CPU s nižším taktem a TDP na úrovni 35 W.
• „H“ procesory jsou napájeny přímo ze základní desky.

CPU C-states a spotřeba

Z hlediska energetické spotřeby jsou pro nás důležité tzv. C-States procesoru, což jsou různé úrovně snížení spotřeby energie nebo úplného vypnutí procesoru. Tyto úrovně umožňují procesoru ukládat energii tím, že zpomaluje nebo dokonce zastavuje některé jeho části. Čím vyšší úroveň C-state, tím větší úspora energie, ale také delší doba, po kterou procesor trvá na to, aby se vrátil do plného provozu. To může mít negativní dopad na výkon.

Přepnutí na vyšší úroveň C-States nám umožní ušetřit více energie, ale současně se zvyšuje doba, kterou procesor potřebuje k obnovení plného provozu, což může ovlivnit výkon. Nastavení C-States se obvykle provádí v BIOSu základní desky počítače. V BIOSu můžeme povolit nebo zakázat konkrétní úrovně C-States.

V případě, že používáme operační systém Linux pro náš NAS, může být užitečná utilita powertop, která nám umožní zobrazit všechny povolené C-States a také hodnotu % využití procesoru v jednotlivých částech, buď v souhrnu nebo pro každé vlákno procesoru zvlášť.

Jak vidíme na mém příkladu, Procesor Pentium Silver N6005 má tři stavy reprezentující nečinnost, tedy situaci, kdy procesor nemá žádnou zátěž. Tyto stavy se liší v následujících aspektech:

Pokud NAS server nebude využíván na plný výkon po celou dobu, doporučuji kouknout do BIOSu na nastavení C-states a případě tuto funkcionalitu povolit – v mém případě byly vyplé.

Jaké CPU vybrat?

V případě, že řešíte cenu a spotřebu, pak bych stále zvážil výběr řešení postavené na mobilních procesorech.

Pokud je pro vás naopak výkon na prvním místě pak bych šel do desktopové verze zřejmě ve variantě i5.

Intel Core i5-13500

Procesor 14 jádrový, 20 vláken, 1,8GHz (TDP 154W), Boost 4,8 GHz, 24MB L3 cache, Intel UHD Graphics 770, socket Intel LGA1700

6,4tis. Kč (vč. zákl. chladiče)

3. zdroj

U zdroje začneme s velikostí. Ten jak jsme si už uvedli v popisu skříní zjistíme podle její velikosti. Mě osobně se velmi líbí zdroje SFX-L, který jsou velmi malé, ale stále mají v sobě poměrně veliký větrák, takže dokážou být velmi tiché.

Pro představu reálné srovnání SFX a ATX zdroje od téže značky:

Druhým parametrem, který nás u zdroje bude zajímat je výkon ve Wattech. Největšími žrouty jsou obvykle CPU a grafická karta, čili můžeme zvolit podle nich.

Poslední parametr, který úzce souvisejí s předchozím je účinnost zdroje. Jedná se o údaj jak ektivně přeměňuje elektrickou energii ze sítě na energii použitelnou pro počítačové komponenty.

Vyšší účinnost znamená, že zdroj dokáže dodat více energie pro počítač s menší ztrátou energie na teplo.

Jak můžeme vidět níže, účinnost může být závislá i na zatížení zdroje, přičemž platí, že nejlepších hodnot zdroje obvykle dosahují při 50% vytížení. % účinnost nám pomáhá odlišovat cerfifikace a na téměř všech zdrojích bychom měli najit jednu z následujících:

Při výběru zdroje může být důležitým faktorem i způsob provedení kabeláže. Zdroje mohou mít buď kabely pevně napojené, nebo nabízet konektory pro připojení pouze těch kabelů, které skutečně potřebujete. Tento způsob šetří hlavně místo v případě menších počítačových skříní.

Jaký zdroj vybrat?

Nutně bych asi nekupoval SFX zdroj, jelikož je obvykle dražší než ATX. Nicméně pokud už SFX potřebujete sáhl bych po větší variantě SFX-L pokud je to možné.

Dále bych zvolil jednu z prověřených značek – já mám např. v oblibě zdroje EVGA. Neměli byste ale šlápnout vedle ani například s následujícími značkami: Seasonic, Corsair, Be Quiet!, Thermaltake nebo Cooler Master.

EVGA SuperNOVA 650 GM SFX+ATX

Počítačový zdroj 650W, SFX, 80 PLUS Gold, účinnost 92%, 4 ks PCIe (8-pin / 6+2-pin), 6 × SATA, odpojitelné kabely, aktivní PFC, tepelná regulace otáček a síťový vypínač, 92 mm ventilátor, plně modulární, hloubka 124 mm

2,7tis. Kč

Ano zdroj 650W je poměrně zásadně naddimenzovaný a v kombinaci mobilního procesoru bez extérní grafické karty je to overkil. Já se na to ale snažil dívat i z pohledu možných upgradů, kdy nabídka i ceny zdrojů jsou poměrně dlouhodobě stabilní a použitý zdroj mi umožňuje upgrade na jakýkoliv desktopový procesor i při použití všech 5 disků a jednoslotové extérní grafické karty. A nakonec se mi ho podařilo zrovna sehnat i ve slevě.

A u výběru zdroje pro tento článek skončíme a na zbytek se podíváme v další části. Už nyní ale můžete přidávat vaše názory na tyto první 3 komponenty, jelikož možnosti jsou obrovské a věřím, že se to může projevit i v názorech na to co použít.

The post Stavíme vlastní NAS server – část 2 – vybíráme hardware – skříň, CPU, zdroj appeared first on blog.vyoralek.cz.

Předtím než se pustíme do tématu vlastního NAS serveru, pojďme si prohlédnout, jaké jsou jeho hlavní funkce a proč by nám mohl být užitečný.

Hlavní funkce NAS serveru

První funkce, kterou definuje NAS server, je souborové úložiště. Jedná se o místo v lokální síti, nebo dokonce s přístupem zvenčí, kam můžeme uložit všechny své soubory, včetně dokumentů, fotek a videí. Tyto soubory můžeme poté sdílet mezi více počítači a uživateli.

Věděli jste, že zrovna na dnešní den 31.3. připadá den zálohování? O důvod více přemýšlet o NASce a pokud ji již máte zkuste se zamyslet zda máte všechno dostatečně zálohováno.

Druhou velmi častou funkcí je zálohování dat. NAS server nám umožňuje zálohovat data z našich zařízení na bezpečné místo, často díky využití více disků a tzv. RAID konfigurací. Tímto způsobem můžeme zálohovat jednotlivé soubory, nebo dokonce celé počítače. Některé operační systémy, jako například MacOs od firmy Apple prostřednictvím aplikace Time Machine, nabízejí funkci pravidelného vytváření kopií systému a možnost vrátit se v čase nebo obnovit původní systém na jiném (novém) zařízení.

Třetí funkcí je streamování médií z NAS serveru, díky němuž přehrávat soubory na různých zařízeních, jako jsou notebooky, tablety, smartphony, televize nebo herní konzole, aniž bychom museli tyto soubory kopírovat na každé zařízení zvlášť. Místo toho můžeme připojit zařízení k NAS serveru a přehrávat soubory přímo z něj.

Výhodou streamování médií z NAS serveru je také možnost sdílet naše sbírky s ostatními uživateli v síti, kteří si mohou přehrávat stejné soubory. To může být užitečné pro rodiny nebo spolubydlící, kteří chtějí sdílet své filmy nebo hudbu bez nutnosti kopírovat soubory na více zařízení.

Čtvrtou funkcí, která však vyžaduje obvykle výkonnější NAS server, je hostování vlastních aplikací a vytvoření vlastního domácího cloudu, který je přístupný i zvenčí. Příkladem mohou být aplikace jako HomeAssistant pro chytrou domácnost nebo Pi-Hole pro blokování reklam a webových stránek.

Jak získat NAS server

Nyní už víme co NAS server může umět, ale co ještě nevíme jak jej fyzicky získat a máme defakto dvě možnosti.

Můžete si koupit hotové řešení od společností jako jsou Synology, QNAP nebo jiných výrobců, nebo si můžete postavit vlastní NAS server z jednotlivých komponent počítače. Každá z těchto možností má své výhody a nevýhody a je důležité zvážit.

Hotové řešení NAS serverů

Příkladem hotových řešení vhodných do domácnosti jsou například NAS servery od firmy Synology.

Např. model DS220+ je výbornou kombinaci výkonu za rozumnou cenu na kterém se v omezené míře dají provozovat všechny výše uvedené věci.

Synology DS220+

NAS pro dva disky, CPU Intel Celeron 2 GHz, 2 GB paměti RAM DDR4, 2 × USB 3.2 Gen 1

8700 Kč (bez disků)

Pokud se rozhodnete šetřit a vybere si „bílou“ řadu Synology, která už začíná s 2 diskovými NAS okolo 5tis. Kč mějte na paměti, že jsou vhodné skutečně jen na první tři body uvedené výše – uložiště, zálohování a částečně streamování. Provozování vlastních aplikací půjde z tuha a nebo nebude vůbec možné.

Synology D220j

NAS pro dva disky, CPU Realtek RTD1296 1,4 GHz, 0,5 GB paměti RAM DDR4, 2 × USB 3.2 Gen 1

4900 Kč (bez disků)

Vlastní NAS server z jednotlivých komponent počítače – DIY

Jak je vidět z výše uvedeného – vlastní NAS server rozhodně není pro každého – a doporučoval bych se do něj vrhnout opravdu jen kutilům, které samotná stavba HW a konfigurace systému baví.

Pokud do této kategorie patříte pak se můžete těšit na seriál ze stavby jednoho takového řešení vlastního NAS serveru a zatím alespoň s malou ochutnávkou:

The post Stavíme vlastní NAS server – část 1 – proč se do toho pustit appeared first on blog.vyoralek.cz.

Na začátek malý disclaimer – nadpis článku je možná trochu zavádějící jelikož produkt, který si představíme není typickým představitelem chytré domácnosti, ale při určitém úhlu pohledu vlastně chytrý je, jelikož nám usnadňuje život „automatizací“ zapínání a vypínání.

Před několika týdny jsem objednal šatní skříň z IKEA, která mě zaujala zejména tím, že si člověk může sestavit téměř libovolnou kombinaci dle svých potřeb. Rovnou jsem i začal přemýšlet, jestli dává smysl ji vylepšit nějakou „smart“ technikou.

Samotná IKEA v závislosti na konkrétním typu produktu nabízí hned několik možností chytrých osvětlení dovnitř skříně, přičemž úplně nejzákladnější dělení bych udělal na:

1. drátové napájené ze sítě se senzorem a možností bezdrátového ovládání – víceméně pouze pro skříně z řady PAX
2. napájené z baterií se zabudovaným senzorem – víceméně do jakékoliv skříně

Já jsem vybral systém PLATSA do kterého první možnost úplně nepasuje, takže víceméně zbývala možnost pouze druhá.

Na tu jsem se raději zajel podívat přímo do jednoho z obchodů osobně, ale moc se mě provedení nelíbilo a ideální nebyly ani rozměry – délka 32 nebo 72cm a já potřeboval něco pro skříň 60 a 80 cm.

Kouknul jsem se proto na Internetu, kde ale nebylo úplně jednoduché najít něco relevantního – nebo jsem neměl to štěstí. Povětšinou jsem narazil jen na klasické LED pásky, které jednak nevypadají nejlíp a jejich instalace je pro tento účel zbytečně složitá.

Dalším krokem byl AliExpress, jakožto obrovské tržiště s všemožnými produktu. Tam už to nějaké relevantní produkty našlo a mě zaujal konkrétně LED pásek s označením Led Motion Sensor Night Light Magnetic .

Ten je dostupný hned ve třech rozměrech – 20, 40 a 60cm a dvou barvách – bílá/stříbrná a černá.

Pásek má v sobě nabíjitelný akumulátor přes USB-C konektor s výdrží mezi 5-10 hodinami (v závilosti na délce pásku). V reálu by tak měla být výdrž v měsících, jelikož světlo obvykle potřebujete jen na pár minut..

Led Motion Sensor Night Light Magnetic 

Led pásek se senzorem pohybu – 20, 40, 60 cm

$9 (cca.200Kč) 20cm / $12 (cca. 263Kč) 40cm / $16 (cca. 350Kč) 60cm

Technické parametry

Instalace

Co je opravdu skvělé je jednoduchost instalace – nepotřebujete žádné kabely, žádné vrtání. Stačí nalepit dvě nálepky, které mají z jedné ze stran plíšek a pásek na něj magneticky přidělat.

Magnety nejsou po celé délce pásku, takže nálepky nemohou být úplně kdykoliv.

Díky tomuto řešení tak můžete pásek použít a nabíjet i mimo skříň,

Funkce

Jak jsem již avizoval pásek není úplně hloupý a má poměrně dost funkcí, na které se teď podíváme.

Zapínání pomocí senzoru pohybu

Např. Ikea nabízí i kompletní Smarthome řešení, kdy můžete pásky ovládat i z aplikace, či Zigbee tlačítek. Nicméně mě přijde, že pro potřeby šatního osvětlení je to tak trochu overkill (poměrně hodně si za něj připlatíte) a myslím že je lepší mít zapínání / vypínání pouze na senzor pohybu, což nám umožňuje právě jeden z režimů pásku.

V kombinaci se senzorem pohybu můžeme přepínat na tzv. denní nebo noční režim – v denním se pásek zapne při pohybu vždy a v nočním jen pokud je skutečně tma.

Kromě těchto režimů je k dispozici i jeden speciální a to svícení neustále, který se hodí asi spíše jen dočasně pokud chceme u pásku například něco najít nebo ho použít např. u čtení knihy atp.

Přepínání barevné teploty pásku

Díky dvojici diod s různou teplotou barev je možné na pásku nastavit tři různé teploty barev:

• studená – 6000K
• neutrální – 4000K
• teplá – 3000K

Nabíjení pásku

Pro nabíjení je potřeba pásek sundat a zapojit do jakékoliv 5V nabíječky (např. z mobilu). Během nabíjení pásek v místě sensoru svítí červeně a jakmile je nabito přepne se do zelené barvy.

Reálná instalace

Na závěr dvě fotky z mé instalace na základě které se můžete udělat představu jak pásky ve skříní skutečně vypadají a kolik toho osvětlí v případě, že se je rozhodnete instalovat do horní části skříně.

Zhodnocení

Pásky mám aktuálně cca. 3 týdny, takže zatím nemohu soudit životnost baterie, ale funkčnost je skvělá. Při otevření skříně reagují rychle a zhasínání je také bezproblémové.

Vzhled je subjektivní, ale alespoň pro mě jsou pásky mnohem vzhlednější než ty z Ikea, za lepší cenu, s akumulátory a dají se použít i mimo skříň.

Navíc cena za oba pásky byla pod 500kč, což je cena jednoho delšího pásku v Ikei a ještě bez baterek.

Pokud však máte nějaké další supr řešení sem s ním do komentářů.

The post Chytré osvětlení do skříně appeared first on blog.vyoralek.cz.

Již několik let je jedním z největších problémů většího rozšíření chytré domácnosti fakt, že si to tak trochu každý výrobce dělal po svém. S tím by nám měla pomoct dvojice nových pojmů v IoT – Matter a Thread. Nejprve se ale pojďme podívat trochu do historie.

Jelikož je Matter i Thread stále ve velmi rané fázi je tento článek zatím tím základem co je k dispozici a časem ho budu zpřesňovat a přidávat články další.

Historické okénko

Na začátku jsme měli hlavně produkty WiFi, které byly jednoduché na instalaci, ale vyžadovali speciální aplikaci v telefonu a zároveň často i aktivní připojení na Internet. To jednak přinášelo určité bezpečnostní otázky, ale také nepohodlí v případě výpadku připojení či zvětšení latence.

Tohle se částečně snažil vytvořit protokol Zigbee, který si adaptoval stejném frekvenkční pásmo jako 2,4GHz WiFi – díky tomu nebylo potřeba žádné dodatečné schválování na úrovni jednotlivých států – a vytvořil oddělenou Zigbee síť na této frekvenci.

To přineslo menší bezpečností problémy – jednotlivé produkty se nemohly přímo dostat na Internet a neznaly heslo do vaší WiFi sítě. Zároveň to ale přineslo potřebu centrálního bodu – Zigbee hubu.

Výrobci se pak ani po příchodu Zigbee 3.0 vyloženě nepředháněli ve vzájemné kompatibilitě což vedlo až k situaci kdy jste při kombinaci více výrobců potřebovali hubů více.

Částečně s tento problém vyřešili univerzálnější Zigbee systémy jako Zigbee2MQTT, Deconz nebo ZHA, které uměli pomocí speciálního HW a SW párovat produkty různých výrobců v jedné síti.

Jak ale možná sami cítíte, stále to ještě není ono – pořád je tam bariéra – kdy kombinace více výrobců a výrobků používající různé technologie a je potřeba mít v bytě / domě dvě bezdrátové sítě – WiFi a Zigbee, které jsou šířeny různými produkty. A s většinou těchto problémů by měla pomoct dvojička Matter & Thread.

Co je Matter?

Částečně jsme si už odpověděli výše, ale pojďme si to ještě raději zopakovat. Matter je nový komunikační standard chytré domácnosti. Výrobci chytrých zařízení díky tomu mohou používat jedno komunikační rozhraní pro přenos informací mezi různými prvky. V principu tedy jde o platformu, která zaštítí všechny poskytovatele hardwaru i softwaru pro chytrou domácnost.

Narozdíl od WiFi, Zigbee, Z-Wave nebo Bluetooth není Matter protokol ale platforma, která umí zastřešit hned několik stávajících protokolů – WiFi, Zigbee, Z-Wave nebo Bluetooth – a zároveň by měl být velmi brzy uveden i protokol nový s názvem Thread. To ale neznamená, že musíte pro použítí Matteru všechny produkty vyměnit za ty s protokolem Thread, ale naopak si je můžete nechat a hezky kombinovat i s tímto novým protokolem.

Další výhodou Matteru je podpora i všech hlavních platforem chytré domácnosti, tedy aktuálně Apple HomeKit, Google Home, Amazon Alexa, Samsung Smartthings, Tuya a samozřejmě i od našeho oblíbeného HomeAssistanta.

Co je Thread?

Thread je novým protokolem pro chytrou domácnost, který nahrazuje komunikaci přes stávací protokoly – WiFi, Zigbee, Z-Wave nebo Bluetooth – kdy si z nich bere to nejlepší.

Umožní jednotlivým zařízením komunikovat napřímo – není potřeba žádný speciální Hub Je v tomto tak hodně podobný Zigbee – Thread také vytváří mesh síť. Thread využívá síťovou vrstvu TCPI/IP a komunikuje při velmi nízké energetické náročnosti.

Velkou výhodou by měl být i důraz na bezpečnost využívající AES šifrování.

Dobrou zprávou je i fakt, že pokud to stávající výrobky HW umožní, bude možné z produktu udělat Thread ready produkt pouze aktualizací firmwaru.

Aktuálně už podporuje Thread například poslední generace Apple TV nebo Google Nest hub.

Jaká je pravděpodobnost že se to chytí?

Možná si kladete nyní otázku, zda vůbec stojí za to se nějaké další platformě věnovat. Příslibem, že by to s Matterem mohlo dopadnout dobře, je zejména vyjádření společného zájmu více než 550 technologických společnosti v čele se všemi velkými hráči – Apple, Samsung, Philips, Google, Amazon a dalších.

Od 4. 10. 2022 je vydání specifikace Matter 1.0 – tedy doslova před pár měsíci – což má za následek, že je to zatím stále ještě poměrně dost v teoretické rovině a ve vývoji. Zatím není k dispozici příliš mnoho už hotových produktů – myšleno reálně v obchodech – ale při pohledu zejména na letošní veletrh spotřební elektroniky CES v Las Vegas je zřejmé, že se to s největší pravděpodobností během letošního roku změní.

Pro představu jen pár log výrobců, kteří se do Matteru připojili:

Výhody Matteru

• snad konečně řešení spojující produkty různých výrobců do jedné platformy
• plně funkční i bez Internetu (při použití protokolu Thread)
• měl by celou chytrou domácnost jak z pohledu konfigurace tak používání zjednodušit
• je podporovaný i Home Assistantem

Nevýhody Matteru

• aktuálně pouze omezený seznam podporovaných typů produktů chytré domácnosti
• i do budoucna bude potřeba stále pro některé specifické funkce jít do aplikace výrobce

A co si o tom myslíte vy? Vidíte to stejně optimisticky jako výrobci, tj. že letošní rok bude skutečně už ve znamení Matteru?

The post K čemu je dobrý Matter a Thread a co by mohly přinést už v roce 2023? appeared first on blog.vyoralek.cz.

Před týdnem jsem v nadšení napsal článek o Bluetooth proxy pomoc ESPHome běžícího na ESP32, což mě vedlo k tomu si najít nějaké zajímavé produkty používající Bluetooth technologii.

Narazil jsem na firmu SwitchBot, která vznikla ne až tak dávno – v roce 2017 se jim podařillo úspěšně dokončit kampaň na Kickstarteru (portál pro začínající projekty hledající spolufinancování) s produktem SwitchBot Bot.

Od té doby se množství jejich produktů poměrně rozšířilo a musím říct, že mě asi nejvíce zaujal design jak samotných produktů, tak i webu a aplikace, které jsou na vysoké úrovni.

Dlouho jsem tedy neváhal a na Alza.cz si hned dva produkty objednal.

Testované produkty – SwitchBot Motion a Contact Sensor

SwitchBot Motion Sensor

Prvním je v podstatě poměrně standardní pohybový senzor s jednoduchým názvem SwitchBot Motion Sensor, používající bluetooth technologii.

Za nějakých 500kč dostanete sensor detekující pohyb v místnosti a zároveň měřidlo množství světla v místnosti.

Senzor má praktický kuželovitý stojánek, který lze připojit jednak zespod ale také zezadu. Množství typů instalace je tak skutečně široké.

Alternativou k tomuto sensoru může být sensor pohybu od Aqary, který používá technologii Zigbee, stojí o 100kč méně – 400Kč a je menší. Narozdíl od SwitchBot sensoru, ale nebudeme moci jednoduše měnit citlivost a dobu po kterou je pohyb zachycen.

SwitchBot Contact Sensor

Druhý produkt o poznání unikátnější. Jedná se o kontaktní sensor – často používaný na dveře nebo okna, s označením SwitchBot Contact Sensor. Ten však kromě tohoto kontaktního senzoru obsahuje zároveň rovněž sensor pohybu, sensor světla a navíc i tlačítko.

Za 460kč tak budete mít rovnou 4 sensory v jednom, což je skutečně skvělé.

Alternativou k tomuto sensoru může být kontaktní sensor Aqara, který používá technologii Zigbee, stojí o krapet méně – 370kč, je menší, ale má i méně funkcí.

Oba SwitchBot produkty používají 2 kusy baterie AAA, které jsou přibaleny a měly by vydržet až 3 roky.

Vytvoření účtu SwitchBot skrze mobilní aplikaci

Není to úplně povinný bod proto abychom produkty dostali do HomeAssistenta, ale určitě to doporučuji, jelikož přes oficiální SwitchBot aplikaci můžete zařízení nastavovat a zároveň i aktualizovat firmware.

Po instalaci aplikace na váš mobilní účet bude potřeba si zřídit ještě účet na SwitchBot cloudu.

V tomto kroku jsem měl trochu problém s potvrzovacím emailem, který by měl dle aplikace dojít do 1minuty, ale nepřišel. Naštěstí mají i možnost potvrzení tím, že jim ze svého emailu pošlete email s definovaným formátem a tohle u mě zafungovalo. Předchozí potvrzovací emaily nakonec dorazily také, ale asi s půlhodinovým zpožděním.

Přidání zařízení do aplikace SwitchBot

Přidání zařízení je poměrně jednoduché. Stačí v aplikaci vybrat Add Device a už by tam na vás měly čekat. Na to zařízení, které chceme přidat klikneme a obvykle je pak potřeba ještě na něm podržet nějaké tlačítko, čímž se párování dokončí.

Nastavení, firmware a MAC adresa

Po úspěšném přidání se můžeme podívat do nastavení zařízení. Dle zařízení tam pak můžeme mít různé možnosti, tady například pro kontaktní sensor můžeme určit, zda se má používat ledka, o jaký typ instalace se jedná a nastavit sensor světla – zejména jeho citlivost.

Zároveň je k dispozici informace o firmware, popř. o jeho aktualizaci a aktuálním stavu baterie.

Co se nám bude hodit pro jeden ze způsobů integrace je MAC adresa, které najdeme v Device Info.

Integrace do HomeAssistanta

Způsobů je více, a já vám ukážu dva zřejmě nejčastější a řekneme si jejich výhody a nevýhody.

První způsob – nativní HA bluetooth a nebo prostřednictvím ESPHome Proxy

Tenhle způsob integrace mě defakto přiměl k tomu si produkty vyzkoušet, konkrétně možnost použít ESPHome Proxy.

Přidávání zařízení je naprosto trivální a jediné co je potřeba je mít funkční ESPHome Proxy – detailní popis jak na to je v minulém článku.

Jakmile ESPHome Proxy funguje a zařízení SwitchBot je v dostahu objeví se nám automaticky přímo v seznamu HomeAssistant zařezení jako Objevené a můžeme ho přidat pomocí Nastavit.

Vše vypadá růžově, ale bohužel má to své mouchy. Z nějakého pro mě ne úplně zatím známého důvodu – a je možné, že je to někde problém u mě – je integrace hodně pomalá. Tj. například v případě kontaktního sensoru jsou stavy někdy až minutu zpožděné, což pro případné automatizace začne být téměř nepoužitelné. Bohužel narozdíl od např. teploměru u sensorů pohybu a nebo kontaktu se nám hodí mít tento stav víceméně online.

Druhou nepříjemností je fakt, že u zařízení je dostupným poměrně málo entit a například takové tlačítko u kontaktního sensoru úplně chybí – to je velká škoda, jelikož zrovna toto se úplně vybízí na nějakou automatizaci.

Druhý způsob – ESP32 s custom firmwarem a MQTT

Naštěstí máme ještě jiný způsob, který už nyní prozradím řeší všechny výše uvedené neduhy, ale má jeden základní problém – je extrémně náročnější na téměř vše.

Pojdme si tedy nejprve sepsat všechny části, které budou potřeba udělat:

1. Nainstalovat a nastavit doplněk HomeAssistanta MQTT pokud ho ještě nemáme
2. Je potřeba si stáhnout zdrojové kódy projektu z Githubu na lokální disk
3. Musíme si nainstalovat a zprovoznit Arduino IDE a nebo Visual Studio Code
4. Je potřeba IDE nastavit tak, aby nám fungovalo kompilace C++ projektu včetně všech knihoven a výsledné desky – ESP32
5. Úprava projektu pro naši konfiguraci
6. Nahrání na cílovou ESP32 desku

Nyní se podíváme na jednotlivé části v detailech.

1. MQTT HomeAssistant addon

Pokud ho ještě nepoužíváme (já ho mám například pro Tasmotu), tak si ho do HomeAssistanta můžeme přidat v menu Nastavení -> Doplňky -> Obchod s doplňky a v sekci Official add-ons najdeme Mosquitto broker.

V konfiguraci doporučuji nastavit jméno a heslo a zbytek můžeme nechat tak jak je.

2. Zdrojové kódy projektu SwitchBot-MQTT-BLE-ESP32

Veškeré zdrojové kódy k projektu najdeme na Githubu. Repositář si buď můžeme na lokální disk zklonovat a nebo si stáhneme všechny soubory jako zip archív a na lokálním disku rozbalíme.

3. Arduino IDE nebo Visual Studio Code (VS Code)

V tomhle kroku se můžeme vybrat. Buď použijeme Arduiono IDE a nebo Visual Studio Code. Já používám Visual Studio Code také pro projekty v Pythonu, takže je pro mě mnohem bližší a modernější nástroj. Pokud však preferujete Arduino IDE sáhněte po něm. Dále si ukážeme postup pro Visual Studio Code.

Pokud VS Code ještě nemáme pak si ho stáhneme a nainstalujeme.

V seznamu rozřížení si najdeme Platformio IDE a to nainstalujeme:

4. VS Code – nastavení kompilace

Ve VS Code si otevřeme projekt, který bychom měli mít v repozitáři:

a vrhneme se na úpravu souboru platformio.ini. Ten obsahuje nastavení pro hromadu ESP32 desek a my si mezi nimi najdeme tu svou.

Já pro tento článek použil TTGO-T1 takže jsem si vše ostatní zakomentoval a nechal aktivní pouze tuto konfiguraci:

[env:ttgo-t1]
board = ttgo-t1

5. Úprava projektu pro naši konfiguraci

Nyní je potřeba si otevřít přímo zdrojový kód projektu, což je soubor SwitchBot-BLE2MQTT-ESP32, který najdeme v adresáři src.

Veškerou konfiguraci najdeme v sekci začínající odstavcem

/****************** CONFIGURATIONS TO CHANGE *******************/

V mém případě bylo potřeba nejprve nastavit WiFi:

/* Wifi Settings */
static const char* host = "switchbot-proxy";//  Unique name for ESP32.
static const char* ssid = "wifi-nazev"; //  WIFI SSID
static const char* password = "wifi-heslo";  

.. poté MQTT:

/* MQTT Settings */
/* MQTT Client name is set to WIFI host from Wifi Settings*/
static const char* mqtt_host = "10.2.1.2"; //  MQTT Broker server ip
static const char* mqtt_user = "uzivatel"; //  MQTT Broker username. 
static const char* mqtt_pass = "heslo";  //  MQTT Broker password
static const int mqtt_port = 1883;  //  MQTT Port
static const std::string mqtt_main_topic = "switchbot"; //  MQTT main topic

… a nakonec musíme ručně přidat naše zařízení pomocí Bluetooth MAC adresy:

/* Switchbot Contact Sensor Settings */
static std::map<std::string, std::string> allContactSensors = {
  { "contactone", "DB:31:95:88:C0:7E" }
};

/* Switchbot Motion Sensor Settings */
static std::map<std::string, std::string> allMotionSensors = {
  { "motionone", "F0:26:74:DB:D0:C4" }  
};

MAC Adresy najdeme například v SwitchBot mobilní aplikaci.

6. Nahrání na cílovou desku

Díky rozšíření PlatfomioIO bychom měli mít v dolní liště VS Code nové příkazy. Doporučuji nejprve kliknout na fajfku, která udělá build a díky tomu zjistím, zda máme vše potřebné a vše je správně nastaveno.

V dalším kroku pak můžeme ESP32 zařízení připojit k počítačí přes USB kabel a zmáčknout nahrání – ikonka šipky vpravo.

Pokud vše šlo správně měli bychom vidět přibližně následující log:

Building in release mode
Retrieving maximum program size .pio/build/ttgo-t1/firmware.elf
Checking size .pio/build/ttgo-t1/firmware.elf
Advanced Memory Usage is available via "PlatformIO Home > Project Inspect"
RAM:   [==        ]  16.8% (used 55060 bytes from 327680 bytes)
Flash: [==========]  97.6% (used 1279714 bytes from 1310720 bytes)
Configuring upload protocol...
AVAILABLE: esp-prog, espota, esptool, iot-bus-jtag, jlink, minimodule, olimex-arm-usb-ocd, olimex-arm-usb-ocd-h, olimex-arm-usb-tiny-h, olimex-jtag-tiny, tumpa
CURRENT: upload_protocol = esptool
Looking for upload port...
Auto-detected: /dev/cu.usbserial-01B05D66
Uploading .pio/build/ttgo-t1/firmware.bin
esptool.py v3.1
Serial port /dev/cu.usbserial-01B05D66
Connecting....
Chip is ESP32-D0WDQ6 (revision 1)
Features: WiFi, BT, Dual Core, 240MHz, VRef calibration in efuse, Coding Scheme None
Crystal is 40MHz
MAC: 24:6f:28:24:f9:90
Uploading stub...
Running stub...
Stub running...
Configuring flash size...
Auto-detected Flash size: 4MB
Flash will be erased from 0x00001000 to 0x00005fff...
...
Flash will be erased from 0x00010000 to 0x00148fff...
Compressed 18624 bytes to 12073...
Writing at 0x00001000... (100 %)
Wrote 18624 bytes (12073 compressed) at 0x00001000 in 1.3 seconds (effective 115.2 kbit/s)...
Hash of data verified.
Compressed 3072 bytes to 128...
Writing at 0x00008000... (100 %)
Wrote 3072 bytes (128 compressed) at 0x00008000 in 0.1 seconds (effective 406.1 kbit/s)...
Hash of data verified.
Compressed 8192 bytes to 47...
Writing at 0x0000e000... (100 %)
Wrote 8192 bytes (47 compressed) at 0x0000e000 in 0.1 seconds (effective 654.8 kbit/s)...
Hash of data verified.
Compressed 1279824 bytes to 737134...
Writing at 0x00010000... (2 %)
...
Writing at 0x001425f3... (100 %)
Wrote 1279824 bytes (737134 compressed) at 0x00010000 in 65.0 seconds (effective 157.6 kbit/s)...
Hash of data verified.

.. a po chvíli by se zařízení měly objevit i v HomeAssistantovi

Pokud se nyní podíváme opět na kontaktní sensor tak uvidíme, že množství sensorů je dramaticky větší:

Máme nyní k dispozici jak informaci o stisknutí tlačítka a dokonce i počet kolikrát bylo zmáčknuto a kdy naposledy.

Pokud vyzkoušíme reakce tak sensory reagují poměrně svižně s nějakou malou prodlevou cca. kolem 1 sekundy.

Zhodnocení

SwitchBot produkty vypadají jako velmi zajímavá bluetooth alternativa k Zigbee produktům. V integraci do HomeAssistenta existuje jednoduchá cesta, která je však zatím velice pomalá a alternativní řešení je poměrně komlikované na instalaci. Záleží tedy na vašich schopnostech a odhodlání.

Jako plus bluetooth produktů vidím menší spotřebu – na baterie by snad měly vydržet až 3 roky a jednodušší protokol.

Samotný kontaktní sensor je pak velmi zajímavý kombinací hned čtyř sensorů v jednom – něco podobného mě u Zigbee nenapadá.

Jako nevýhodu pak reakční doby, které mi přijdou i u rychlejší varianty stále pomalejší ve srovnání se Zigbee, což ale nemusí být vždy zásadní nevýhoda.

A co vy? Máte nějaké zkušnosti se SwitchBot produkty a nebo o nich uvažujete?

Kompletní série o HomeAsistantovi obsahuje následující články:

• 1. část – Instalace HomeAsisstent
• 2. část – Integrace Sonoff s firmware Sonoff-Tasmota
• 3. část – Integrace Homekit
• 4. část – Integrace Sonoff s firmware Sonoff-Tasmota – 2 část
• 5. část – Integrace s Wemos D1 a senzory teploty
• 6. část – Integrace Sonoff s firmware ESPHome
• 7. část – Integrace Sonoff POW s firmware ESPHome
• 8. část – Integrace LED Magic Home s firmware ESPHome
• 9. část – Integrace Xiaomi Mijia a Aqara
• 10. část – Integrace vlastní Zigbee gateway
• 11. část – Vzdálený přístup do Hass.io z Internetu
• 12. část – zobrazení senzorových data pomocí InfluxDB a Grafany
• 13. část – Hass.io Add-ony, které používám
• 14. část – Integrace Xiaomi Mi Flora
• 15. část – Integrace Withings (Nokia)
• 16. část – náhrada SQLite databází MySQL
• 17. část – HACS Add-ony – instalace a konfigurace
• 18. část – Integrace Sonoff s firmware eWeLink
• 19. část – nová integrace Sonoff pro HA
• 20. část – měření spotřeby
• 21. část – automatické zálohy a obnovení ze zálohy
• 22. část – napojení hlasového asistenta Amazon Alexa
• 23. část – automatické zálohy na síťový sdílení disk (Samba)
• 24. část – Bluetooth zařízení a ESPHome proxy
• 25. část – nefunkční aktualizace HomeAssistanta
• 26. část – integrace SwitchBot produktů
• 27. část – integrace fotovoltaiky Growatt

The post HomeAssistant #26 – Integrace bluetooth produktů SwitchBot appeared first on blog.vyoralek.cz.

Zřejmě v poslední verzi HomeAssistant 2022.10 byla změněna kontrola zdraví systému na kterém běží HomeAssistant, což nyní může zamezit možnosti aktualizace na novější verzi.

Konkrétně já jsem se s tím setkal při aktualizaci z verze 2022.10.1 na 2022.10.3, kdy aktualizace končila s chybou:

Error updating Home Assistant Core ‘HomeAssistantCore.update’ blocked from execution

Po chvíli hledání jsem našel informaci, že aktualizace bude blokována nejspíše právě z důvodu „špatného zdraví“ systému, načež jsem proklikal kde co a nemohl stále najít informace co může být problém, i když jsem si pamatoval, že dříve jsem to někde viděl.

Nakonec opět po hledání na Internetu jsem postup našel a Systémové informace jsou nyní poměrně dost hodně schovány.

Je potřeba jít do menu Nastavení -> Systém -> Opravy -> Tři tečky v pravém rohu -> Systémové informace

Zde je možné kliknout na tlačítko Další informace a alespoň se dozvíte oblast v které hledat problém. V mém případě to je docker a po kliknutí na odkaz jsem mohl vidět 4 možné scénáře.

Začal jsem tedy s prvním – Running unsupported software – a po chvíli opět hledání i na Internetu jsem měl podezření na portainer, který se nedávno dostal do nepodporovaného addonu a pár týdnů zpět jsem vás nabádal na reinstalaci.

Šel jsem tedy do logu Supervisoru – Menu Systém -> Logy -> Pravý roh a změnit na Supervisor

a skutečně v něm byla ERROR hláška ohledně docker image portainer-ce, která je podle logu nezdravá.

ERROR (MainThread) [supervisor.resolution.evaluations.container] Found image in unhealthy image list 'portainer/portainer-ce' on the host

Moc tomu nerozumím, jelikož se jedná o image, která já použitá úplně mimo HomeAssistant – nejedná se o image portainer Addonu a zároveň je to poslední verze z oficiálního repozitáře DockerHubu.

Hledal jsem proto na Internetu dále a ukázalo se, že jsou dvě možnosti:

1. Úplně portainer odstranit z počítače
2. Workaround 1 – Přejmenování kontejneru a image Portaineru
3. Workaround 2 – Zapnutí ignorování healthy kontrol

První řešení pro mě nedávalo smysl – na mém „raspberry“ běží hned několik služeb a portainer mi velmi zjednodušuje život.

Další dvě řešení taky nejsou úplně výhrou a jsou možná trochu riskantní, ale fungují a pojďme se na ně podívat.

Workaround 1 – Přejmenování kontejneru a image Portaineru

sudo docker stop portainer
docker rm portainer
docker pull portainer/portainer-ce:latest
docker tag  portainer/portainer-ce:latest iamnotportainer
docker run -d -p 8000:8000 -p 9443:9443 --name iamnotportainer --restart=always -v /var/run/docker.sock:/var/run/docker.sock -v portainer_data:/data iamnotportainer
docker rmi portainer/portainer-ce

Portainer nám běží a vše vypadá že funguje. U mě bylo potřeba restartovat celý počítač, aby si HomeAssistant přestal stěžovat – nepomohl restart pouze HA.

Výhoda tohoto řešení narozdíl od toho co je níže je v tom, že nám stále zůstanou zapnuté kontroly HA, takže by to mělo být řešení méně drastické.

Samotný HA pak v Systémových informacích už bude psát informaci, že systém není v pořádku i přesto, že kontroly budou stále aktivní.

Díky za upozornění na toto řešení Pavolovi v komentářích.

Workaround 2 – Zapnutí ignorování healthy kontrol v HA

Druhým řešením pro zachování Portaineru společně s HA je vypnutí healthy kontrol, což uděláme v konzoli HA pomocí příkazu:

ha jobs options --ignore-conditions healthy

Narozdíl od předchozího řešení zde mi stačilo pouze restartovat HomeAssistanta a nyní už jsem byl schopný aktualizaci udělat:

Upřímně mi to přijde trochu kruté, vyžadovat na DIY počítači pouze HomeAssistant – bastlíři toho mají většinou rozdělané poměrně hodně, ale na druhou stranu, že z hlediska podpory je to pro HomeAssistant mnohem jednodušší varianta. Doufám, že do budoucna podobných restrikcí nebude enormě přibývat, abychom nakonec nezjistili, že musíme mít i hardware od autorů HA.

Více ve vláknu, které je poměrně stále živé a je možné, že tam budou i nějaké další zajímavosti vzniklé až po napsání tohoto článku: https://community.home-assistant.io/t/error-updating-home-assistant-core-homeassistantcore-update-blocked-from-execution/472924

Kompletní série o HomeAsistantovi obsahuje následující články:

• 1. část – Instalace HomeAsisstent
• 2. část – Integrace Sonoff s firmware Sonoff-Tasmota
• 3. část – Integrace Homekit
• 4. část – Integrace Sonoff s firmware Sonoff-Tasmota – 2 část
• 5. část – Integrace s Wemos D1 a senzory teploty
• 6. část – Integrace Sonoff s firmware ESPHome
• 7. část – Integrace Sonoff POW s firmware ESPHome
• 8. část – Integrace LED Magic Home s firmware ESPHome
• 9. část – Integrace Xiaomi Mijia a Aqara
• 10. část – Integrace vlastní Zigbee gateway
• 11. část – Vzdálený přístup do Hass.io z Internetu
• 12. část – zobrazení senzorových data pomocí InfluxDB a Grafany
• 13. část – Hass.io Add-ony, které používám
• 14. část – Integrace Xiaomi Mi Flora
• 15. část – Integrace Withings (Nokia)
• 16. část – náhrada SQLite databází MySQL
• 17. část – HACS Add-ony – instalace a konfigurace
• 18. část – Integrace Sonoff s firmware eWeLink
• 19. část – nová integrace Sonoff pro HA
• 20. část – měření spotřeby
• 21. část – automatické zálohy a obnovení ze zálohy
• 22. část – napojení hlasového asistenta Amazon Alexa
• 23. část – automatické zálohy na síťový sdílení disk (Samba)
• 24. část – Bluetooth zařízení a ESPHome proxy
• 25. část – nefunkční aktualizace HomeAssistanta
• 26. část – integrace SwitchBot produktů
• 27. část – integrace fotovoltaiky Growatt

The post HomeAssistant #25 – Nefunkční / blokovaná aktualizace HomeAssistanta appeared first on blog.vyoralek.cz.

Bluetooth podpora v HomeAssistantovi

Bluetooth podpora byla do HomeAssistanta přidána postupně v posledních třech vydáních.. Zajišťuje možnost připárovat zařízení chytré domácnosti (sensor, zásuvku atp.) používající Bluetooth protokol do systému ovládání chytré domácnosti, tj. v našem případě například HomeAssistanta.

Jako první jsme dostali podporu použití interního bluetooth a nebo USB donglu na počítače kde máme HomeAssistant (verze 2022.08).

Další měsíc jsme dostali podporu pasivního bluetooth proxy (verze 2022.09) – umí pouze číst údaje – pomocí ESP32 zařízení s ESPHome Proxy.

A konečně v posledním vydání se podpora rozšířila i na aktivní bluetooth proxy (verze 2022.10) – je možné věci ovládat, např. žaluzie, zásuvky atp.

Něco málo o Bluetooth

Než se pustíme do detailů související s přidáváním zařízení do chytré domácnosti hodilo by se vyjasnit si co je to vlastně Bluetooth a jaké jsou jeho výhody a navýhody oproti ostatním komunikačním protokolům.

Bluetooth patří do kategorie bezdrátové komunikace, tj. propojení dvou a více zařízení mezi sebou bez nutností kabelů. Vzniklo v roce 1994 jako náhrada sériového rozhraní RS-232 a aktuálně už máme verzi 5.

Zajímavostí je pro přenos dat se používá stejná frekvence jako u WiFi nebo Zigbee, tj. 2,4GHz. Aby nedocházelo k rušení dělí Bluetooth protokol pásmo na 79 kanálů o šířce 1MHz a provádí změnu kanálů až 1600x za sekundu.

Výhodou a zároveň nevýhodou Bluetooth ve srovnání s WiFi a Zigbee je relativní malý dosah, který je ale kompenzován menší energetickou náročností. Hodí se tak pro zařízení používající baterie.

Nevýhodou Bluetooth je pomalejší rychlost přenosu, což nám ale v případě prvků chytré domácnosti obvykle vůbec nebude vadit.

Další nevýhodou může být otevřenost spojení – připojit se k zařízení může každý kdo je v dosahu a ne všechny zařízení mají „krytí“ prostřednictvím párovacího kódu.

K čemu potřebujeme ještě Bluetooth proxy?

Řekli jsme si něco málo o Bluetooth a možná vám nyní ještě není jasné k čemu může být dobré Bluetooth proxy.

Jsou v podstatě minimálně dva scénáře:

1. nechceme a nebo nemůžeme využít přímo Bluetooth s počítače na kterém běží HomeAssistent
2. nebo Bluetooth zařízení, které bychom rádi přidali je mimo dosah signálu počítače, což může být typické například v domě, ale i ve větším bytě

Můžeme si tak umístit ESPHome proxy například do každého patra / místnosti a mít tak pokryté i oblasti z kterých bychom zařízení ani náhodou s HomeAssistantem nespárovali.

ESPHome pak slouží jako jakýsi převodník – proxy – mezi Bluetooth protokolem a WiFi / Ethernetem, pomocí něhož signál nakonec doputuje až do HomeAssistanta.

Vytvoření Bluetooth proxy pomocí ESP32 a ESPHome

Postup se liší podle toho v jaké jsme aktuálně situaci:

1. Pokud už ESPHome na nějaké ESP32 kompatibilním zařízení provozujeme
2. Pokud ještě žádné ESPHome nemáme neinstalováno a nebo chceme zprovoznit ESPHome na dalším zařízením

Přidání do existujícího ESP32 s ESPHome

Budeme předpokládat, že už máme v HomeAssistentovi nainstalovaný addon ESPHome a v něm můžeme editovat konfiguraci zařízení s ESP32.

Situace bude jednoduchá, jelikož stačí přidat dva řádky

bluetooth_proxy:
  active: true

a aktualizovanou verzi do ESP32 nahrát.

První řádek přidává podporu pro Bluetooth Proxy a druhý nám říká zda chceme pouze pasivní nebo aktivní verzi. Výchozí hodnota je pouze pasivní proxy.

Vytvoření nového ESP32 zařízení s ESPHome

Při použití nového ESP32 zařízení dokonce není potřeba mít nainstalovaný ESPHome Addon do HomeAssistanta a vše uděláme přes webové rozhraní.

Stačí ESP32 zařízení připojit do počítače pomocí USB, otevřít v prohlížeči Chrome webové rozhraní a po úspěšném nahrání firmware do ESP32 si jej HomeAssistant při připojení do správné WiFi sítě sám najde a doinstaluje jako integraci.

Přidání Bluetooth zařízení do HomeAssistenta přes ESPHome Proxy

Pokud už nám ESP32 s ESPHome Proxy běží a přidali jsme ho do HomeAssistenta měli by nám po chvíli začít samy naskakovat zařízení s příznakem objeveno.

Čtyři písmena/číslice s názvu zařízení odpovídají posledním čtyřem znakům MAC adresy zařízení.

Pokud se zařízení z nějakého důvodu nezobrazí jako objeveno samo je stále možné ho přidat pomocí tlačítka Přidat integraci, kde si integraci vyhledáme ručně. Například pro Bluetooth zařízení od firmy Xiaomi nám poslouží integrace s názvem Xiaomi BLE.

Konkrétní kroky během přidání se mohou lišit dle výrobce a zařízení, ale nemělo by to být obvykle nic složitého.

My se podíváme na zařízení Xioami, které jsou jedny z nejrozšířenějších – tedy alespoň u mě – a konkrétně si ukážeme dva scénáře:

1. Přidání zařízení bez párovacího kódu
2. Přidání zařízení s párovacím kódem

Zařízení bez párovacího kódu

Jedná se o obvykle starší zařízení, které ještě nepoužívá šifrování přenosu dat, ale jeho přidání je o to jednodušší. Na druhou stranu si ho může přidat kdokoliv kdo je v jeho dozsahu.

Příkladem takového zařízení může být teploměr Xiaomi Mijia LYWSDCGQ, který se ale podle všeho už v dnešní době nedá téměř sehnat.

Xiaomi Mijia LYWSDCGQ

Bluetooth LCD teploměr a vlhkoměr na tužkovou baterii

Po přidání do HomeAssistanta můžeme vidět jak Teplotu a Vlhkost tak i stav tužkové baterie.

Zařízení s párovacím kódem – Xiaomi

Novější zařízení od Xioami naproti tomu vyžadují pro spárování token – respektivě v oficiální aplikaci Xiaomi Home jste tohoto ušetřeni, ale interni se tento token generuje a používá.

Stejně jako v předchozím případě se nejprve zařízení objeví ve stavu Objeveno a pokud ještě neznáte párovací token tak doporučuji zatím nepřidávat – jak jej získat se podíváme níže

Příkladem takového zařízení může být teploměr Xiaomi Mijia LYWSD03MMC o kterém jsem v minulosti sepsal i samostatný článek.

Xiaomi Mijia LYWSD03MMC

Bluetooth LCD teploměr a vlhkoměr

$7.50 (cca. 175Kč) 1ks / $11.5 (cca. 290Kč) 2ks / $15.6 (cca. 400Kč) 3ks

Zjištění stávajícího párovacího kódu

První možností je získání stávajicího párovacího kódu, který je uložený na Xiaomi Cloudu. K tomu budeme potřebovat stáhnout aplikaci Token Extractor z webu a připravíme si přihlašovací jméno a heslo do Xiaomi Cloudu (to co používáme v Xiaomi Home aplikaci na mobilu).

Aplikaci spustíme a po zadání přihlašovacích údajů bude ještě potřeba zadat server. Ten by měl odpovídat nastavení regionu v Xiaomi Home aplikaci – v našich končinách budeme mít zřejmě nastaveno Česko a pak název serveru je de (tedy Německo).

Proběhne samotné přihlášení do Xiaomi cloudu a měli bychom získat seznam všech zařízení včetně párovacích kódů – tady jsou označeny jako tokeny.

Server (one of: cn, de, us, ru, tw, sg, in, i2) Leave empty to check all available:
de

Logging in...
Logged in.

Devices found for server "de":   

---------
   NAME:     Na stole
   ID:       blt.4.1b8ih56mcgc00
   BLE KEY:  7127a66c24a4fc9d1d3f871dc1f459d3
   MAC:      A4:C1:38:91:A4:DE
   TOKEN:    5f625029da26e81b7410ed98
   MODEL:    miaomiaoce.sensor_ht.t2
   ---------

Generování nového párovacího kódu

Pokud nechceme z jakéhokoliv důvodu použít aplikaci pro získání kódu,, pak druhou možností, která ale není obecná, je v případě Xiaomi teploměru použití webu a vygenerování nového kódu. To provedeme po připojení pomocí Do Activation a následně si zkopírujeme si Mi Bind Key.

Nevýhodou tohoto řešení je fakt, že token zařízení bude změněn, tj. prostřednictvím aplikace Xiaomi Home se už do zařízení nepřipojíme – tokeny nebudou odpovídat.

Přidání zařízení do HomeAssistanta

Nyní už můžeme kliknout na tlačítko Nastavit pro přidání a můžeme dostat následující upozornění:

které však můžeme vklidu přeskočit pomocí Odeslat a zařízení by mělo být přidáno.

Pokud se na něj nyní podíváme zjistíme, že neobsahuje žádné entity. To je dáno tím, že posílání hodnot je šifrováno a my musíme ještě nastavit párovací kód. Pokud chvíli počkáme mělo by se nám zařízení znovu objevit nahoře v seznamu zařízení ve stavu Vyžadována pozornost.

Pokud nyní klikneme na Přenastavit tak obdržíme dialog kam už můžeme zadat párovací klíč, který jsme si zjistili některým ze způsobů výše.

Tím máme vše hotovo a zanedlouho nám postupně začnou přibývat entity.

Zařízení s párovacím kódem – QINGPING

Očividně ne všechny integrace vyžadují znát i párovací kód a tak například budík od QINGPINGu se sice tváří jako Xiaomi zařízení, ale v Home Assistantovi lze přidat i přes QINGPING integraci, která zadávání párovacího kódu nevyžaduje.

Stále ale můžeme pokud chceme přidat i QINGPING zařízení pomocí Xiaomi BLE integrace, která ale po nás párovací kód bude vyžadovat.

Qingping Alarm Clock

Bluetooth hodiny s budíkem, měřením teploty a vlhkosti,

$16 (cca. 400kč)

Zhodnocení

Zejména bluetooth teploměry od Xioami už používám poměrně dlouho, jelikož stojí doslova pár korun a mají displej. Nicméně do přidání pořádné podpory Bluetooth přímo do HomeAssistanta jsem integraci řešil pomocí ESP32 a ESPHome, kde jsem však jednotlivá zařízení nastavoval přímo v ESPHome.

Nový způsob pomocí ESPHome Proxy integrace bluetooth zařízení velmi zjednodušuje a možná trochu více nyní komplikuje jaké zařízení nakonec zvolit – zda WiFi, Zigbee a nebo nově i bluetooth.

Zejména u senzorů můžou být rozdíly a porovnání výhod/nevýhod mezi Zigbee a Bluetooth velmi těšné a rozhodování složitější. Výhodou bluetooth by měla být obvykle delší výdrž a zpravidla nižší cena. Nevýhodou pak nutnost šířit signál Bluetooth po domě pokud nechceme pokrýt pouze jednu místnost.

A co vy? Máte nějaké oblíbené bluetooth zařízení, které stojí za shlédnutí? Budu rád pokud nás v komentářích inspirujete.

Kompletní série o HomeAsistantovi obsahuje následující články:

• 1. část – Instalace HomeAsisstent
• 2. část – Integrace Sonoff s firmware Sonoff-Tasmota
• 3. část – Integrace Homekit
• 4. část – Integrace Sonoff s firmware Sonoff-Tasmota – 2 část
• 5. část – Integrace s Wemos D1 a senzory teploty
• 6. část – Integrace Sonoff s firmware ESPHome
• 7. část – Integrace Sonoff POW s firmware ESPHome
• 8. část – Integrace LED Magic Home s firmware ESPHome
• 9. část – Integrace Xiaomi Mijia a Aqara
• 10. část – Integrace vlastní Zigbee gateway
• 11. část – Vzdálený přístup do Hass.io z Internetu
• 12. část – zobrazení senzorových data pomocí InfluxDB a Grafany
• 13. část – Hass.io Add-ony, které používám
• 14. část – Integrace Xiaomi Mi Flora
• 15. část – Integrace Withings (Nokia)
• 16. část – náhrada SQLite databází MySQL
• 17. část – HACS Add-ony – instalace a konfigurace
• 18. část – Integrace Sonoff s firmware eWeLink
• 19. část – nová integrace Sonoff pro HA
• 20. část – měření spotřeby
• 21. část – automatické zálohy a obnovení ze zálohy
• 22. část – napojení hlasového asistenta Amazon Alexa
• 23. část – automatické zálohy na síťový sdílení disk (Samba)
• 24. část – Bluetooth zařízení a ESPHome proxy
• 25. část – nefunkční aktualizace HomeAssistanta
• 26. část – integrace SwitchBot produktů
• 27. část – integrace fotovoltaiky Growatt

The post HomeAssistant #24 – Bluetooth zařízení a ESPHome proxy appeared first on blog.vyoralek.cz.